Kterého trenéra v NHL čeká propuštění?

New York - Tak jako se dá téměř bezpečně určit, kdy vypukne dopravní špička v pražském metru, lze označit období, kdy v hokejové NHL dochází nejčastěji k obměně trenérů. Zhruba od začátku prosince od konce ledna. V letošní sezoně byli vystřídáni již tři trenéři a jeden generální manažer. Kdo je bude následovat?

Doba od 1. prosince do konce ledna je pro obměnu kouče, zdá se, nejpříhodnější. 

Týmy, které měly špatný začátek, mohou sezonu ještě zachránit a probojovat se do playoff. Na změnu zbývá ještě dost času.

Loni sáhlo v období měsíc před Vánocemi a měsíc po nich k výměně hlavního trenéra osm týmů. Letos to udělaly zatím jen dva : 10. prosince byl odvolán Bruce Cassidy ze své funkce ve Washingtonu, pět dní nato ho následoval Paul Maurice v Carolině, který u týmu působil dlouhých osm let.  

Už 9. listopadu byl vyhozen Mike Keenan z týmu Florida Panthers, i když za jeho odchodem nestály špatné výsledky, nýbrž rostoucí napětí mezi ním a manažerem klubu Rickem Dudleym. Ještě předtím odvolalo vedení Chicaga kvůli několika kontroverzním tahům generálního manažera Mikea Smithe.

Kdo je tedy další na řadě? Ke změně trenéra pochopitelně sahají týmy, které se dostávají do slepé uličky a přestává se jim dařit. Není to ale vždy tak jednoznačné. Velké problémy sužují například Buffalo, ale hlavní kouč Lindy Ruff před sezonou podepsal smlouvu na další tři sezony. Plat by mu tým musel pochopitelně uhradit.

Na tenkém ledě stojí určitě Brian Suter v Chicagu. Jeho tým v posledních 22 zápasech vyhrál jen dvakrát. Suter se však může bránit, že má k dispozici jen torzo týmu, se kterým na začátku roku počítal. Mimo hru jsou dlouhodobě brankář Jocelyn Thibault, útočníci Alexej Žamnov a Eric Daze a obránce Alexandr Karpovcev. Co jméno, to základní kámen sestavy.

V jiné situaci se nachází Ed Olczyk v Pittsburghu, nejslabším týmu NHL. Olczyka najal generální manažer Craig Patrick jako mladého kouče, který by mohl spíše rozumět hráčům ve velmi mladém týmu, pro jeho nedávné vlastní hráčské zkušenosti i blízké přátelství, které ho pojí s (nakonec nehrajícím) kapitánem Mariem Lemieuxem.   

Nového trenéra by v blízké době měla představit Florida, kterou po Keenanově odvolání vede sám manažer Dudley. K něčemu podobnému se zatím prý nechystají v Columbusu a New York Rangers, kde povinosti kouče a hlavního manažera zastávají Doug MacLean respektive Glen Sather (MacLean přibral v Columbusu před tímto rokem také funkci prezidenta klubu).

Kde se tedy bude třást zem nejdříve? Zdá se, že v táboře velkých favoritů. Dallas se stěží drží na hranici postupu do playoff v Západní konferenci a to je pro tým s třetím nejvyšším rozpočtem v lize nepřípustné. Opory Pierre Turgeon, Scott Young a dokonce i Mike Modano hrají špatně. Trenér Dave Tippett i manažer Doug Armstrong již dostali od ambiciozního majitele Toma Hickse echo, že požaduje rychlou nápravu, nebo bude nucet sám začít jednat.

V Bostonu možná dlouho nevydrží šestatřicetiletý nováček Mike Sullivan. Bruins nevyhráli doma osm zápasů a místo toho nabídli divákům za drahé vstupné dva prosincové výprasky; 0:6 od Toronta a 0:5 od Calgary.

Také v Coloradu si možná představovali sezonu jinak. I když Avalanche nehrají špatně a nějaký čas jim chyběl centr Peter Forsberg, ve své vlastní divizi jsou za Vancouverem a dokonce i za Calgary. A očekávání jsou pro tým, pasovaný před sezonou na hokejový Real Madrid, obrovská. Vydrží mladý kouč Tony Granato?

Jedním z osmi trenérů, vyhozených loni těsně před Vánocemi, byl ostatně také Bob Hartley právě z Colorada. Přitom tým pod jeho vedením nehrál špatně a vyhrával. Ale ne tolik, jak by se na Colorado slušelo.  

Bruce Cassidy se předloni přijel osobně podívat na zápasy Jágr týmu do Prostějova. S Jágrem si však ve Washingtonu nakonec moc nerozuměl. Vedení ho odvolalo letos 10. prosince.