Kácení se uskutečnilo v pondělí, strom poskytli lesníci z Městských lesů Hradec Králové.
„Dub jsme pokáceli za pomocí replik kamenných vrtaných nástrojů přesně za 29 minut. Protože jsme podobnými nástroji káceli již v minulosti, lze říci, že čas zapadá do rámce, který jsme od toho očekávali. Velký časový rozdíl oproti kácení klasickou sekerou není, měli bychom to asi o deset minut dříve,“ popsal ředitel archeoparku Radomír Tichý.
Do lesů se experimentální archeologové vydali už v únoru. Jde o součást dlouhodobého programu, který má pomoci lépe porozumět technologii výroby kamenných vrtaných seker i jejich používání.
„Stále více pronikáme do toho, jakou roli při práci hraje hmotnost, velikost, tvar či šířka ostří. Vracíme do praxe technologie, způsob práce, který byl na Hradecku běžný ještě před šesti tisíci lety,“ řekl Tichý.
Do hradeckých lesů si přivezli deset kamenných broušených seker opatřených topůrky, v archeoparku je vyrobili v posledních šesti letech. Osm má vyvrtaný otvor pro topůrko, dva nikoli, protože jde o repliky pravěkých teslic.
Výrobci a možná i opraváři seker
Oblast mezi Hradcem Králové, Jaroměří a Hořicemi je bohatá na nálezy kamenných broušených nástrojů z neolitu.
„Všechny sekery jsou vyrobeny z nejpoužívanějšího kamene v neolitu v naší oblasti, a to z metabazitu typu Jizerské hory. Pískovec z okolí Hořického chlumu sloužil jako brusy. Samotná těžba suroviny probíhala v oblasti Jizerských hor,“ upřesnil Tichý.
Program, který se během let nečekaně rozvětvil do dalších oblastí souvisejících s broušenými kamennými nástroji, má rozšířit povědomí o tomto fenoménu mladší a pozdní doby kamenné a popsat výrobu a využití těchto nástrojů. Návštěvníci archeoparku by měli mít v budoucnu možnost seznámit se s poznatky všestarských experimentálních archeologů v plánované expozici.
„Díky experimentu přicházíme například s alternativní hypotézou, že na sídlištích z období neolitu na Hradecku zřejmě nebyly jen výrobny těchto kamenných nástrojů, ale že se tam ve velkém opravovaly, tedy že mohlo jít o specializované opravny v rámci těchto sídlišť. Zároveň se snažíme přijít na to, proč je tady taková koncentrace sídlišť s nálezy těchto nástrojů,“ uvedl Tichý.
Rozsah experimentu související s neolitickými kamennými broušenými vrtanými nástroji vyrobenými z metabazitu nemá podle Tichého v republice obdoby.
S nástroji vyrobili i nový člun
Loni vyrobili i za pomoci replik pravěkých nástrojů z kmene dubu plavidlo dlouhé přes 11 metrů pro námořní expedici Monoxylon IV. Experimentální archeologové se na něm pokusí od poloviny června do poloviny července přeplout Egejské moře.
„Během programu jsme si tak vyzkoušeli téměř vše, od výroby nástrojů, přes kácení, opracování dřeva až po výrobu věcí, v našem případě konkrétně monoxylonu, tedy člunu z jednoho kusu dřeva,“ řekl Tichý.
Během programu vše zaznamenávají, aby mohli porovnat míru či mechanismus opotřebení kamenných seker při různých činnostech se stopami po opotřebení na originálních nástrojích.
Monoxylon IV naváže na námořní výpravy experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019. Jejich cílem je udělat si představu o tom, jak v neolitu před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.
2. června 2019 |
Archeopark ve Všestarech do tří let projde proměnou za více než 32 milionů, investorem bude Královéhradecký kraj. Počítá se s rozšířením kinosálu nebo stálých expozic, které představí výsledky průzkumů z dálnice D11, námořní expedici Monoxylon či zmíněné experimenty s broušenými kamennými nástroji.
„Chceme jít hlouběji za podobu toho, kdy kamenný nástroj bude vystaven ve vitríně. Jde nám o to představit celý proces, od výroby až po používání těchto nástrojů,“ dodal Tichý.
