Vzpomínkové akce k 30. výročí revoluce v Hradci Králové v pondělí odstartovaly stavbou papírové zdi. Kartonové krabice může přinést kdokoliv, fixy k napsání vzkazů půjčí lidem studenti hradecké univerzity.
Tehdy se ještě náměstí jmenovalo po Gottwaldovi a panovala obrovská zima. Podle pamětníků mrzlo tak, že lepidlo, kterým lidé spojovali krabice, zamrzalo ještě dřív, než ho stihli štětkou nanést na karton. O třicet let později se události opakují.
Byť o měsíc dříve, než se událo v roce 1989, na prostranství před krajským ředitelstvím policie mrznou téměř dvě desítky lidí, kteří přišli postavit základní rysy papírové zdi jako připomínku revoluční události v krajské metropoli. Jde hlavně o studenty a pedagogy z hradecké univerzity a o pracovníky Muzea východních Čech v Hradci Králové.
„Studenti za námi přišli s přáním připomenout toto období. Uvědomme si, že téměř žádný ze současných studentů tehdy nežil a všichni čerpají informace z literatury a z médií,“ upozorňuje před rostoucí papírovou zdí rektor univerzity Kamil Kuča. Očekává, že se ke studentům přidají i starší lidé, kteří pamatují i stavbu původní papírové zdi.
Ta rostla v Hradci Králové od 12. prosince 1989 a táhla se prakticky přes celé náměstí. Měla symbolicky oddělit komunisty od úřadů i policie. Zatímco okresní výbor KSČ sídlil ve Steinského paláci, kde je dnes banka ČSOB, okresní národní výbor a policie sídlily naproti v budově někdejšího ředitelství státních drah, která dodnes slouží krajské policii.
„Předpokládáme, že tato akce přitáhne i ty, kteří zde před 30 lety stavěli zeď, a poté proběhne diskuze mezi současnými a tehdejšími studenty. Ti dnešní by tak získali od pamětníků reálný popis tohoto období,“ pokračuje rektor.
Oporou krabicím je dlouhý plot. Snad příliš nezmoknou
Mladí lidé mezitím přenášejí papírové krabice z obrovské hromady k připravenému mobilnímu oplocení. Dlouhý kovový plot slouží jako opora pro budoucí zeď. Studenti i akademici rovnají bedny k plotu, za nimi další s nůžkami propichují do kartonu díry a stahovacími páskami fixují krabice k plotu, aby zeď držela tvar a nerozfoukal ji vítr.
„Budeme doufat, že nám na ni moc nezaprší. I když předpověď moc dobrá není,“ přiznává mluvčí univerzity Jakub Novák.
Na kraji dlážděné plochy náměstí leží ještě hromada rozložených kartonů, které další studenti postupně skládají. Nápisy zatím chybí. Jen na několika krabicích stojí hesla jako „Díky, že můžeme.“ nebo jen prosté „Děkujeme“ a podpisy studentů.
„Historie se má připomínat a myslím, že toto je jeden z nejdůležitějších okamžiků jak pro československé, tak později i pro české a slovenské dějiny,“ říká student učitelství dějepisu na střední škole Jan Bolehovský, který se do stavby zdi zapojil. Zatímco jeho spolužáci nosí další krabice, pochvaluje si, že si při krátkém rozhovoru alespoň na chvíli ohřál ruce v kapsách.
„Nerovnej to, dej krabice na přeskáčku, ať to nevypadá jako v regálu,“ ozývají se z druhé strany zdi pokyny. Kartonová stěna se rychle rozrůstá. I když sem budou moci lidé nosit krabice až do 19. listopadu, není jisté, že se podaří zeď zrekonstruovat v celém rozsahu.
„Tehdy byla přes celé náměstí, měřila nejméně 20 metrů a byla čtyři metry široká. To se nám zřejmě nepodaří,“ uvažuje Jakub Novák.
Přivezl jsem tenkrát krabice a rychle pryč, vzpomíná muž
Stěna stojí na stejném místě jako před třiceti lety. Všiml si toho i Josef Pavlík, který na náměstí tehdy fotografoval a nyní snímky poskytl hradeckému muzeu.
„Sám jsem stěnu nestavěl. Když jsem tehdy přišel, už byla hotová. Udělal jsem alespoň nějaké snímky,“ vzpomíná. U zdi se zastavuje i další z pamětníků. Jiří Durčák v prosinci 1989 přivezl studentům kartonové krabice ze skladu hradecké prodejny oděvů.
„Tehdy hradecký rozhlas hlásil, že študáci stavějí z kartonů zeď. Přemýšlel jsem, jak bych jim pomohl. Naložil jsem asi půl avie kartonů, vyházel je tady a rychle utekl. Tenkrát to bylo špatné, člověk se bál cokoliv udělat. Až do 17. listopadu se navíc v Hradci o ničem nevědělo,“ upozorňuje na tvrdý socialismus v krajském městě Jiří Durčák a vzpomíná na tank nebo nápis „Se Sovětským svazem na věčné časy“.
Kdo chce nechat vzkaz, může. První kritické už se objevily
Papírovou zeď doplňují také dobové fotografie ze sbírek muzea. Dočasný památník bude neustále pod dohledem. V noci ho bude střežit bezpečnostní agentura, aby se zeď nestala terčem vandalů, dopoledne u ní budou muzejní pedagogové, kteří již mají nasmlouvané exkurze hradeckých škol, a odpoledne univerzitní studenti.
„Vždy od půl druhé do šesti večer tady budou studenti s výtvarnými potřebami, takže kdokoliv přijde a bude mít chuť svou krabici pomalovat až na místě, budou mu tady studenti k dispozici,“ popisuje Novák.
Hlavní program u příležitosti odhalení rekonstrukce stavby papírové zdi je naplánovaný na neděli 17. listopadu od 14 do 17 hodin, doprovodí ho žáci Václava Klecandra ze základní umělecké školy F. I. Tůmy z Kostelce nad Orlicí a undergroundová kapela Bílé světlo, která vznikla pod přímým vlivem Plastic People.
Mezi krabicemi se objevily i dvě s nápisy proti současnému premiérovi Andreji Babišovi.
Podle rektora univerzity Kamila Kuči je tak zřejmé, že letos je připomínka revolučních události aktuálnější než v minulosti: „Vždy, když se směřování politiky státu nelíbí většině, měl by být někdo, kdo na to poukáže a udělá takovou osvětu. Univerzita má plnit i tuto roli ovlivňování společenského mínění, poukazovat na to, že se některé věci nedějí tak, jak by měly.“