Vlčí rokle vydává svá tajemství. Archeologové zkoumají skály v Adršpachu

  7:39
Vědci zkoumající proměny skalních měst zamířili do Adršpašsko-teplických skal. V tamní Vlčí rokli už loni biologové získali vzorky z rašeliniště, které dokládají skladbu zdejší vegetace od závěru poslední doby ledové po současnost, a tentokrát se tam vrátili s archeology.
Archeologové kopou sondu v místě ohnišť pod převisem ve Vlčí rokli v...

Archeologové kopou sondu v místě ohnišť pod převisem ve Vlčí rokli v Adršpasko-teplických skalách. Na snímku jsou zleva Jan Tůma, Jaromír Beneš, Petr Šída (15. 6. 2017). | foto: Štěpánka Tůmová, MF DNES

V okolí rašeliniště si vybrali největší převis a v odlehlém místě rokle hledali doklady o pobytu lidí. Z průzkumu vrtem už dopředu věděli, že tam kdysi přebývali.

„Ze sledu vrstev ve vrtu byla vidět asi do metrové hloubky ohniště a kulturní vrstvy, což je jasná známka, že tu lidé byli. Když najdeme ohniště v metrové hloubce, jistě bude pravěké, protože jednotlivé vrstvy přibývají velmi pomalu. Máme analogie z Českého ráje a dalších pískovcových oblastí, kde je to dost podobné. Svrchní část souvrství odpovídá pobytům lidí v průběhu zemědělského pravěku, spodek vypadá víc jako lokality z mezolitu, tedy střední doby kamenné. Pod tím je jen čistý osyp, který vznikal všude ve skalách na konci minulé doby ledové. Jak skála zvětrává, neustále padají zrnka písku a usazují se,“ vykládá archeolog Petr Šída z Centra pro teoretická studia (CTS), společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Nečekal nálezy po pastevcích mladšího pravěku, spíš doufal, že se najdou pazourkové úštěpy po mezolitických lovcích. To se však zatím nepodařilo.

Nedochovají se ani kosti zvířat

Celý den archeologové přesévali obsah vrstev přes síto a později je podrobí dalšímu zkoumání. Museli z písku vystříhávat kořeny stromů, které se stahují k uhlíkům pro cenné živiny. Nakonec odborníci v sondě víc než metr hluboké odhalili sedm ohnišť, ale kromě uhlíků v opuštěných ohništích se tam žádné pozůstatky po dávných lidech nenašly. Dnes je prostředí uvnitř skal natolik kyselé, že se v něm nedochovají ani kosti zvířat.

Pravěcí lidé nejspíš Adršpašsko-teplické skály znali. Do Českého ráje, který víc zasahuje do okolních nížin, se jich asi dostávalo víc.

„V mezolitu to mohlo být navzájem podobné, ale v mladších obdobích se lidé soustřeďovali víc v nížině, do skal se dostávali spíš jen okrajově,“ míní Petr Šída, který ve Vlčí rokli obešel s vrtným zařízením i další převisy.

Jde o součást široce pojatého základního výzkumu. Biologové, archeologové i historici se zaměřují na skalní oblasti v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českosaském Švýcarsku. Lokality v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách jim poslouží spíš k potvrzení, že i zde se vývoj ubíral podobně. Pětiletý projekt, na němž se podílelo asi dvacet vědců, už dokončují a další tříletý asi s polovičním obsazením začínají. Je to společná práce CTS, Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Odborníci zkoumají celé dlouhé období od konce poslední doby ledové, která naráz skončila před 11,7 tisíce let. Do první půle spadá střední doba kamenná a do druhé i další kultury zemědělské či pastevecké, jejichž pozůstatky se ve skalách vzácně dají objevit. Zabývají se prudkou změnou prostředí, kdy se dříve velmi úrodné prostředí vyčerpalo.

