"Štorch je stále populární. Nedávno jsme třeba poskytli práva k napsání scénáře celovečerního filmu na motivy jeho Lovců mamutů. Ročně nám práva na Štorchovo dílo vydělají několik desítek tisíc korun," říká hořický starosta Ivan Doležal.
Učitel, archeolog a spisovatel Eduard Štorch, který napsal dvacet knih pro mládež z období pravěku včetně populárních Lovců mamutů či Osady Havranů, však k Hořicím žádný bližší vztah neměl.
V roce 1878 se narodil v šest kilometrů vzdálené Ostroměři, vzdělání získal v Hradci Králové a pracovně působil v Praze, středočeské Lobči nebo slovenské Bratislavě.
"Písemnou pozůstalost, osobní archiv, rukopisy literárních děl i studijní knihovnu nám Eduard Štorch s manželkou odkázali v roce 1953. V té době zřejmě neměla jeho rodná Ostroměř pro něco takového vhodné prostory. Blízké Hořice naopak byly okresním městem s vlastním muzeem a to byl asi hlavní důvod, proč padla volba právě na nás," míní ředitelka Městského muzea v Hořicích Oldřiška Tomíčková.
Potomky Štorch neměl
Děti, které by mohly autorská práva zdědit, Eduard Štorch neměl. Měl pouze bratra, který však zemřel dřív než on.
"Na počátku 50. let se Štorchovi ocitli v tíživé finanční situaci. Paní byla těžce nemocná a Štorch se o ni řadu let staral. Kolikrát těžko sháněli peníze i na jídlo," líčí Tomíčková.
Eduard Štorch (1878 - 1956)* učitel, archeolog, spisovatel |
Štorchovi v té době sice vycházely knížky i v zahraničí, ale honoráře prý nedostával. "Tehdejší režim mu zabral chatu v Lobči i část pražského bytu. Svoji rozsáhlou knihovnu Štorch neměl kam dát, viděl, že stárne a v bytě se nemůže hnout, tak se rozhodl části věcí zbavit," vysvětluje Tomíčková.
Pozůstalost spravuje Památník národního písemnictví
Hořické muzeum tak získalo Štorchovu studijní knihovnu, která čítá asi dva tisíce svazků a řadu dalších písemností, jež později předalo do literárního archivu Památníku národního písemnictví.
"Původně chtěl Štorch předat muzeu pouze své rukopisy a knihy, ale když viděl, že jsou jeho věci v dobrých rukách, rozhodl se mu darovat i autorská práva na svá díla. Výnosy měly podle smlouvy směřovat na zřízení pamětního koutku manželů Štorchových a na podporu publikační vlastivědné činnosti," uvádí Tomíčková.
Za autorské honoráře ze Štorchových děl Hořice k zadní části budovy muzea na konci 60. let minulého století přistavěly Štorchovu síň, v níž se dnes konají pravidelné sezonní výstavy.
"Ten název výstavní síně je, pokud vím, jediná věc, kterou dnes Hořice osobnost Eduarda Štorcha připomínají," říká s trpkostí v hlase starosta Štorchovy rodné Ostroměře Tomáš Gabriel.
Městečko s necelými 1 400 obyvateli si slavného rodáka připomíná pamětní deskou na nádražní vodárně, kde se narodil, názvem místní základní školy či společným muzeem Eduarda Štorcha a filmaře Karla Zemana.
"Za dvě stě tisíc korun jsme nedávno od Českých drah koupili i Štorchův rodný dům, který se chystáme opravit a zpřístupnit veřejnosti. Proto nás trochu mrzí, že peníze z autorských práv jdou do rozpočtu Hořic, které pro větší popularizaci Štorcha a jeho díla nic nedělají. Ale těžko na tom můžeme něco změnit," dodává ostroměřský starosta.
