Protestující před několika dny sepsali petici. Požadují zastavení kácení a svolání veřejné schůze.
„Jsme si vědomi toho, že kácení je otázkou nejbližších dnů, ba dokonce hodin, tudíž se chytáme posledních stébel. Nicméně stále doufáme, že můžeme s městem nalézt společnou řeč a navést drakonické řešení na smírnou cestu,“ říká jeden z organizátorů petice Miroslav Půža.
Stromy, které mají jít k zemi, si už technické služby označily oranžovými puntíky. Ty však svítí třeba i na docela neškodných břízách stojících uprostřed zelené plochy.
„Dle projektu budou odstraněny především stromy, které jsou silně poškozené a přestárlé, a dřeviny s velmi malou perspektivou dalšího růstu,“ říká mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková.
Hodnotné a perspektivní stromy i keře v místě prý zůstanou a technické služby je na podzim doplní novými. „Na podzim bude následovat výsadba 18 dřevin, 720 keřů a 81 trvalek,“ vysvětluje Vlčková.
Na stromech místní pozorují i zdatného lovce hlodavců
Vyvolání diskuse o kácení podporuje i náměstkyně hradeckého primátora Anna Maclová. Ta již také požádala tamní komisi místní samosprávy o svolání schůzky, na které by se celá akce vysvětlila.
„Mnozí lidé o kácení totiž doposud nevěděli. Také je otázka, zda je potřebný zásah až v takovém rozsahu. Z mého pohledu by vše mělo být spíš postupné a také sladěné s další výsadbou,“ míní Maclová.
To, že o kácení nedali lidem dostatečně dopředu vědět, mají petenti za zlé komisi místní samosprávy. Stěžují si, že celý problém vznikl kvůli její údajné liknavosti.
„Na jejich nástěnce nebylo rozhodnutí zveřejněno, do minulé neděle tam visely zprávy ze srpna a září loňského roku. Nemohli jsme tak podat odvolání proti rozhodnutí v zákonné lhůtě 15 dnů, takže jsme byli nuceni situaci řešit peticí a založení stránek na Facebooku,“ říká Půža.
Argumentem petentů je, že zeleň, jež má padnout, má v lokalitě nejen estetickou funkci, ale také zkvalitňuje životní prostředí. Plošné vykácení stromů a keřů by totiž mohlo mít vliv i na tamní faunu.
Obyvatelé sídliště pravidelně pozorují celou řadu ptáků, kteří na zelených plochách mezi domy žijí. Napočítali jich tam skoro 20 druhů, například včetně kalouse ušatého, který je zdatným lovcem hlodavců. Právě Slezské Předměstí patří mezi místa s jedním z největších výskytů potkanů ve městě.
Některé stromy by mohly začít ohrožovat chodce
Slezské Předměstí ale není jediným místem, kde se do stromů zaříznou pily.
V Hradební a Šimkově ulici se odborníci pustí do péče o staleté stromy rostoucí v tamní dvouřadé aleji, které obyvatelům ulice již příliš stíní a ti tak mají v bytech zimu a vlhko. Některé stromy zejména v blízkosti nedalekého gymnázia již začínají být přerostlé a mohly by ohrožovat chodce a automobily na přilehlé frekventované komunikaci.
„Pracovníci stromy zredukují takzvaným sesazovacím řezem, který dočasně prodlouží a obnoví funkční životnost stromů,“ popisuje mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.
Stromy by podle ní takovouto proceduru měly absolvovat v intervalu pěti až deseti let. „V ulicích Hradební a Šimkova byl však tento řez na lipové aleji proveden naposledy v roce 1997,“ říká.
Stabilizace staleté aleje o 39 stromech by měla být hotová do poloviny února. Už loni vyvolala velké prostesty snaha Povodí Labe pokácet stoletou alej na březích Orlice (více čtěte zde) i velké kácení ve Střelecké ulici (více čtěte zde).
