Dientzenhoferovy kostely na Broumovsku jsou národní kulturní památkou

Soubor deseti kostelů a jedné kaple na Broumovsku se stal národní kulturní památkou. Unikátní kolekce sakrálních staveb otce a syna Dientzenhoferů představuje architektonické skvosty mistrně zasazené do krajiny bývalých Sudet.

Stavby otce a syna Dientzenhoferů vznikly v krátkém období mezi lety 1709 a 1743, a to na zakázku tehdejšího opata břevnovsko-broumovského benediktinského kláštera Otmara Zinkeho. Ten chtěl nahradit nevyhovující síť dřevěných kostelů. 

Díky jeho snažení nevznikly jen barokní kostely, ale také kamenné kříže, plastiky, sochy, křížové cesty a další drobné sakrální stavby rozmístěné po celém broumovském regionu.

Otec a syn Dientzenhoferové se při plánování kostelů brilantně vyrovnali s požadavky zadavatele na jednoduchý typ venkovského kostela, který měl být zdobným a důstojným místem pro uctívání Boha, ale současně neměl být příliš drahý. Náklady totiž hradily jednotlivé farnosti, opatství jim pouze na stavbu zapůjčilo polovinu peněz a poskytlo vyřazený mobiliář z jiných kostelů.

Kontrapunkt k vrcholné tvorbě

Jde o kontrapunkt k Dientzenhoferově vrcholné tvorbě, mezi jeho nejvelkolepější díla patří monumentální stavba klášterního kostela sv. Mikuláše na Starém Městě, chrám sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, kostel sv. Bartoloměje v Praze a dostavba chrámu sv. Mikuláše na pražské Malé Straně. 

Vedle toho se synem byli mistry jednoduchých staveb kostelů právě broumovské skupiny nebo drobných venkovských kostelů, on sám se na nich podílel z titulu funkce dvorského stavitele.

Stavby musely pojmout početnou obec věřících z vesnic, které v té době měly i kolem 1 500 obyvatel. Po druhé světové válce však přes 20 tisíc Němců muselo své domovy a s nimi i kostely opustit.

Za poklady Broumovska

Unikátem je dokonalé sepětí staveb s krajinou v česko-polském pohraničí. „Dientzenhoferům se podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích rozvíjejících se obcí. Vytvořili optické vazby mezi lokalitami i směrem k broumovskému klášteru, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu,“ uvedla hejtmanova náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová (Východočeši).

Kostelům pomáhá i letní festival s neopakovatelnou atmosférou Za poklady Broumovska, v jehož rámci každou prázdninovou sobotu je v jednom z nich koncert, vystupovali tu Štefan Margita, Dagmar Pecková, Karel Růžička, Jiří Bárta a mnohá přední komorní i větší tělesa. Dobrovolné vstupné jde na nutné opravy zanedbaných staveb. 

V květnu 2016 se objevila iniciativa s cílem dosáhnout zapsání broumovské skupiny kostelů na seznam UNESCO.

Broumovská skupina kostelů:

● kostel sv. Michaela archanděla, obec Vernéřovice
(1719–1721, Kryštof Dientzenhofer)

● kostel sv. Anny, obec Vižňov
(1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Barbory, obec Otovice
(1725–1727, Kryštof Dientzenhofer)

● kostel sv. Jakuba Většího, obec Ruprechtice
(1720–1723, Kryštof Dientzenhofer)

● kostel Všech svatých, obec Heřmánkovice
(1722–1726, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Prokopa, obec Bezděkov nad Metují
(1724–1727, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Václava, obec Broumov
(1728–1729, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Markéty, obec Šonov
(1726–1730, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Maří Magdalény, obec Božanov
(1733–1738, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kaple P. Marie Sněžné na Hvězdě, obec Hlavňov
(1732–1733, Kilián Ignác Dientzenhofer)

● kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. V letech 1692–98 vznikl přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu a je nejstarší stavbou prohlašovaného souboru. Stojí významově a historicky na samém počátku monumentálního projektu barokní stavební obnovy regionu.

Zdroj: Královéhradecký kraj