„Byl to mazec,“ poví Marek Mazanec. „Prostě fofr, jak mě vyměnili. Rychle na letadlo, rychle si v Kanadě vyřídit pracovní povolení a rychle do Kalifornie se připojit k týmu.“
Pokud se Mazanec objeví v bráně Vancouveru, stane se českým brankářem, který se mezi dvěma starty v NHL načekal nejdelší dobu (nyní 807 dní). Cam Talbot se zase po trejdu může stát rekordním osmým mužem, který si v sezoně zachytá za Philadelphii.
Čahoun Brian Boyle, jenž v New Jersey bojoval nejen se soupeři, ale i leukémií, zase v našlapaném Nashvillu dostává šanci zakončit jímavý příběh happy endem se Stanley Cupem nad hlavou.
I to letos přináší blížící se pondělní konec přestupů v NHL.
Fandové sledují rošády snad bedlivěji než dění na ledě, specializované weby aktualizují odhady, co se bude dít. Každoročně se touhle dobou mění rozložení sil v bojích o stříbrný grál. Mobily hokejových šéfů drnčí nejintenzivněji v roce a mění životy hráčů a jejich nejbližších.
Pojď z ledu, chlapče!Zatímco Eddie Olczyk se uchází o cenu nejzábavnější příběh v historii trejdů, Matt Duchene zažil předloňský listopad zřejmě výměnu nejpodivnější. Útočníka vyměnili do Ottawy přímo během utkání. V pátek zažil kanadský centr další změnu, z Ottawy se stěhuje do Columbusu. |
„To v naší éře ho moc lidí nemělo. A když ho někdo měl, byl v autě a měl velikost boty,“ usměje se Eddie Olczyk.
Právě bývalý útočník a (ne)existence mobilních telefonů se postarali snad o nejbláznivnější přestupovou story v historii NHL, kterak Olczykův příběh označují zámořští reportéři.
Byl listopad 1990 a tehdejší centr Toronta odvezl manželku Dianu do porodnice, v noci zároveň do kanceláře Maple Leafs poslal vzkaz: „Moje žena rodí. Ranní rozbruslení nestihnu, na večerní zápas s Chicagem dorazím.“
Odpoledne - zrovna, když přicházela hodina H a Olczyk si zrovna oblékl roušku s pláštěm - dorazila do porodního sálu sestřička: „Volají Maple Leafs.“ Američan, ač nerad, odběhl od rodící manželky a do telefonu jen rozrušeně hlásil: „Rodím! Na zápas ale přijdu. To platí.“
„Právě proto ti voláme teď,“ odpověděl PR šéf Toronta Bob Stellick a předal sluchátko generálnímu manažerovi Floydu Smithovi. „Eddie, je hrozné, že to musím říct zrovna teď, ale právě jsme tě vyměnili do Winnipegu.“
Rozhněvaný Olczyk ztichl. Byl v šoku. Toronto si zamiloval. Věřil, že tam dohraje kariéru. A teď to ještě oznamte rodící manželce, že z nemocnice nepojedete domů, ale poletíte do dva tisíce kilometrů vzdáleného promrzlého Winnipegu...
Pojď ze hřiště, chlapče!Vyčnívají i některé letošní výměny v basketbalové NBA. Harrison Barnes se o svém stěhování z Dallasu do Sacramenta dozvěděl během zápasu. Imana Shumperta poslalo Sacramento do Houstonu těsně před utkáním s... Houstonem. A Tobiasi Harrisovi zazvonil telefon, když... Více se dozvíte zde. |
Zároveň chtěl Olczyk být partnerce na blízku při příchodu druhého potomka na svět. Vrátil se na sál, ale v tváři byl ještě zelenější než jeho plášť. „Co se stalo?“ zvládla se optat Diana v porodních bolestech. „Volala máma. Říkala mi, že teta onemocněla,“ vymýšlel si Olczyk narychlo milosrdnou lež.
Diana jen nevěřícně vzhlédla ke stropu: „Že oni tě vyměnili?!“
Její manžel se zarazil a ona pokračovala. „Je to Winnipeg?“
„Nemám tušení, jak jsem to poznala,“ vzpomíná dnes Olczyková. „Ale evidentně slova o trejdu musel slyšet i syn Thomas. Připadalo mi to, jako kdyby dupnul na brzdu a vzkazoval: Mami, tati, ve Winnipegu bude zima. Tam nechci!“
Porod nakonec všichni zvládli.
Z Thomase, stejně jako z jeho dvou dalších bratrů, vyrostli hokejisté. Až do NHL jako jejich táta to nedotáhli. Olczyk v ní odehrál přes tisíc utkání, vystřídal šest klubů a v roce 1994 pomohl Rangers ke Stanley Cupu. Dal se i na trenéřinu, vedl Pittsburgh.
Když si má však současný televizní expert vybrat nejsilnější moment kariéry, vybaví si bláznivý 10. listopad. „Slyšel jsem příběhy kluků, kteří přes víkend nezvedali telefon a v pondělních novinách se dočetli, že jsou vyměnění,“ líčí 52letý Olczyk. „Ale ten můj šok už málokdo zažije.“
