„Když to tehdy nevyšlo, povídal jsem si, že to klapne příště. Měl jsem celou kariéru před sebou. Ale věk nezastavíš a teď tě napadá, jestli to není tvoje poslední šance,“ oddechl si 31letý obránce ruského Amuru Chabarovsk, kam už se ale možná nevrátí.
Je to váš největší hokejový úspěch?
Jasně. Zatím jsem měl jen jednu medaili z KHL za třetí místo a ještě jsem ji dostal se zpožděním.
43 zápasůodehrál Michal Jordán na mistrovství světa seniorů |
K bronzu jste navíc přispěl parádní asistencí na vítězný gól Davida Pastrňáka.
Moc bodů nedělám. Jak se celá akce seběhla, nemohl jsem uvěřit, že jsem Pastovi dal takovou nahrávku. Pro mě osobně je to životní asistence.
Začátek turnaje týmu nevyšel. Zlomil to Pastrňákův přílet?
Pasta je super hokejista. Je s ním sranda, šíří pozitivní energii. Přijel zrovna po porážce od Rakouska. Vyříkali jsme si to v kabině, Pasta nám dodal klid. Po parádní úvodní třetině jsme porazili Lotyše, první lajna zahrála perfektně a to nás nakoplo do dalších zápasů.
Byl bronz maximem možného?
Těžko říct. Do semifinále s Kanadou jsme vstoupili dobře, vedli jsme, měli přesilovky, šance. Hertl jel sám, Krejčí měl dorážku. Pokud bychom vedli 2:0, 3:0, nikdo by nic neřekl. Ale na kdyby se nehraje. Gól do kabiny nám vzal elán. Čekali jsme, co se bude dít. Podle toho pak vypadala druhá třetina. Byli jsme v ní strašně pasivní, výsledek se pak těžko otáčel.
Oslavy byly bouřlivé. Stačil jste mladým?
Tak starý zase nejsem. (úsměv) I když patřím mezi zkušenější, doteď jsem nic nevyhrál, takže jsem v oslavách nováček. Než jsme se v kabině po zápase všichni sešli, trvalo to půl hodiny. Přesunuli jsme se pak na hotel, jenže ve Finsku je o víkendu prohibice a bary byly zavřené. I tak to bylo fajn. I proto, že jsem měl ve Finsku rodinu. Přiletěli už na základní skupinu. Hodně jsme si to užili.
Česká reprezentace získala medaili na mistrovství světa po deseti letech. Problémy tuzemského hokeje to ale podle mnohých neřeší. Souhlasíte?
Všichni víme, jak je na tom česká mládež. Jak se dělají změny v soutěžích, jak vypadají přestupové tabulky. Neznamená to, že teď budeme vozit každý rok medaile. Ale může to být vzpruha pro malé děti. My jsme vyrůstali na Jágrovi s Haškem. Třeba začne hrát hokej více dětí.
Jordán: Trenér Jalonen na nás přenáší klid. Styl je podobný jako za Pešána |
Do reprezentace jste se vrátil až s nástupem finského kouče Kariho Jalonena. Cítil jste, že za jeho předchůdců Miloše Říhy a Filipa Pešána jste ztratil pozici?
Každý trenér sází na jiné hráče. Záleží, co předvedete v přípravě, jaký má herní systém a plán. Mezi trenéry nedělám rozdíly. Vždycky jsem rád přijel na sraz. Letos jsem dorazil hned na první a vydržel až do konce. Když jsem se dostal do konečné nominace, byla to pro mě velká úleva. I kdybych měl jet jako osmý obránce, jel bych rád. Turnaj je dlouhý a stát se může cokoliv. Moje první mistrovství jsem začal jako osmý bek, Roman Polák si v prvním utkání urval koleno, a tak jsem dostal šanci.
Co nového přinesl Kari Jalonen?
Atmosféra je celkově pozitivnější. Když se prohraje, nikdo z toho nedělá haló. A když jsme naopak zvítězili, neskákali jsme nijak vysoko. Měli jsme daleko více videa. Trenér dbá na detaily, systém hry je odlišný. Jinak hrajeme střední pásmo. Víme, jak těžké je dostat se přes finskou obranu. Teď si to soupeři vyzkoušeli i proti nám.
Na ledě jste byl i díky vlajícím vlasům nepřehlédnutelný. Shodíte je po šampionátu?
O mých vlasech bylo napsáno dost. (úsměv) Jarda Jágr říkal, že ve vlasech je síla. Když byl covid a byla zavřená kadeřnictví, chtěl jsem, aby mě ostříhala manželka. Odmítla s tím, že když nemůže jít sama ke kadeřnici, tak mě nebude stříhat. Tak mi narostly a teď to nehodlám měnit.
 |
Tématem šampionátu byla neúčast sborné. Sledoval jste na dálku, jak řeší v Rusku šampionát?
Občas mi kluci z Chabarovsku napsali, že gratulují k vítězství, ale to bylo všechno. Během mistrovství jsem média i sociální sítě vypustil. Kolikrát se tam dozvíte věci, které nechcete vědět.
Předchozích pět sezon jste strávil v Chabarovsku. Zůstanete?
Nevím. Mám ještě smlouvu. Doteď jsem se soustředil jen na mistrovství světa. Čekám, jak se situace vyvine.
Už návrat do Česka byl divoký, že?
Byli jsme tam s celou rodinou. Ne že bychom se v Chabarovsku báli, ale odlétali jsme narychlo. Situace se po invazi Ruska na Ukrajinu každým dnem zhoršovala, uzavíraly se vzdušné prostory. Chtěli jsme letět přes Soul, Tokio, ale také přestali přijímat letadla z Ruska. Do toho jsem se nemohl dovolat na českou ambasádu. Tak mě napadlo, že bychom letěli do Petrohradu a odtud autem do Helsinek. Všechno jsem řešil s agentem. Mrzí mě, že Česko vůbec nepomohlo.
Dokážete si představit, že byste pokračoval v KHL? Finsko dalo svým hráčům najevo, že pokud budou v Rusku hrát, zavře jim dveře do reprezentace.
Tahle situace je nová a nikdo neví, jak se vyvrbí. V nejbližších dnech ji budu řešit s agentem.
Počítám, že náhradní plán máte?
Chtěl bych zůstat v cizině, dokud je čas a je o mě zájem. Synovi bude třináct, i kvůli němu bych si chtěl vyzkoušet švédskou nebo finskou cestu.
Spekuluje se také o Kometě.
To bych nechtěl komentovat. Prioritou je zahraničí.
Po sestupu vašeho Zlína z extraligy padá i případný návrat, viďte?
Taťka dělá v týmu kustoda, nebylo jednoduché ani pro něj chodit každý den na zimák. Myslím, že klub nepodnikl všechny kroky, aby se v extralize zachránil. Ale stalo se a zodpovědní by měli vyvodit důsledky. Udělat změny, aby se Zlín co nejdříve do extraligy vrátil. Jednoznačně tam patří.
