Čeští archeologové dopluli v pravěkém člunu na Peloponés, pádlovali sto hodin

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba 500 kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku.

Nadšenci, kteří zkoumají zemědělskou kolonizaci před devíti tisíci lety, se vylodili poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Přivítal je místní starosta s kolegy archeology.

„Takto velký člun z kmene na tak dlouhé trase nikdo opakovaně ve více úspěšných expedicích ještě nepoužil. Všichni jsme moře přečkali, známe vlastnosti člunu, posunuli jsme se hodně dopředu,“ uvedl archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý.

Expedice podle něj přinesla řadu nových poznatků, například údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře.

Expedice Monoxylon IV.

• Cílem expedice je přispět k poznání, jak před 9 000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.

• Čtvrtá expedice začala v pondělí 19. června 2023 na ostrově Samos u pobřeží Turecka.

• Plula se zastávkami na ostrovech Furni, Patmos, Levitha, Kinaros, Amorgos, Keros, Naxos, Paros, Antiparos, Despotiko, Sifnos, Kimolos, Melos, Antimelos, Falkonera, Velopoula a Spetses. Na některých ostrovech účastníci nocovali.

• Vylodili se ve středu 12. července 2023 na Peloponésu v pevninském Řecku

„Modelové předpovědi jsou použitelné pro vytváření představy o prehistorické plavbě, ale experiment zůstává základem pro tyto úvahy. Je to pevný bod a východisko našich úvah. Bude tak možné lépe uvažovat o ‚mezolitizaci‘ Řecka mořskou cestou,“ vysvětlil Tichý.

Nejnáročnější byla podle něj plavba proti větru na ostrov Amorgos, která trvala 11 hodin, a také úmorné vedro, když málo foukalo na dlouhých úsecích mezi ostrovem Melos a Peloponésem.

Pádlovali 100 hodin

„Expedice urazila celkovou vzdálenost 500 km za 100 hodin pádlování s průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině, což je vzhledem k podmínkám úžasné,“ uvedl Tichý.

Předposlední desetikilometrový úsek expedice absolvovala v úterý, a to z ostrova Spetses do Porta na Peloponésu a poslední o délce 20 km ve středu k jeskyni Franchthi u obce Kilada.

„Ve středu nás přivítala místní archeoložka a starosta, bylo to hezké ocenění naší cesty,“ sdělil Tichý.

Plavidlo bylo vyrobeno loni z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů.

Předlohou expedičního plavidla je 8 000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Výpravu tvořilo 20 pádlařů a kormidelník. Součástí expedice bylo i doprovodné plavidlo.

2. června 2019

Součástí experimentu byla i přeprava nákladu, proto byl v plánu trasy ostrov Melos, kde se již kolem roku 8000 před naším letopočtem těžil obsidián, který sloužil k výrobě nástrojů. Podle Tichého rozšíření obsidiánu dokládá rozsah dávné plavby. Obsidián se z ostrova nemůže odvážet, proto náklad simulovali zrovna nepádlující členové posádky.

Nejdelší vzdálenost mezi ostrovy, kterou expedice letos na člunu zdolala, byla dlouhá 44 kilometrů a vedla v neděli 9. července z ostrova Velopoula na Spetses. Z Velopouly na Spetses posádka dorazila po necelých osmi hodinách.