„Ve skalách to dnes vypadá jako divočina, která tu je odjakživa, ale dřív to vyhlíželo jinak. Ke změně došlo postupně ve druhé půlce holocénu, naší meziledové doby, pod vlivem teplého a vlhkého klimatu. V době ledové se všude na území Čech, a to i tady, což je nejpřekvapivější, usazovaly spraše plné živin. Když se v holocénu oteplilo a začalo do toho pršet, živiny se vyčerpávaly a prostředí se měnilo ve velmi chudé. Zkoumáme, jak a proč se změnilo, případně, jak k tomu přispěli lidé. To se dělo třeba pastvou nebo neúmyslnými požáry, i když v mezolitu to možná bylo i úmyslným vypalováním lesů,“ říká paleoekolog Petr Pokorný z CTS, který oba projekty vede.

Sedm set druhů středoevropské flóry

Loni s dalšími spolupracovníky pracně vykopali do rašeliniště sondu hlubokou čtyři metry. Odhalili stěnu, do ní natloukli plechové truhlíky, vzorky se odkrojily a posloužily k laboratornímu zkoumání. Už je hotova mikrouhlíková i pylová analýza, kterou se dá zachytit až sedm set druhů rostlin středoevropské flóry.

Zatímco pod skalními převisy se vrstvy ukládají někdy rychleji, někdy pomaleji, rašeliniště poskytují zcela pravidelné záznamy o minulosti díky cyklu, v němž rašeliníky přirůstají a odumírají. Výsledky obou výzkumů, biologického i archeologického, by se nakonec měly vzájemně propojit. Podle Petra Pokorného je to svým způsobem detektivní práce. Pylová analýza pro přítomnost člověka v některých dobách svědčí, ale podepřít by to měly i důkazy archeologů.

„Z pylové analýzy je vidět do velkých podrobností - s rozlišením v nejlepších úsecích s přesností až na 14 let - každý okamžik, jak vypadala vegetace. Když se v tomto prostředí například objevil pyl jitrocele kopinatého a šťovíku, znamená to, že tu probíhala pastva. Vidíme také, že tu v pravěku často hořel les. Analýzy mikroskopických uhlíků, na které je největším odborníkem Přemysl Bobek z Botanického ústavu, zaznamenávají každý požár a vidíme z nich, jak na to reagují rostliny při obnově prostředí po požárech,“ popisuje paleoekolog.

Třicet pralesních druhů plžů vyhynulo

Připomíná, že průběžně v celé éře 11,5 tisíce let se v tomto území vyskytoval jako typický druh bez hroznatý, který je tu dnes už jen vzácně. Bez potřebuje hodně živin, zejména dusíku, proto se šířil po požárech. Rostl tu i tis, který se tu dnes už nevyskytuje.

V pravěku ve zdejších skalách, než došlo k okyselení, rostly hlavně lípy, javory, jasany či zmíněné bezy. Lidé do skal přicházeli a opakovaně je zase opouštěli. Zhruba v době železné, za bájných Keltů, lidé odešli úplně, protože se tam už neuživili. Zhruba od přelomu letopočtu zůstaly skály opuštěné. Tehdy v nich převažovaly bučiny a bukojedlové porosty.

Ve vrcholném středověku se lidé do skal znovu vrátili, budovali v nich hrady a pásli zvířata. Poslední dvě století lidé využívají skalní města pro lesnické hospodaření. Dnes zde převládají smrky, borovice, břízy a stále ještě buky, což je víceméně přirozená skladba dřevin.

Největší inspirací pro současné badatele byl výzkum archeologa Františka Proška a biologa Vojena Ložka z 50. let v Zátyní u Dubé na Českolipsku. Ti si povšimli, že na konci doby bronzové vyhynulo až třicet pralesních druhů plžů a zůstaly jen ty nenáročné, a formulovali teorii, že prostředí se kdysi značně lišilo - až do doby, kdy v něm zapůsobilo okyselení.

