Soupeři si začínají zvykat
Trenér Radim Rulík udílí pokyny svým svěřencům.
Když národní tým nastoupil pod Rulíkem poprvé, soupeři vypadali zaskočeně. Chvílemi nevěděli, kde jim hlava stojí. Na něco takového nebyli z posledních let od Čechů zvyklí, nový kouč přišel s úplně jiným herním plánem.
Žádné vyčkávání ve středním pásmu jako pod jeho předchůdcem Jalonenem, ale celoplošný hokej postavený na rychlosti a aktivitě při napadání. Jenže jak vzájemných zápasů přibývá, Švédové, Finové i Švýcaři působí o poznání lépe připravení.
Největší rozdíl. Pro nás všechny je to zrcadlo, mistry tu nemáme, mrzí Rulíka |
Na turnaji v Karlstadu to bylo patrné. Třeba domácí jen nechali Čechy jezdit okolo mantinelů, ale k ničemu je nepustili. „Skoro jsme se neudrželi v útočném pásmu. Co jsem přišel, tak rozdíl mezi námi a soupeřem byl v tomto utkání nejmarkantnější,“ přiznal osmapadesátiletý kouč.
Také Finové už věděli, co od jeho svěřenců čekat. Švýcaři jim zatápěli i bez několika tradičních opor. „Možná nás mají načtené, ale my je taky. Ve většině případů je to styl proti stylu, třeba Finové už proti nám nehrají takový beton,“ líčil Rulík.
