"Je to pro náchodský zámek po pár letech velmi významný den během generální opravy věže," říká investiční referent územní památkové správy na Sychrově Jiří Svoboda.
Ráno pět dělníků sundalo pomocí lan kovovou hrotnici a makovici. Tyto části věže poputují do dílny k opravě povrchu a spojů, makovice dostane nové zlacení. Zřejmě na přelomu června a července se na věž vrátí.
Než se dostali k pokladu, rozlámali pilku
Měděnou schránku však nešlo otevřít snadno, jeden z mužů na ní rozlámal pilku, ale nakonec se to zdařilo. Starosta a poslanec Jan Birke vyňal pečlivě zabalené dokumenty, které chránilo nepromokavé pouzdro.
Ředitel archivu postupně vybaloval známé i dosud neznámé pamětihodnosti. "Vzácné jsou třeba fotografie z roku 1950, protože z této doby jich není mnoho," podotýká ředitel Státního okresního archivu v Náchodě Jaroslav Čáp.
Patrně největší cenností jsou svaté obrázky, které měly věž ochránit před pohromami. "Je příjemné zjištění, že tam jsou a že je můžeme zhodnotit. Jsou to symbolické věci, je tu Jan Nepomucký, František Xaverský jako patron proti bouřkám a zásahu blesku," podotýká archivář Jan Čížek.
"Jsou tam i pozůstatky škapulíře z vosku s mariánskými symboly zabalené v latinském středověkém nebo raně novověkém tisku, dále pentagram a hexagram, modlitby k Ježíši a Marii. Báli jsme se, že to v roce 1950 vezme za své, protože to v tehdejší době třeba nepokládali za důstojné vracet na věž," dodává archivář Čížek.
Staré listiny jsou v archivu od padesátých let
Nejcennější listiny z makovice se dostaly do archivu už v 50. letech a archiváři je přinesli na ukázku. Šlo o latinsky psaný pergamen z roku 1721, kdy velká bouře poškodila věž. V listině se píše o tehdejším majiteli Janu Václavu Piccolominim.
"Byl trochu nesvéprávný a vládla za něj Anna Viktorie rozená Liebštejnská. Bohužel na listině není podpis, mapy na pergamenu způsobila rez a voda," říká ředitel Čáp.
Druhá listina psaná německým kurentem pocházela z 26. srpna 1799, byla psána na papíru, a tak je už velmi poničená. Nese i podpisy úředníků a pečeť. Tehdy už náchodské panství vlastnil Petr Kuronský.
"Kuronští koupili náchodské panství nedlouho před rokem 1799 a potřebovali to tu nějak zvelebit. Obnovu zámku zahájili Velkou věží. Vyměnili všechny krovy, zámek přizpůsobili tehdejším standardům. Když Petr Biron přišel z Kuronska, musel to mít na úrovni. Raně barokní styl už byl de mode sto padesát let," připomíná památkář Jiří Slavík.
Je druhý rok první pětiletky, psal národní výbor
Svědectvím doby je i listina z 28. října 1950. Oprava plechování věže se uskutečnila v září a říjnu 1950. Listina se zmiňuje, že je právě druhý rok první pětiletky, u vlády je Komunistická strana Československa a Klement Gottwald.
"Všechny náchodské továrny jsou národními podniky a každý dělník je hospodářem na svém pracovišti," píše se v přípisu podepsaném předsedou MNV Eduardem Dušánkem.
Opravu věže měl tehdy na starosti Sdružený komunální podnik města Náchoda a listina uvádí jménem i osmnáct tesařů a klempířů z okolí.
Podle ředitele územní památkové správy na Sychrově Miloše Kadlece jsou opravy věží zvláštní fenomén. Stavěly se u velkých hradních a zámeckých komplexů.
"Tak tomu bylo i u náchodského zámku. Jeho historie sahá do 13. století. Hradní komplex vznikal u českokladské stezky, a tak nesměla chybět válcová věž. Ta se stala základem té dnešní, která byla obnovena na přelomu 16. a 17. století. Tehdy byla zvýšena o dvě lucerny a ochoz a zakončena makovicí," vysvětluje ředitel Kadlec.
Oprava věže za 5,5 milionu korun skončí koncem srpna, ministerstvo kultury už pro ni garantovalo peníze.
