1 Přízemí muzea = Podsvětí
Hned u vstupu do muzea pravěku lidé narazí na kosti a kly mladého mamuta srstnatého, vlastně na jejich obrysy, rozmístěné na podlaze přesně tak, jak je v roce 1899 našli dělníci v cihelně ve Svobodných Dvorech na Hradecku. Mamut žil přibližně před 17 400 lety a byl to asi pětadvacetiletý samec.
Paleolitická jeskyně
Prohlídka směřuje do spoře osvětlené jeskyně, kterou zdobí malby pravěkých lovců a obtisky rukou.
"Je to vůbec nejstarší umění, které se objevilo v Evropě s příchodem homo sapiens. Tyto kresby a malby pocházejí z oblasti Španělska a Francie, protože v Čechách se nedochovaly," vysvětluje průvodkyně, studentka archeologie Martina Pajerová.
Vodní nálezy
Nová budova muzea pravěku
Další zastávkou je akvárium s rybami, na jehož dně leží bronzové nástroje pokryté zelenou patinou.
"Většina nástrojů a mečů pochází ze severu České republiky. Věci byly vhazovány do řeky při rituálním děkování bohům, třeba válečníci tam házeli zbraně po vyhrané bitvě," vykládá další průvodce Michal Mareš. Kromě zbraní a dalších nástrojů nacházejí archeologové v rašeliništích i lidské oběti. Svědčí o tom třeba celá zakonzervovaná torza těl ještě s provazem kolem krku nebo proříznutým hrdlem.
Důlní šachty a těžba pazourku
Prohlídka pokračuje doly, kde pravěcí lidé těžili parohovými nebo dřevěnými nástroji pazourek.
"V pravěku se netěžil jen kámen, ale třeba i měď nebo sůl," upozorňuje průvodce Pavel Sybr a ukazuje na solnou jeskyni, ve které leží parohový kopáč, kterým sůl naši prapředci těžili.
Hrobka a pohřbívání
V pravěkých dolech se také pohřbívalo, ukládání zemřelých dokonale ilustrují ukázky hrobů i s kosterními pozůstatky, například žárový hrob s nádobami včetně "otvorů pro duši" nebo kostrový hrob keltského bojovníka s mečem a kopím. V megalitické hrobce, která je celá z kamene, podrobnosti popisují informační tabule.
"Z římské doby, což jsou první čtyři století po Kristu, kdy se pohřbívalo vesměs žárově, tělo se spálilo s různými předměty, nachází se zbytky mincí, korálků, nádob nebo zbraní," vysvětluje průvodkyně Klára Burianová.
2 První patro = Život
Model pravěké krajiny velký devět krát tři metry vybudovali archeologové v prvním patře. "Model ukazuje osídlení krajiny v období mladší doby kamenné, kdy se lidé živili zemědělstvím," říká jeho spolutvůrce Václav Drnovský.
Pravěká krajina v měřítku 1:87 ukazuje, jak lidé v pravěku obdělávali svá políčka, stavěli domy, modlili se a dávali oběti svým bohům, vypalovali keramiku nebo chovali zvířata. Kromě samotné expozice je v muzeu promítací sál, recepce s prodejem suvenýrů a občerstvení, dětská dílna, kanceláře i laboratoř.
3 Druhé patro = Nebe
Z ochozu je model pravěké krajiny vidět z ptačí perspektivy, všude kolem jsou vitríny s datací jednotlivých období a asi 400 exponáty. Většinou jde o repliky pravěkých zbraní, nástrojů, šperků, nádob nebo třeba lebky jeskynního medvěda.
"Univerzita není vlastníkem depozitářů, takže jsme měli jedinou možnost - vyrobit repliky. Ty mají velkou výhodu: ukazují předměty v té podobě, jak s nimi pravěcí lidé manipulovali, proto nejsou okousané, zkorodované a ošuntělé, ale bronzové meče nebo pazourky se krásně blýskají," vysvětluje archeolog hradecké univerzity a garant projektu Radomír Tichý.
4 Pravěká vesnice
V archeoparku, který začal vznikat před 15 lety, přibyl k pravěkým stavbám a zrekonstruovanému pohřebišti také dlouhý neolitický dům v reálné velikosti.
Nesou ho ohromné dřevěné sloupy, střechu kryje rákos a vevnitř se návštěvníci na hliněné podlaze seznámí s praktickými ukázkami činností pravěkých lidí. Třeba jak zpracovávali textil, vyráběli keramiku nebo brousili sekyrky.
5 Archeocyklostezka
S Hradcem Králové spojí všestarský archeopark cyklostezka s naučnými tabulemi na místních význačných archeologických lokalitách.
