Krajský soud v Hradci Králové na konci minulého týdne rozhodl, že město majiteli čističky firmě Evorado Import zaplatí za čištění splašků mezi lety 2005 až 2013 doplatek 7,7 milionu korun. Městu přitom podle revizního posudku hrozilo, že bude muset z kapsy vytáhnout až 80 milionů.
Za čištění odpadních vod od roku 2014 radnice na základě rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově ročně platí 15,2 milionu bez DPH, Evorado Import však dlouhodobě požaduje více.
Soud konečně do celé věci vnesl jasno a jeho rozhodnutí, proti kterému je možné se dovolat už pouze k Nejvyššímu soudu, je podle dvorského starosty Jana Jarolíma (ANO) odrazovým můstkem pro další jednání.
„Rozhodnutí je pro město poměrně příznivé, ale řeší pouze výši záloh do roku 2013. Nyní budeme jednat s majitelem čistírny o ceně za čištění mezi lety 2014 a 2018, které nebylo předmětem sporu, a také o tom, jaké zálohy budeme platit v budoucích letech a jak se bude cena stanovovat,“ řekl Jarolím.
V případě, že se obě strany nedohodnou, nedá se vyloučit, že pře znovu skončí u soudu.
Pokud by mělo být vodítkem rozhodnutí hradeckého soudu, město by ročně za čištění splašků od roku 2014 platilo o zhruba 2,5 milionu korun více než dosud. V tom případě by Evoradu Import za uplynulých pět let doplatilo více než 12 milionů korun. Částka každoročně mírně klesá.
„Cena za čištění není každý rok stejná. Mění se cena energií a vstupních hodnot, dlouhodobě se také snižuje nátok vod do čističky,“ upozornil místostarosta Jan Helbich (ANO).
Vedení společnosti Evorado Import není s verdiktem krajského soudu zcela spokojeno.
„Naše očekávání nebyla úplně naplněna. Až budeme mít písemné vyhotovení rozsudku, zanalyzujeme ho a uvidíme, co se s tím dá dělat,“ řekl MF DNES člen představenstva Evorado Import Ivo Konejl, který tak nevyloučil dovolání k Nejvyššímu soudu. Na zaslání písemného rozsudku má hradecký soud 30 dní.
Podle Konejla je firma připravena jednat s městem o zálohách na další roky. „Vůli dohodnout se máme a vždy jsme ji deklarovali,“ podotkl.
Starosta Jarolím věří, že verdikt soudu může Evorado Import přimět k rozhodnutí prodat čistírnu městu za přijatelnější cenu než v roce 2015, kdy areál radnici nabídla za 300 milionů.
„Jsme připraveni o tom debatovat, i to by pro nás bylo řešení. Pokud nenajdeme společnou řeč a nebude existovat žádná jiná alternativa, stále zůstává variantou stavba vlastní čistírny odpadních vod,“ řekl starosta.
Podle něj je ekonomicky nejpřijatelnější variantou dohoda o výši záloh, naopak stavbu na zelené louce považuje za nejméně komfortní řešení.
Čističku chtělo město vybudovat už v roce 2014, dokonce mělo vyjednanou dotaci 140 milionů. Nové vedení radnice v čele s hnutím ANO, které po volbách nahradilo koalici ODS a ČSSD, projekt kvůli průtahům ve výběrovém řízení a šibeničnímu termínu pro dokončení zastavilo.
Dodnes město nemá pro stavbu ČOV, jejíž cenu odhaduje na 200 milionů, zajištěné pozemky. S novou žádostí o dotaci na Státním fondu životního prostředí radnice neuspěla.
Další žaloby u Nejvyššího soudu
I přes rozhodnutí krajského soudu nemá Dvůr Králové spory o zálohách za čištění zcela vyřešeny. Stále se totiž soudí s provozovatelem čističky, kterým do jara 2012 byla společnost WWTP DKNL a která radnici fakturovala zálohy za čištění splašků. Na město podala žalobu ve stejné záležitosti jako Evorado Import.
„U několika žalob už soud pravomocně rozhodl ve prospěch města, další řeší Nejvyšší soud. Většinu jich zatím odmítl,“ poznamenal Jan Jarolím.
Nevyjasněný spor s majitelem čističky do značné míry blokoval investiční rozvoj šestnáctitisícového města. Dvůr Králové kvůli tomu každoročně z rozpočtu odkládal několik milionů korun na speciální účet. Dnes na něm má 57 milionů a uhradit osmimilionový doplatek nebude mít pro hospodaření města fatální důsledek.
„Tyto peníze jsou stále součástí rozpočtu. Počítáme, že je použijeme na investiční akce do vodohospodářské infrastruktury a oprav komunikací,“ sdělila dvorská místostarosta Alexandra Jiřičková (ANO).
Čistírnu postavenou v roce 1993 od krachující textilky TibaEvorado Import koupilo v roce 2005. Nový vlastník pověřil provozem firmu WWTP DKNL, která začala městu účtovat zálohy podle vlastní kalkulace. S jejich výší radnice nesouhlasila, a tak výši záloh tehdy stanovil vodoprávní úřad.
Spor se vyhrotil v únoru 2012, kdy provozovatel přerušil čištění a splašky vypouštěl 56 hodin do Labe. Celá věc se nejprve dostala k okresnímu soudu a později ke krajskému, který minulý pátek pravomocně rozhodl. Od roku 2012 čističku provozuje firma Litave.
