Holík: Noha bolí a je to náročné na psychiku, ale teď to nesmím vzdát

Jaroslav Holík v jihlavské nemocnici | foto: Anna Vavríková, MAFRA

1 2012
Trpělivost, pevné nervy a vůli. To vše by měl mít nyní po amputaci části levé nohy Jaroslav Holík. Legenda českého hokeje momentálně leží v jihlavské nemocnici.

Patří mezi největší osobnosti československého hokeje, je odchovancem Havlíčkova Brodu, ale největší část své kariéry odehrál v Jihlavě, na kontě má desítky úspěchů v dresu jihlavské Dukly, československé a poté i české reprezentace a v příštím roce mu bude sedmdesát let.

Obdivuhodnou část života, kterou by Jaroslavu Holíkovi mohl závidět kdejaký příznivec ledního hokeje, má za sebou legenda, která bydlí dva kilometry od Světlé nad Sázavou. Nyní se však potýká se zdravotními problémy, kvůli kterým mu lékaři museli amputovat část levé nohy. Rozhovor vznikal v pátek v jihlavské nemocnici.

Pane Holíku, jak na tom aktuálně jste, pokud jde o vaše zdraví?
Teď na tom příliš dobře nejsem a léčení bude trvat dlouho. Je to náročné na psychiku. Měly by to být zhruba čtyři měsíce, než se to zahojí a pak bych měl dostat protézu.

Čím to bylo, že jste musel tak rychle na operaci?
To ani lékaři neví. Před operací mi ale řekli: "Pane Holíku, já vám to říkám na rovinu, vy musíte do tří dnů jít na operaci, jinak tady už za týden nejste." Tak jsem teda šel.

V mládí vám pomohla vůle, překonáváte se i nyní?
Víte, jiné je to ve třiceti letech a jiné je to v sedmdesáti letech. Čím starší, o to těžší to člověk má.

Přesto ale máte od blízkých podporu, že ano?
To naprostou. Syn Bobby navíc říkal, že by s rodinou rád přiletěl, dcera říkala taky, že přijede, manželka mě podporuje, ale jak jsem říkal, tohle není až tak důležitý. Nejpodstatnější je, abych to zvládal já sám. Nemůžu to vzdát a jen se tady povalovat, ale musím cvičit. Víte, je toho kolem hodně a bolí to. Mám z toho v sedmdesáti trochu strach, abych to zvládl.

Fotogalerie

Po operaci vás pustili domů, ve čtvrtek jste se ale opět vrátil do nemocnice, noha se špatně hojí?
Já jsem byl šest dní doma, ale pak se mi to asi otevřelo. Já se na to moc nedívám, takže nevím. Ale začalo mě to trochu bolet, tak jsem jel na převaz a hned si mě tady nechali.

Chodí známí na návštěvy?
Přišli kamarádi z Jihlavy, dvakrát už se za mnou otočili známí ze Světlé, ale to není povzbuzení. Musím se dát zkrátka sám v sobě psychicky dohromady, jde to ale těžko, protože pořád přemýšlím a nedokážu si představit, jaké to bez pohybu bude.

Čekají vás lázně, těšíte se?
No tak já se přiznám, že ty moc nemiluju. Už jsem na nich tenkrát byl, a to je takový koupání na patnáct minut, je to těžký. Nejdřív zkrátka musím přežít to nejhorší, aby mi mohli dát protézu, pak už by to neměl být problém.

Jak jste trávil Vánoce, jaký byl Ježíšek?
My už to nedržíme, děti jak jsou pryč, tak to neděláme. Ale kapra jsme měli, s manželkou jsme si popovídali a tím to končí.

Měl jste na Silvestra povolený přípitek?
Já alkohol nepiju od padesáti let a ani symbolicky si nedám. Já prostě nekouřím, nepiju a je mi to houby platný. Kolikrát ti kuřáci se mají líp než ti ostatní.

Máte v současnosti čas sledovat i hokej?
Když jsem mohl, tak jsem na hokej chodil, ale teď už zajdu jen v Havlíčkově Brodě na chlapy a na mladý. A v televizi aktuálně sleduji juniory, ale že bych se díval třeba na naši ligu nebo KHL, to ne.

