Od předešlého pondělka netrvalo ani týden a Základní škola Strž ve Dvoře Králové nad Labem naplnila celou třídu dvaceti dětmi, které utekly před válkou z Ukrajiny.
V jednotřídce je mezi nejmladšími a nejstaršími dětmi věkový rozdíl téměř deset let.
V prosvětlené učebně panuje uvolněná atmosféra. Nejmenší děti v prvních lavicích si kreslí. Sedmiletá Zlata na papír namalovala zelenou, žlutou a modrou fixou kontejnery na tříděný odpad. Poprvé je viděla v České republice, z Ukrajiny je nezná.
„Líbí se mi, jak je město velké. Zatím potkáváme jenom lidi, kteří nám chtějí pomoct,“ říká tichým hlasem Zlata pocházející z nejzápadnějšího ukrajinského regionu Zakarpatské oblasti.
I její spolužáci vypadají na první pohled spokojeně. „Nejvíc se mi líbí škola, je velká a útulná,“ tvrdí osmiletá Karolína.
Obrázek visící na nástěnce, který nakreslil jeden ze žáků, jako by vystihoval náladu ve třídě. Je na něm několik srdíček.
Ukrajinské děti přijely s matkami z Vinnycje na střední Ukrajině, Zakarpatské i Ivanofrankivské oblasti, čtyři děti také z těžce bombardovaného Charkova. Několik dní se schovávaly ve sklepě, na cestu si stihly vzít pouze doklady. Vše je pro ně nové – škola, město i spolužáci.
„Když jsme sem přišli a viděli, že jsou ve třídě i další děti z Ukrajiny, se kterými si můžeme popovídat v našem jazyce, tak nám to strašně pomohlo,“ říká zhruba desetiletá Sofie.
Učitelka pochází z Oděsy, v Čechách žije roky
Nejmladším žákům je šest let, nejstarším patnáct. „Je to samozřejmě složité, protože ve třídě jsou děti různého věku. Musím si na to zvyknout a připravit se na to. Ale už začaly pracovat, měly například hodinu angličtiny,“ vypráví učitelka jednotřídky Nataša Dvorská.
Ve dvorské škole pracuje jako asistentka pedagoga a má aprobaci ukrajinština – dějepis. Pochází z Oděsy a v Čechách žije čtrnáct let. V prvních dnech bylo podle ní na dětech znát, že za sebou mají náročné období.
„Bylo vidět, že jsou vystresované. Samozřejmě mají strach, jsou v novém prostředí. Po pár dnech se už ale cítily lépe,“ poznamenává Nataša Dvorská. O situaci na Ukrajině se v hodinách zatím nebaví.
„Tento týden byl hlavně organizační, ve výuce – ať už to bude dějepis nebo vlastivěda – se tohoto tématu určitě budeme dotýkat, protože učitelé samozřejmě reagují na tuto situaci,“ uvádí ředitelka základní školy Šárka Šantrochová.
Když je Olga s dětmi, na válku tolik nemyslí
S výukou Nataše Dvorské pomáhá paní Olga, která hned na začátku ruské invaze přijela se třemi dětmi z Vynnycje. Manžel zůstal ve čtyřsettisícovém městě, které leží 250 kilometrů od obléhaného Kyjeva. Do Vinnycje válka nedorazila. Zatím.
„Když invaze začala, život ve městě se příliš nezměnil. Manžel nám ale řekl, ať s dětmi odjedeme do bezpečí. Všichni samozřejmě mají strach, děti nemůžou večer spát. Třikrát až čtyřikrát denně se nad městem rozezní sirény a všichni se utíkají schovat do krytů. Do Vinnycje přijíždí velké množství uprchlíků z Kyjeva nebo Charkova, manžel jim pomáhá sehnat ubytování,“ vykládá Olga.
Na Ukrajině pracovala jako učitelka angličtiny a po přesunu do Čech vede kurzy online. S dětmi pobývá u příbuzných, ve Dvoře Králové už několik let žije švagrová s rodinou. S manželem je neustále ve spojení a vývoj událostí na Ukrajině sleduje. Když je s dětmi, snaží se na tragédii, která se v její zemi odehrává, nemyslet.
„Nemyslím na to, protože jsme učitelé, pracujeme ve škole a musíme myslet v první řadě na děti, aby byly v klidu a něco se naučily,“ vysvětluje Olga za přikyvování Nataši Dvorské.
Ostatní školáci namalovali vzkazy
Od tohoto týdne v jednotřídce naplno začne klasická výuka. „Do konce školního roku děti budou mít předměty v ukrajinštině. Na třídnické hodiny, výtvarnou nebo tělesnou výchovu budou chodit do svých kmenových tříd, aby došlo k socializaci,“ podotýká Šárka Šantrochová.
Pedagogové si stáhli ukrajinské učebnice a spolupracují s nadací Děti Ukrajiny. Jednotřídka má v rozvrhu také několik hodin českého jazyka. Ukrajinské spolužáky podle ředitelky přijaly ostatní děti velmi dobře. Mimochodem pro ně namalovaly obrázky a ukrajinské vlajky se vzkazy, které jsou vystavené na nástěnkách ve vestibulu budovy.
Děti přijely bez jakýchkoli školních potřeb. Škola je vybavila aktovkami, penály, sešity a psacími potřebami, které věnovali sponzoři i rodiče. Zaměstnanci ZŠ Strž mezi sebou uspořádali finanční sbírku, ze které se bude platit stravování. Jak dlouho ve škole děti uprchlíků zůstanou, nikdo netuší.
„Rodiče, se kterými jsme mluvili, nám říkali, že se chtějí vrátit zpátky, jakmile se tam situace uklidní. I z toho důvodu jsme pro jejich děti vytvořili jednotřídku,“ naznačuje ředitelka Šárka Šantrochová.
S návratem počítá i paní Olga. „Všechno jsme tam nechali. Děti tam mají kamarády, školy, kroužky. Stoprocentně se chceme vrátit,“ říká.
Základní škola Strž má s výukou cizinců zkušenosti, ve zbylých třídách vzdělává zhruba deset dětí ze zahraniční. Kromě Ukrajinců také žáky z Mongolska a Thajska. Ukrajinské děti začala přijímat už také největší dvorská základní škola Schulzovy sady, pro předškoláky jsou vyčleněna místa v Mateřské škole Drtinova.
Dvůr Králové spustí další sbírku
Podle informací Královéhradeckého kraje z konce minulého týdne základní školy ve východních Čechách přijaly už víc než 250 ukrajinských dětí, dalších dvacet je v mateřských školách.
Dvůr Králové nad Labem pomáhá Ukrajině od začátku války. Radnice zřídila materiální sbírku, uprchlíkům nabídne městské byty nebo ubytovací kapacity v Domě dětí a mládeže Jednička. Díky sbírce z města už odjelo několik dodávek s humanitární pomocí. Ve čtvrtek zastupitelé projednají založení veřejné sbírky, na transparentní účet vloží počáteční vklad sto tisíc korun.
„Z peněz získaných ve sbírce bude možné zaplatit například obědy ve školách, zakoupit školní pomůcky, hygienické prostředky, prostě vše, co budou do začátku potřebovat,“ sdělil dvorský starosta Jan Jarolím (ANO).
Radnice plánuje v rozpočtu vyčlenit další peníze pro zvládnutí následků uprchlické vlny v regionu.
