Tlustý už dávno ví, že před rokem a půl udělal velkou chybu, když odmítl nabídku Caroliny na prodloužení kontraktu. Tehdy věřil, že má na lepší. Ukázalo se, že to byla iluze a on se nové smlouvy dočkal se štěstím až v polovině září.
Nakonec musel vzít zavděk roční nabídkou New Jersey na 800 tisíc dolarů. Sezona mu však příliš nevyšla. Nebyl výrazný po hokejové stránce a navíc se v průběhu roku zranil tak vážně, že pro něj sezona skončila předčasně.
V tu chvíli mu bylo jasné, že ho nečeká klidné léto...
Asi je vám jasné, že nejste v dobré pozici, viďte?
Není to ideální, ale nezbývá mi, než rychle zapomenout a jít dál. Musím být připravený nejlíp, jak to jde. Fyzicky se cítím dobře a jen čekám. Uvidíme, jak všechno dopadne.
„Chtěl jsem mít angažmá v NHL vyřešené do 10. srpna. Ale jak vidíte, tak už je září a nic vyřešeného není. Takže nemá cenu dávat si termíny.“ |
Pořád se upínáte na NHL, nebo už uvažujete o jiných variantách?
Nechávám si otevřené všechny varianty, ale samozřejmě bych se chtěl vrátit do Ameriky.
Už loni jste byl blízko odchodu do KHL. Co letos?
Ta možnost už tam byla, ale já furt čekal, čekal, až v jednom týmu podepsali jiného cizince, takže je tam plno. Teď čekám, jestli se situace nějak nevyvrbí, a pak se uvidí. Musím ale zopakovat, že priorita je vrátit se do NHL.
Máte termín, do kdy budete na nabídku z NHL čekat?
Říkal jsem si, že bych to chtěl mít vyřešené do 10. srpna. Ale jak vidíte, tak už je září a nic vyřešeného není. Takže nemá cenu si dávat termíny.
Jste z toho nervózní?
Samozřejmě, nervozita tam je, ale co se dá dělat. Myslím, že se někde ukotvím, odehraju, co umím a ukážu, že góly dávat umím.
NHL je nejlepší hokejová liga, ale v KHL byste asi vydělal víc peněz, že?
Asi jo, asi by se tam dalo vydělat, ale je to přece jenom jiný život.
Láká vás Amerika víc kvůli hokeji, nebo kvůli životu?
Tak celkově. Deset let v Americe je deset let v Americe, takže bych se tam chtěl vrátit. Na ten život jsem si tam zvyknul. Kdybych chtěl z NHL odejít, tak už jsem byl dávno pryč a na začátku července měl jasno, kde budu. V Rusku jsem nikdy nebyl, takže to nemůžu srovnávat, ale v Americe to znám a chci tam.
Po zranění zápěstí jste byl mimo do konce sezony. Asi vám bylo jasné, že je to špatné i vzhledem k budoucnosti, že?
No samozřejmě. Když jsem musel na operaci, tak to nebylo příjemné. Ale člověk se musí koukat do budoucnosti a já na tu operaci musel, pokud chci žít normální život. Tak jsem šel, teď se neohlížím zpátky. Co bylo, to bylo, a musím jít dál.
Máte velké jizvy z obou stran ruky. Co se vám stalo?
Měl jsem přetržené vazy v zápěstí, takže mi tam natahovaly nové mezi takové dvě malé kosti. Tím pádem jsem musel být mimo šest měsíců.
Jak jste k takovému zranění přišel?
Odehrával jsem puk a věděl jsem, že na mě jede hráč, který mě dohrál. Já v tu chvíli cuknul rukou dolů a ta se mi v souboji otočila. Ještě jsem dokončil střídání, ale dál to nešlo. U takového zranění trvá pár minut, než přijde k sobě. Stalo se mi to na konci třetiny a během pauzy se bolest zhoršovala.
Je při hledání nové práce velká komplikace, že jste dlouho nehrál?
Jistě, všichni vědí, že jsem byl zraněny a že se mi začátek sezony nevyvedl. Tohle všechno hraje svoji roli. Ale jak říkám: to už bylo, s tím nic nenadělám. Teď se soustředím na budoucnost a chci jít dál.
V NHL navíc dostávají přednost mladí hráči. To vám asi také nenahrává, co?
Jsem v takové prostřední kategorii, spíš asi patřím k těm starším. Je jasné, že se na to také kouká. Ale ještě nejsem starej, ještě mi není přes třicet. Čekám na příležitost a pak za ní půjdu.
„Když jsem začínal, tak Matsu Sundinovi bylo 37 let a v NHL hráli i starší kluci. No a teď jsem byl v New Jersey pátý nejstarší v týmu. To už něco značí.“ |
Není to divné, že jste v osmadvaceti považovaný za starého hokejistu?
Už jsem na vrcholu kariéry...
NHL se v tomto ohledu za poslední roky hodně změnila, co říkáte?
Když jsem v NHL začínal, tak Matsu Sundinovi bylo 37 let a byli tam i starší kluci. No a teď jsem byl v New Jersey pátý nejstarší v týmu. V sedmadvaceti. To už něco značí.
Radim Vrbata mi říkal, že během pár let budou hokejisti v NHL končit lehce po třicítce a déle vydrží jen ti nejlepší.
Já si myslím to samé. Hokej jde rychle dopředu a je hrozně náročný. Není to sranda, tělo dostává zahulit a ten nápor není jednoduché vydržet. Lidský organismus na to není stavěný a člověk chce mít po konci kariéry také normální život. A ne aby ho pořád něco bolelo.
Čím si vysvětlujete, že jsou dvacetiletí kluci dneska už hotoví hokejisté? To dřív nebylo.
Dřív se tak netrénovalo, necvičili jsme tolik od dvanácti, třinácti let. Ty kluci cvičí, jsou dobří ve dvaceti, v pětadvaceti, ale pak také začnou zranění. Tělo to nemůže vydržet. Jde to dolů, co se dá dělat, tak to prostě bude. Jak říkal Radim: bude se končit dřív, protože těla budou zhuntovaný, je to náročný a trénování je opravdu fyzicky náročný a tělo to odnáší.
Dáváte s přibývajícím věkem a zraněními větší důraz na prevenci?
Zatím vůbec. Já nad tím neuvažuju. Cítím se dobře, cítím se mladý. Sice mě něco bolí, ale to tak je. Nemám nic, na co bych si dával pozor. Teď akorát kvůli tomu zápěstí nemůžu dělat nějaké cviky.
Mohl jste v minulé sezoně udělat něco líp?
Spokojený nejsem. Ze začátku jsem hrál, měl jsem nějaké šance, ale nedával góly. Pak jsem se zranil a zbytečně brzo se vrátil. Nakonec se problémy vlekly a já si udělal vážnější zranění zápěstí. Byla to sezona, na kterou musím rychle zapomenout.