Dnešní následovníci se však přiklánějí k tomu, že nešlo o náhlou událost, katastrofu, ale spíše pozvolný a přirozený proces, který se v předešlých meziledových dobách odvíjel od změn klimatu, ale že později v holocénu do něj stále více zasahoval člověk.

Teď doufají, že českým pískovcovým městům získají světový věhlas. „Věříme, že naše pískovcová skalní města jsou i ve světovém měřítku unikátním prostředím pro studium vzájemného vztahu živé přírody, klimatu a člověka, tří sfér, které jsou spolu nedílně provázány. Tady došlo k velké změně, když spraše pohnojily chudé horniny skal, ale pak se živiny spotřebovaly, což se v okolní krajině, kde není tak chudé skalní podloží, nestalo. Ve skalních roklích naopak působily velké kontrasty mezi pískovcovým podložím a spraší, a proto je to ideální modelový terén pro zkoumání toho, jak člověk a klima ovlivňují přírodní poměry,“ říká paleoekolog Pokorný.

Pískovcové oblasti nejlépe kombinují archeologické lokality se záznamy vývoje prostředí uchovanými v rašeliništích.

„Zde v převisu sídlili lidé a hned vedle je 2,5 metru mocná vrstva rašeliny, z které se dají vypreparovat pylová zrna a podle nich vidět najednou přítomnost člověka i vegetaci. Taková terénní uspořádání jsou mimo pískovcové oblasti vzácná,“ míní Petr Pokorný.

Nejčtenější

Extrémní festival se v Trutnově musí uskromnit. Poohlížím se i jinde, přiznává šéf

V Trutnově začal 26. ročník festivalu nejtvrdší muziky Obscene Extreme. Kvůli vyhlášce má večerku o hodinu dřív a kvůli stavbě restaurace se zmenšil. „Je to obrovský problém,“ říká v rozhovoru pro...

Montéři spadli ze sloupu vysokého napětí, šestadvacetiletý zraněním podlehl

Vážný pracovní úraz se stal ve čtvrtek odpoledne v Očelicích na Rychnovsku. Dva montéři tam spadli z plošiny při stavbě elektrického vedení. Záchranáři je vrtulníkem a sanitou přepravili do hradecké...

Fara tu byla dřív než hotely, říká kněz o netypickém penzionu ve Špindlu

Horské středisko Eljon jako by do Špindlerova Mlýna ani nepatřilo. Každý z pokojů nese jméno světce, v jídelně visí obraz Poslední večeře. V bývalé faře nabírají síly třeba zdravotníci. „Nabízíme...

Pětiměsíční dítě nepřežilo surové zacházení, jeho otce stíhají za vraždu

Kriminalisté překvalifikovali obvinění pro šestatřicetiletého muže z Hradce Králové, který v březnu neurvale zacházel se svým synem. Protože pětiměsíční kojenec na těžká zranění zemřel, stíhají ho...

Muž odvezl sdílené kolo 25 kilometrů za město, pak ho ze strachu rozmontoval

Neobvykle naložil čtyřiatřicetiletý muž se sdíleným elektrokolem půjčeným v centru Hradce Králové. Vlakem ho odvezl na Rychnovsko a nechal u nádraží. Pak se začal obávat problémů, že je kolo mimo...

Parkování v Hradci hlídá auto s kamerami. Pokuty začnou padat od září

V Hradci Králové začal s půlročním zpožděním jezdit kamerový vůz, který kontroluje poplatky za parkování. Do budoucna by mohl hlídat i stání v zákazech, na trávě nebo chodníku. Do konce prázdnin bude...

16. července 2025  16:57

Putování s Hopsíkem. Nová stezka otevřela v Lázních Bělohradě

Metro.cz

Nová stezka pro rodiny s dětmi Hopsík a tajemství starého Bělohradu se otevřela v Lázních Bělohradě. Na třech kilometrech nabízí sedm zastavení, děti seznámí s pověstmi a nabídne jim zábavné úkoly.

