„Jsme tu až na dva nebo tři zraněné hráče v nejlepším složení, jaké ročník 2001 a mladší nabízí,“ oznamuje trenér Karel Mlejnek, jehož tým dnes v Brně za zavřenými dveřmi změří síly se Slovenskem. Se stejným soupeřem se pak utká i v neděli a pondělí.
Do reprezentace se každý ze tří mládežníků, kteří prošli brněnskou Kometou, dostal jinou cestou. Trio obránců je tak důkazem, že existuje několik možností, jak se dostat mezi elitu ve svém věku a jednou si třeba splnit sen v podobě slavné NHL.
Ostřílený benjamínek
Nejvýrazněji je zatím z pohledu českého fanouška vidět nejmladší z trojice Stanislav Svozil. Až do dodatečné nominace Davida Jiříčka z Plzně byl taktéž nejmladším hráčem celé reprezentační soupisky.
V sedmnácti letech má však více startů v extralize než zbytek obrany dohromady. „Jsem moc rád, že jsem dostal důvěru přímo u A týmu Komety. Ještě předtím jsem byl s osmnáctkami na Hlinka Gretzky Cupu, což byla také ohromná zkušenost. K působení v extralize musím za všechny mladé z Komety říct, že je skvělé, jak nám zkušení hráči pomáhají a předávají zkušenosti. Snažíme se brát si to k srdci, takové zážitky jsou k nezaplacení,“ užívá si Svozil školu od Zaťoviče, Němce či Gulašiho.
Kometa se mohla v létě obávat, že o svoji největší naději přijde, vábení ze zámoří však Svozil ignoroval. „Já mám jasno. Chci strávit minimálně ještě tuto začínající sezonu v Brně, protože jsem tu nadmíru spokojený s týmem i trenéry a nemá cenu odcházet. Agenti mě sice lákali, ale bude to tak, jak řeknu já. Rozhodnutí je na mně,“ odmítl Svozil nabídky a už přemýšlí nad další sezonou.
„Každý mladý kluk se chce dostat mezi muže. Teď je nás mladších ještě víc a každý se bude prát o místo. Nechci hrát zase juniorskou soutěž, to by byl krok zpátky. Snad se probojuji do A týmu tak jako v minulém roce,“ doufá.
Otlučený prvoligista
Konkurenci v národním týmu i v Kometě dělá Svozilovi o rok a půl starší Jan Mlčák. Že mladíci bojují o místo na všech frontách, však poznat není. „Známe se už odmalička, hráli jsme spolu v Přerově asi šest let. Moc mu to přeju, a když se rozhodoval, kam jít dál, tak se mě ptal, jak to v Brně chodí a vypadá. Samozřejmě že tam nějaké hecovačky jsou, teď jsme spolu chvíli i bydleli, takže nějaké popichování proběhlo, ale rozhodně to není můj nepřítel,“ popisuje Mlčák vztahy s parťákem.
Sám zatím v Kometě tolik času na výsluní nezískal, na kontě má jen dvanáct extraligových zářezů. V uplynulé sezoně jich nasbíral deset a rozhodně ostudu neudělal, přitom půlku sezony absolvoval s kýlou v třísle.
„Hrál jsem s tím po dohodě s trenéry a lékaři už od půlky sezony. Měl jsem už naplánovanou operaci na jaře, ale ta se kvůli opatřením proti koronaviru zrušila. Uvažovali jsme tedy, jestli s tím ještě nevydržet další sezonu, ale nakonec jsme se domluvili na termínu během léta,“ vysvětluje Mlčák, proč na sobě nemá v Lužánkách výstroj. Na pondělním startu přípravy Komety by už však chybět neměl.
O místo v extralize se hodlá poprat, smířený je ale i s variantou ligy první. „Chance liga je tvrdší než extraliga, občas nás soupeři dost řezali. Příprava pro nás je to ale výborná a je to skvělá zkušenost,“ uvědomuje si obránce.
I on musel řešit, zda nevyzkouší štěstí za „velkou louží“ nebo v severských zemích. Mlčák ale odolal. „Byl o mě podle agenta zájem, ale já možnost přihlásit se nevyužil,“ popisuje letní námluvy.
Že nebude pod drobnohledem skautů, mu nevadí. „Je možné, že je to trochu z dohledu, ale v extralize na vás je vidět taky. Je lepší zůstat doma a hrát než jít do Ameriky a riskovat třeba jen patnáct zápasů za sezonu,“ uvažuje Mlčák.
„Kanaďan“ z Hodonína
Poslední z trojlístku už v Kometě nepůsobí. Hodonínský bek Radek Kučeřík loni absolvoval draft evropských nadějí do kanadských juniorek, na němž uspěl, a společně s Liborem Zábranským mladším vyrazil do Saskatoonu Blades. „Když se ohlašovalo snad 80. místo, už jsem si říkal, že to asi nevyjde. Pak jsem ale zahlédl své jméno na konci a byl za to rád,“ popisuje průběh výběru.
Nakonec se do Kanady podíval ze 115. místa a prošel i náročnými předsezonními testy. „Přípravný kemp, na kterém se sešlo osmdesát kluků, kteří nevědí, jestli tam budou pokračovat, nebo za chvíli pomažou zpátky domů, to byl velký šok,“ líčí Kučeřík první zážitky ze zámoří.
Osmnáctiletý bek se v kanadskoamerické WHL etabloval jako pes obranář. Za 49 zápasů nasbíral jen tři góly a deset asistencí, přesto je se sezonou spokojený.
„S defenzivní rolí jsem tam také asi šel. Dostával jsem hodně času v oslabeních a vždy si zakládám na tom, abych hrál dobře v obraně. Když už se dostanu do útoku, je to pro mě bonus,“ říká bývalý kapitán juniorky Komety, který už má zkušenosti i se světovým šampionátem do dvaceti let loni v Ostravě. V letošním výběru tak bude mazákem.