"Jde o takový pohled z druhé strany, aby trenéři věděli, jak mají přistupovat k bekům. U nás je zvykem, že na ně hodně tlačí, aby nedělali chyby a bez přemýšlení vyhazovali puky. Já bych byl rád, kdyby jim naopak dali trošku volnost, aby byli víc kreativní," vypráví Židlický.
Zatím však není jisté, jestli projekt klapne, jelikož si obránce New Jersey Devils teprve plánuje své letní soustředění a netuší, jestli dokáže společně se svazovým šéftrenérem Slavomírem Lenerem najít společný termín.
Jasno ale máte o své budoucnosti v NHL. Jste rád, že jste s předstihem podepsal novou smlouvu?
Hrozně si vážím toho, že ve svém věku můžu hrát NHL. Hned po sezoně jsem měl schůzku s generálním manažerem a už tehdy mi bylo naznačeno, že bych mohl zůstat. Já vlastně ani nepřemýšlel o ničem jiném, chtěl jsem zůstat, to jsem mu i řekl.
Lou Lamoriello nemá ve zvyku dávat smlouvy s předstihem. Čekal jste, že budete výjimkou?
Pro každého hráče je lepší, když se domluví ještě před létem. Máte to jisté, můžete se podle toho zařídit a nečeká vás žádné stěhování. To je příjemné.
Asi máte do další sezony energii, že?
To jo. Jelikož jsme se nedostali do play-off, tak jsem si odpočinul. Na druhou stranu si ale člověk v mém věku nemůže dát zas tak velkou přestávku, protože se do toho potom těžko dostává. Každopádně jsem měl prostor zregenerovat, teď už musím myslet na to, abych byl v září stoprocentně připravený.
Kvůli odpočinku jste nejel ani na mistrovství světa. Vůbec jste o té variantě nepřemýšlel?
Uvažoval jsem o tom. Když se mě Vláďa Růžička před šampionátem zeptal, jestli nechci jet, říkal jsem mu, ať dá prostor mladším hráčům. Že bych si potřeboval odpočinout. Nebylo to tak, že bych nechtěl jet, ale v mých letech jsem měl nějaké problémy a chtěl jsem se dát do pořádku. Potom mi volal, když se zranil Roman Polák. Hned jsem si domluvil led a dvakrát na něj šel. Jenže měsíční pauza byla znát a já věděl, že nebudu moct odvést sto procent. To rozhodlo.
Jak se projevuje únava s příbývajícím věkem?
To není ani únava, ale tělo si řekne. Bolí vás kolena, záda... Člověk hraje hokej třicet let a když chcete být na nějaké úrovni - třeba v NHL - tak tělo dostává zabrat.
Jak se těšíte na další sezonu?
Musíme být v Jersey lepší, musíme udělat maximum, abychom se dostali do play-off.
Jaké poučení si vezmete z letošní sezony?
Zaspali jsme její začátek, pak jsme spoustu zápasů prohráli na nájezdy. To nás stálo dvanáct bodů, což chybělo v konečném pořadí. Ale trénovat nájezdy nebudeme, v tom to není. Člověk potřebuje mít i trošku štěstí. Máme hráče, kteří jsou schopní je proměňovat, ale když se nedaří, tak se to nabaluje jako sněhová koule.
Poslední dobou se mluvilo o tom, že by se mohl vrátit Ilja Kovalčuk, co na to říkáte?
Nevím, jak by ho brali fanoušci, ale nám jako týmu by pomohl. Nasbíral by body, střelu má výbornou, je to skvělý hokejista.
New Jersey mělo problém s dáváním gólů a zároveň má prostor pod platovým stropem. Kovalčuk se nabízí, ne?
Myslím, že klub udělá maximum, aby přivedl nějakého kanonýra, protože se chce dostat do play-off. Ale jestli to bude Kovalčuk, to nevím. Jenom jsem o tom slyšel, nemám žádné další informace, takže se k tomu můžu těžko vyjadřovat.
Ještě závěrem řekněte, jak vnímáte situaci v Kladně, které sestoupilo, město mu chce přiškrtit dotace a statik mu zavřel stadion?
To jsem přesně věděl, že se zeptáte. Doufám, že zimák bude brzo opravený, aby tam mohla trénovat mládež. A jestli se klub vrátí do extraligy? Bude to těžké, ale to je otázka pro Jardu Jágra, jakou zvolí strategii a jak poskládá tým. On je majitel a mně nenáleží se k tomu vyjadřovat. Jako každý fanoušek a Kladeňák můžu říct, že bych byl radši, kdyby Kladno hrálo extraligu.