16. července 2025  15:20

Zachytat si v Itálii? Hradecký Zadražil o nabídce mluvil přes video s Fábregasem

První rozhovor s trenérem Cescem Fábregasem byl pro Adama Zadražila hodně neobvyklý. „Zážitek. Volali přes FaceTime, takže jsme se i viděli. Přiznám se, že jsem byl trochu nervózní,“ říká brankář...

16. července 2025  13:47

Muž odvezl sdílené kolo 25 kilometrů za město, pak ho ze strachu rozmontoval

Neobvykle naložil čtyřiatřicetiletý muž se sdíleným elektrokolem půjčeným v centru Hradce Králové. Vlakem ho odvezl na Rychnovsko a nechal u nádraží. Pak se začal obávat problémů, že je kolo mimo...

16. července 2025  13:13

Alej Kaštanku v Hradci může zachránit rám, dvoukolejku by však zdražil

Happyendem patrně skončí případ aleje Kaštanka v Hradci Králové. Po mnoha zvratech nastala dohoda mezi Spolkem Kaštanka, městem i Správou železnic. Budou společně prosazovat jediné řešení na stavbě...

16. července 2025  10:53

Pod Kunětickou horou zaburácí Kabáti. Na Hradech půjde platit jen s náramkem

O víkendu se koná největší hudební festival v regionu. Pod Kunětickou horou vypukne 20. ročník festivalu Hrady CZ. Hlavní tahák dvoudenní akce je kapela Kabát. Vstupenky se stále dají koupit....

16. července 2025  9:48

Elektrický proud na Rychnovsku zranil dva lidi, muž má těžké popáleniny

Dva lidé utrpěli v pondělí odpoledne zranění při zásahu elektrickým proudem v areálu výrobního závodu v Rychnově nad Kněžnou. K incidentu došlo v městské části Lipovka. Muž byl s těžkými popáleninami...

15. července 2025  18:23,  aktualizováno  16.7 7:52

Prodej FC Hradec Králové jde do finále, bude vrcholem 120. narozenin klubu

Úspěch letošní fotbalové sezony nebude FC Hradec Králové poměřovat jen tabulkově. Ke 120. narozeninám chce velmi brzo a výhodně uzavřít prodej klubu. Velký průlom by v dosud šestikolovém jednání by...

15. července 2025  16:04

Recidivista v garáži uvařil pervitin za miliony, prozradil ho až ničivý požár

Varnu pervitinu objevili policisté v garáži rodinného domu, když loni v září vyhořel v Sobotce na Jičínsku. Drogu tam vyráběl dvaatřicetiletý muž. Kriminalisté už ho obvinili a v případu stíhají i...

15. července 2025  10:28

Vystěhovaný dětský domov Sedloňov zůstane v Opočně, budou tam i byty

Královéhradecký kraj má řešení pro vystěhovaný Dětský domov Sedloňov. Že se děti do původního v Orlických horách nevrátí, rozhodlo koncem minulého roku nové vedení hejtmanství, když se ukázalo, že...

15. července 2025  9:25

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Horská služba vydala další komiks pro děti, tentokrát o úrazech na kole

Metro.cz

Horská služba vydala další ze série komiksů pro děti, tentokrát v něm pojednává o úrazech cyklistů na horách. Návodný list s ukázkou řešení krizových situací v horském terénu ilustrovala Alice...

14. července 2025  12:27

V bytě na hradeckém sídlišti hořelo, uvnitř našli mrtvého muže

V panelákovém bytě na Moravském Předměstí v Hradci Králové, kde v neděli večer hořelo, byl nalezen mrtvý muž. Cizí zavinění smrti policie předběžně vyloučila a nařídila pitvu. Příčina požáru se...

14. července 2025  12:04
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.