„Až po této expedici jsme se stali námořníky. Přestali jsme na moři uvažovat jako suchozemci. Byla to nejdobrodružnější plavba ze všech expedic Monoxylon. Přispěli jsme k poznání ‚neolitizace‘ Řecka mořskou cestou,“ řekl archeolog a organizátor výpravy Radomír Tichý.
Expedice Monoxylon IV skončila 12. července po 17 dnech plavby a překonání 500 kilometrů napříč Egejským mořem. Navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.
„Úspěšnou expedicí Monoxylon IV se podařilo shrnout poznatky z těch předchozích. Víme, že Egejské moře lze v neolitickém člunu překonat za 17 dnů. První dvě expedice bych nazval průzkum bojem a třetí se týkala jen západní části Egejského moře,“ řekl Tichý.
Zpočátku se potýkali s rozbouřeným mořem s vlnami vysokými až dva metry a silným větrem. V závěru plavby pak zase s úmorným vedrem. Celou trasu dlouhou 500 kilometrů výprava urazila za 100 hodin pádlování, tedy průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině.
Pravěcí lidé na člunech přepravovali obsidián
Čtvrtá expedice překonala Egejské moře z východu na západ se zastávkou na ostrově Melos, který byl v pravěku významným zdrojem obsidiánu, ve své době důležité suroviny pro výrobu nástrojů.
„Přispěli jsme k poznání, jakým způsobem se mohl obsidián nejpozději od raného neolitu dostávat po moři jak do pevninského Řecka, tak i na pobřeží dnešního Turecka,“ řekl Tichý.
Expedice podle Tichého přinesla řadu nových poznatků, například údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře a také o tom, že experiment je pro archeologii nenahraditelný.
„Modelové předpovědi jsou použitelné pro vytváření představy o prehistorické plavbě, ale nestačí. Experiment zůstává základem pro tyto úvahy. Díky pevným údajům získaných během plavby o vlastnosti plavidla a jeho plavbě za konkrétních klimatických podmínek si vytváříme konkrétnější představu o počátcích námořní plavby ve Středomoří,“ řekl Tichý.
Člun je vystavený v archeoparku
Expediční člun je od tohoto týdne k vidění před areálem archeoparku. Plavidlo vyrobené z kmene dubu je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Před spuštěním na vodu vážil 2,7 tuny, po expedici 3,5 tuny, přičemž podle Tichého nezměnil ponor a uchoval si dobré plavební vlastnosti.
Předlohou plavidla je 8 000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.
2. června 2019 |
Součástí experimentu byla i přeprava nákladu, kterou simulovali zrovna nepádlující členové posádky. Expedice si vypomáhala za příznivých podmínek jednoduchou plachtou.
Expedice začala 19. června na ostrově Samos u pobřeží Turecka a vedla přes ostrovy do Argolského zálivu na Peloponésu. Expedice Monoxylon IV plula se zastávkami na několika ostrovech. Výpravu tvořilo 20 pádlařů a kormidelník, od ostrova Naxos byl jeden náhradník. Součástí expedice bylo doprovodné plavidlo. Nejnáročnější byla plavba proti větru na ostrov Amorgos, která trvala 11 hodin.
