Pravda, Sobotka tentokrát asi neměl jinou možnost, jelikož o něj není za Atlantikem zájem. Může za to trudné zranění, jež mu způsobil hvězdný Rus Kučerov zkraje minulé sezony. Vážně pochroumané koleno si vyžádalo dlouhou léčbu. Když si k tomu připočteme nevýrazná čísla z předchozí sezony, není divu, že jeho vyjednávací pozice byla velmi nešťastná.
Poprvé však na výběr měl. Psal se rok 2014, když mu v St. Louis končila smlouva, jenže se s klubem nedokázal dohodnout na nových podmínkách. Nabídka byla menší, než si představoval. A tak sáhl po lukrativním lasu z Omsku, kde strávil tři roky.
Naštvání na Kučerova přetrvá do konce života, nebylo to fér, říká Sobotka |
„A já si myslím, že si tím krokem v konečném důsledku uškodil. Po sportovní stránce i po stránce renomé,“ tvrdí Václav Prospal, který jinak na Sobotku nedá dopustit a hovoří o něm jen v superlativech. „Je to velice chytrý hráč, šikovný na kotouči a spolehlivý na obou stranách hřiště.“
Vydělal si, nakonec ale zatoužil po návratu do blyštivějšího světa. Ten se mu povedl, v St. Louis však stejně musel přistoupit na plat, který mu mezitím určila arbitráž. Navíc s vědomím, že nejlepší roky kariéry strávil v Rusku.
„Ať si každý říká, co chce, ale odchody do Ruska vám ublíží po sportovní stránce. NHL je jenom jedna a KHL se tomu absolutně nevyrovná. Se vším respektem k té soutěži. Vždycky jde o peníze,“ říká Prospal.
A zároveň o ješitnost, o ego. Když už se nějaký hokejista rozhodne opustit NHL, většinou má pocit, že v ní není doceněný. To se v roce 2008 týkalo i Jágra, jenž z vlastní vůle opustil New York Rangers a šel vydělávat ohromující peníze také do Omsku.
2006. Jaromír Jágr při utkání proti Ottawě (19. dubna 2006)
On sám tehdy vykládal, že odchod potřeboval k tomu, aby mohl dál hrát hokej. Aby získal motivaci. Tento výrok však vyplýval z obrovského vnitřního zklamání, že není v Rangers dostatečně oceněn. Svým způsobem právem, protože byl jasným lídrem a tahounem týmu, který by měl logicky dostat nejvyšší smlouvu.
Jenže vedení to tak nevidělo, generální manažer mu nechtěl přihodit, přitom v kádru bylo dost přeplacených borců. „Jardu obdivuju a vždycky obdivovat budu, ale kvůli těm třem rokům ztratil hodně. Jeho rekordy v NHL mohly být úplně někde jinde, což je ohromná škoda,“ tvrdí Prospal.
O rok později se u Jágra inspiroval i Jiří Hudler, jenž také odešel na truc. A pochopitelně za extrémně výhodnou nabídkou z Dynama Moskva - hovořilo se o platu 10 milionů dolarů za dva roky, zatímco v Detroitu mu arbitráž přidělila sotva čtvrtinu.
Hudler se po roce vrátil a dvě sezony za „mrzké“ peníze si v Detroitu nakonec odkroutil. Následovaly dva povedené ročníky v Calgary, ale nakonec překvapivý konec kariéry v relativně hodně mladém věku 33 let.
„Těžko koukat do hlavy samotného hráče, každý má své důvody, ale NHL je jenom jedna, jsou v ní nejlepší hráči na světě a jestli jsi někde nespokojený, tak se nech vytrejdovat a ukaž, co umíš, v jiném týmu. Vezmi třeba i míň peněz, abys to mohl dokázat a mohl jsi potom podepsat daleko výnosnější kontrakt,“ je přesvědčený Prospal.
Sobotka v Buffalu nenašel ideální prostředí bez ohledu na zranění. Nesedl mu trenér, který mu na ledě nedával tolik prostoru, a takové role, díky nimž by mohl víc ukázat své možnosti. Čísla šla logicky dolů. A to ve spojitosti s věkem (v červenci mu bylo 33 let) a roční pauzou zaviněnou zraněním přesvědčí málokterého manažera.
Proto Sobotka vzal příležitost ve Švýcarsku. Doufá, že se po boku kamaráda Romana Červenky rozehraje a ještě někoho přesvědčí. Pokud ano, pak bude muset opět ukázat, že na to má a že si zaslouží víc.
