„Spoluhráči mi pomohli. Doteď jsem proti Kanadě nikdy nehrál a moc jsem si to užil. Vážím si toho, cítil jsem se výborně,“ popisoval Sýkora po zápase, v němž naskočil do čtvrté formace.
Rodák z Piešťan se dostal do dvou zajímavých příležitostí, v závěru první třetiny se při postavení za bránou šikovně vytočil kolem tyčky před Thompsona a zakončil.
Slováci řeší před MS omluvenky. Opět sází na mládí, Šatan mírní očekávání |
Ve druhém souboji s kanadským brankářem se už hnal sám na branku a svého soka se pokusil obelstít kličkovanou, jenže narazil na vystrčený beton.
„Určitě jsem měl střílet, to umím líp než míchání pukem,“ komentoval Sýkora.
Nevylepšil sice bídnou produktivitu Slováků, kteří na turnaji z 92 pokusů skórovali jen šestkrát a v úspěšnosti střelby jsou předposlední, přesto zanechal skvělý dojem.
Oplýval energií, některé další nadějné akce pomáhal rozjet, nebál se vydat za podstatně zkušenějším soupeřem, aby si vyřídil účty z předchozího souboje.
„Proto jsme ho na soupisku zapsali, chtěli jsme mu dát šanci,“ uvedl pro server Šport.sk asistent generálního manažera Oto Haščák.
Ze zámoří mužstvo nově posílil pouze obránce Washingtonu Martin Fehérváry, a tak se místo uvolnilo pro dorostence, který se prosazuje do hlavního týmu Nitry.
Adam SýkoraProfil |
„Adam si to vybojoval neskutečnou pracovitostí, jelikož se chce rovnat těm nejlepším. Jsem z něho velmi překvapený a nečekal jsem, že bude takhle raketově růst,“ dodával Andrej Podkonický.
Právě Podkonický, který u reprezentace působí jako Ramsayho asistent a jehož čeští fanoušci dobře znají z působení v Liberci, se přátelí se Sýkorovým otcem Romanem, jenž je na Slovensku poměrně známým trenérem mládeže. I on byl z úspěchu svého syna v šoku.
„Kvůli příjmení měl také hodně nepřátel, možná mu spousta lidí nepřeje. Naším společným cílem bylo, aby se podíval na juniorský šampionát. S tímhle jsem v hloubi duše vážně nepočítal. Jsem na něho hrdý a lomcují se mnou emoce,“ dojímal se. „Do sezony jsme šli s maličkou nadějí, že by mohl dostat šanci v Nitře.“
Jeho syn tato očekávání „trochu“ předčil. V klubu nastřílel dvanáct branek, přidal deset asistencí, bral extraligové stříbro. Přesně v sedmnácti letech, osmi měsících a devíti dnech se následně stal třetím nejmladším slovenským hokejistou, který si kdy zahrál na mistrovství světa.
Hádejte, kdo byl mladší...
Samozřejmě útočník Juraj Slafkovský (17 let, měsíc a 21 dnů) a obránce Šimon Nemec (17 let, 3 měsíce a 6 dnů), kteří premiéru na vrcholné akci zažili loni v Rize.
Slováci se dlouho drželi, přesto jasně prohráli. Němci i bez Stützleho uspěli |
Letos už z nich jsou bronzoví medailisté z olympijských her. A Sýkora má k ruce kromě starších mentorů i dva kolegy, kteří se do jeho pozice dokážou vcítit jako málokdo jiný.
„Kluci jsou talentovanější než já, ale je to nesmírná motivace. Já jsem spíš typem, který podřídí vše hokeji a chce se každý den zlepšovat. Cítím, že se mi to vrací. Rád bych dalším generacím ukázal, že co tomu dáš, to se ti i vrátí,“ poznamenal Sýkora.
V červenci ho čeká draft do NHL. Jak sám říká, kdyby byl o osm dní mladší, čekal by ho ještě o rok později, ale tím se netrápí. Společně s otcem ho čekají další napínavé chvíle.
„Budeme moc rádi, když Adam projde. Zmiňuje se třetí kolo,“ říká skromně Roman.
„Třetí kolo by bylo super, nicméně je to na týmech. Osobně mám vyšší ambice, ale nepouštím si věci do hlavy, abych nebyl zklamaný. Stát se může cokoliv,“ doplňuje Adam.