Jaroslav Holík v jihlavské nemocnici

Za reprezentaci do 20 let hraje váš vnuk David Musil, jste za jeho reprezentační starty rád?
Já si myslím, že to nebyl cíl rodičů, ani můj. Minulý rok Davida do reprezentace pozvali, ale nemohl hrát kvůli zranění a letos se tam dostal. Podle mě to ale v mládežnické reprezentaci žádný zázrak nebude, protože tým o třídu slabší než třeba Kanada a nemůže na šampionátu uspět. Byl bych radši, kdyby se David dostal do NHL.

Kariéru má zatím před sebou, v létě šel na farmu do Edmontonu, takže jde po stopách svého otce Františka Musila.
Tam to není jak tady, že se příbuzní nebo známí dostanou tam, kam chtějí. Je to draft, vybral si ho Edmonton, což je čistě náhoda, protože to nikdo neovlivní. Nakonec je ale rád, že tam je, protože tam otec dlouho hrál. Letos se však moc neprosadil a přešel k juniorům do Vancouveru. Uvidíme, jak dopadne příští rok, ale to je asi ten cíl.

Přejděme k vaší kariéře. Vy jste se potýkal s řadou zranění, například v nedávno odvysílaném dokumentu "Třináct životů Dukly" vás bývalí spoluhráči obdivovali, že jste dokázal hrát i se zlomeným žebrem, myslíte si, že to je o vůli?
Rozhodně. Dneska už to ale takhle mladí nemají. Někdo je nastřelí a radši by šli marodit, protože jsou rozmazlení. Navíc to nebylo jen o vůli, ale také o chuti hrát. Já jsem to měl navíc o to těžší, že jsem hrál po válce, což bylo těžké období, ale ta vůle se do mě zřejmě přenesla, a proto jsem měl takovou výdrž.

Myslíte si tedy, že se hokej dříve hrál srdcem a nyní pro peníze?
To netvrdím, protože se to pro peníze hraje vždycky a hráč, který se dostane na vrchol, chce být zajištěn. Já ale vždy klukům říkám, pokud se chcete zajistit, jděte do NHL, tady vás hokej nezajistí. A to podle mě jsou v české extralize až moc vysoké platy, na což teď přišli, chtějí snížit platy a uzavřít extraligu.

Bylo to tedy i o vaší povaze? Vy jste si nic nenechal líbit...
Určitě. Táta dělal v řeznictví a máma byla dlouho v nemocnici s tuberkulózou, takže jsem to měl těžký. Ale vše se to na mě zřejmě přeneslo od táty, který tvrdě pracoval a já to považoval za správné, tak mi to zůstalo.

Vaše dcera Andrea žije s Františkem Musilem v Americe, jejich synové David a Adam hrají hokej. A co dělá nyní váš syn Bobby?
Teď mi volá každý týden a říkal, že vydělal dost peněz, tak nic nedělá. Když jsem ještě mohl, tak jsme se za ním byli podívat a má se dobře. Jeho dcera jezdí na koních, takže jezdí po Americe od Colorada po Kalifornii po závodech, v listopadu se vždy stěhují na Floridu a tam také jezdí na koni.

Jaroslav Holík

Dá se tedy říct, že se vám děti povedly. Jsou šikovné, mají se dobře.
To samozřejmě nikdo nevěděl, že se tak budou mít, ale my jsme je vychovávali k tomu, aby oba odešli z tohoto srabu, a to jsme dokázali, za což jsme rádi.

Takže jste na ně hrdý?
A tak hrdý se říct nedá, spíš jsem šťastný. Vážím si toho, že jsem se vzal s manželkou a s ní jsem si splnil sen, aby děti byly šťastný.

Jaké jsou vaše současné vztahy s Duklou Jihlava?
Už deset let v Jihlavě nežiju, bydlím kousek od Světlé nad Sázavou a radši jdu na hokej do Havlíčkova Brodu - na dospělé i na mladé. Líbí se mi třeba mladší žáci. A to je vše, co mě zajímá. Trochu mě mrzí, jak se to tady dělá s mládeží, která nikdy nebude dobrá. Všechno je to ovlivněné známými.

