Znají v Torontu také Jana Krola?
Myslíte tu postavu ze seriálu Poslední sezona? Jo, měl se vrátit do Česka z Toronta. Ale nikdo tady o něm samozřejmě neví.
Sám jste si však s Krolem zahrál.
Při natáčení v Liberci na exhibici. V seriálu je prý akce, kdy dáváme gól. Ale jestli jsem byl vidět, tak pět vteřin. A co seriál? Dobrý?
No, pojďme spíš k opravdovému hokeji. Na první hattrick v NHL jste čekal osm let.
Já hlavně ani nepočítal, že ho někdy dosáhnu. Už dřív jsem měl slibné šance, nic tam nespadlo. Najednou vycházelo všechno. Jsem rád, že se to stalo zrovna v Montrealu. Výborná atmosféra, mezi kluby vládne velká rivalita.
Dělo se kolem vašeho hattricku něco zvláštního?
Ani ne. Schovali mi puk, zarámují ho. I hokejku, s níž jsem hrál. Někde si to vystavím. Nevím, zda se to ještě povede. Obráncům se to často nestává a já jsem spíš nahrávač.
Měl jste čas si to vychutnat?
Člověk na to chvíli myslí. Ale pak už se zase soustředí na další zápasy. Jdou rychle za sebou, sezona je dlouhá. Jsem hlavně rád, že jsme začali trochu vyhrávat. Když se nedařilo, byli jsme pod tlakem.
V hokejovém městě jako Toronto to musí být peklo. Sám jste v úvodních 11 zápasech nasbíral jen dvě asistence. Až od zápasu v Montrealu jste začal pravidelně bodovat.
Začnou poukazovat, co kdo odvádí, jestli je pro tým ten pravý. Musíte se nad to povznést. Zůstat v klidu.
Vnímáte hodně, co píšou v novinách?
V kabině máme tichou dohodu. Noviny nečteme ani je tam nenosíme. Spíš jen zaslechnu, že si do mě rýpli. Ale je lepší tomu nevěnovat pozornost. Každý ví sám, jak hraje, co potřebuje. Na tyhle věci jsem si za těch sedm osm let zvykl. Musíte s tím umět žít a vydržet. Zároveň vás to tlačí, abyste byl lepší.
Kaberle v číslechV NHL hraje Tomáš Kaberle za Toronto osmou sezonu. V 17 zápasech této sezony zatím dal 6 gólů a připsal si 13 bodů. Ve svém nejlepším ročníku 2005–2006 si připsal 67 bodů. V gólově nejlepší sezoně 2002–2003 dal 11 branek. Se Sourayem z Montrealu se dělí o prvenství mezi nejlépe střílejícími obránci. Je třetí v bodování zadáků za Scottem Niedermayerem a Prongerem z Anaheimu. Na ledě strávil se spoluhráčem McCabem z celé NHL v průměru nejvíc času, přes 28 minut. |
Podle prognóz by Toronto nemělo postoupit do play-off. Je překvapení, že jste výš než Carolina, New Jersey nebo New York Rangers?
Tak vyrovnaná jako letos NHL v předchozích letech nebyla. A myslím, že i zůstane. Každý zápas má svou váhu, každý bodík může znamenat hodně. Chce to vydržet, podávat stabilní výkony. O play-off je teď předčasné mluvit. Stačí zaváhání a nemusíme se tam dostat. Pokud jde o prognózy, chceme ukázat, že byly mylné.
V Severovýchodní divizi máte za soupeře Buffalo, Ottawu, Montreal. Je momentálně nejtěžší?
Říká se, že je jedna z nejtěžších. Ale na západě jsou také hodně nabité divize. Právě boje uvnitř skupiny hodně rozhodují. S každým týmem tam hrajete osmkrát. Loni jsme Ottawu dvakrát porazili, zbylých šest zápasů prohráli. Kdybychom měli o jedno dvě vítězství víc, byli jsme v play-off. Takhle postup utekl o dva body.
V průměru trávíte na ledě 30 minut za zápas. Býváte hodně unavený?
Někdy toho mám dost. Hlavně když jdou utkání dva dny po sobě. Ale já i další obránce McCabe jsme na takový zápřah zvyklí. Víme, co naše tělo potřebuje. Přidat v tréninku, nebo si víc odpočinout.
Odlehčí vám návrat Pavla Kubiny?
Určitě. Nějaké minuty ubudou. A mužstvo tak zkušeného a spolehlivého beka potřebuje. On sám se taky těší. Je to poprvé, co se zranil dlouhodobě. Ale v klubu dbali i na to, aby se pořádně doléčil a zranění si třeba neobnovil.
Zdá se, že vám nosí štěstí přítomnost otce. Na jaře pomohla v play-off Carolině, kde hraje váš bratr, teď zase vám.
Co táta přiletěl, začal jsem sbírat víc bodů. Mezitím odletěl na dovolenou do Dominikánské republiky. Doufám, že mi to vydrží. Hlavně aby se dařilo mužstvu.
Pořád vás táta cepuje? Má k vaší hře připomínky?
Svoje si řekneme. Má zkušenosti. Jako bývalý hráč i jako trenér. Vždycky se nějak doplníme.
Vědí v Torontu, že byl také skvělým obráncem?
Ano. Z minulosti se tu zná se spoustou lidí. Na zápas s Atlantou šel s Bobbym Orrem. Hráli proti sobě, teď pracuje pro jeho agenturu. Táta sem jezdí hrozně rád. Je vždy lepší, když je tu někdo z rodiny.
Navštívil jste torontskou Halu hokejové slávy?
Jen první rok. Pak už ne. Ale pro toho, kdo má rád hokej a zajímá se o jeho historii, to je moc zajímavé.
Víte, že příští rok uplyne 40 let od posledního vítězství Toronta ve Stanley Cupu?
Je to už nějaký pátek. Máme mužstvo schopné toho dosáhnout. Poslední sezony ukazují, že šanci má každý. Ale my hráči o tom neradi mluvíme. Žijeme příštím zápasem. Tak daleko dopředu se nedíváme.
Když pohár v létě přivezl váš bratr František, z pověrčivosti jste si nesáhl, že?
Říká se, že kdo se ho dotkne, už ho nevyhraje. Na letních oslavách jsem byl. U poháru jsem stál, fotil se. Ale raději jsem se ho nedotkl.