Myslíte si tedy, že peníze z vysokých příjmů a ovlivňování známostmi je ten největší problém českého hokeje v současnosti?
Ano. Podle mě to tak je a štve mě, že to nemohou dělat ti, co o tu práci mají zájem. Třeba trenér Aleš Totter, to byl skvělý jihlavský kouč. Na něj ale začali řvát, že zavádí americký hokej, ať jde pryč, že se tady bude hrát český.

A Totter už v Jihlavě není.
Já vím, trénuje na Slovensku a předtím byl v Kanadě. Já mám takové trenéry rád, kteří se práci věnují šest hodin denně. Nemám rád ty, co přijdou deset minut před začátkem tréninku. Ti tomu zkrátka nemohou nic dát, ale bohužel to i takhle u nás funguje.

Říkal jste, že nyní sledujete Havlíčkův Brod, máte představy o jeho budoucnosti?
Rebel musí hrát první ligu. Naštěstí ho teď koupila nějaká brněnská firma a zajistila klub minimálně na čtyři roky, za což jsem rád. V dnešní době to není žádná sranda zajistit hokej. Měli by hrát tak do šestého místa.

V poslední době je hlavním tématem českého hokeje uzavření extraligy, jaký vy na to máte názor?
Je to špatné rozhodnutí. Říkám, že to je vyloženě jen pozitivní pro manažery, protože ti nepřijdou o peníze, ale hokeji to nic nepřinese.

Autor:

Program extraligy 2019-2020

Nový ročník hokejové extraligy začíná v pátek 13. září a titul v něm bude obhajovat Třinec, který hned v prvním kole přivítá nováčka z Kladna.

MS hokejistů 2020 ve Švýcarsku, MS hokejistů do 20 let v Ostravě a Třinci

Nejčtenější

Neuvirth ještě NHL nevzdává. Jde na zkoušku do Toronta

Brankář Philadelphie Michal Neuvirth oslavuje vítězství svého týmu.

Hokejový brankář Michal Neuvirth se zúčastní přípravy před sezonou NHL s Toronto Maple Leafs. V...

Nechci odcházet, když je tady taková síla, říká Erat o návratu do Komety

Martin Erat z Brna.

Mnozí už jej viděli v hokejovém důchodu. Sám Martin Erat o své budoucnosti dlouho mlčel a pak...

Erata čeká operace, dál chce hrát. Plekanec podepsal na rok s Kometou

Zadumaný Tomáš Plekanec na brněnské střídačce.

Hokejový útočník Tomáš Plekanec bude v další extraligové sezoně hrát za brněnskou Kometu. Na jaře...

Kanada mě vyšťavila, naříká střelec. Jenže v NHL náročné zemi neunikne

Michal Kempný z Washingtonu a James Neal z Calgary v souboji o puk.

Dokud hrál NHL v USA, platil za nadprůměrného střelce. Jenže pak se rozhodl pro život v Kanadě... A...

Růžičku v Chomutově střídá ve funkci sportovního manažera Hudáček

První trénink Chomutova na ledě pod vedením Martina Štrby (vpravo). Diskutuje s...

Nový muž bude bdít nad sportovním úsekem prvoligových hokejových Pirátů Chomutov, kteří přežili...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Nadějné hokejové jaro skončilo. Udeřila trudná realita

Český trenér Miloš Říha uděluje pokyny v utkání proti Rusku.

VIDEO Než ve víkendovém draftu do NHL zaznělo první české jméno, kluby z nejkvalitnější, nejmodernější a...

S kamarády se čím dál méně bavíme o ženských, říká jubilant Jiří Holík

Jiří Holík

Legendární hokejový útočník Jiří Holík slaví 75. narozeniny. Žádnou oslavu nechystá, dokonce se o...

Vždyť jsem profesionální fotbalista! Pavelec hraje IV. třídu za Neuměřice

Ondřej Pavelec čeká na kontrakt

Bývalý hokejový brankář Ondřej Pavelec si s kamarády stále ještě chodí zahrát hokej, ale stal se z...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz