Popište, co jste všechno dělal od chvíle, kdy vás fanoušci na Staroměstském náměstí spustili z očí.
Jel jsem do Plzně, na víkend jsme pak byli v Ratiboři u Vsetína, odkud manželka pochází. Měli tam slavnost, jmenuje se to Gulášový král. Sotva jsme přijeli, dozvěděla se to starostka a začali mě fotit s medailí, musel jsem na pódium. Byla to taková místní sláva.
Takže vás vyhlásili gulášovým králem?
Ne, to ne. Tam bylo třicet různých druhů guláše a porota vyhlašovala ten nejchutnější z nich.
Vás do poroty nevzali?
Kdepak. Já si dal jen jeden, abych se najedl. Spíš jsem se věnoval rodině.
Přitom o vás se říká, že jste byl mezi hokejisty hlavním tahounem mistrovských oslav...
To nevím. Sice jsem byl ještě za Karlem Rachůnkem, který zapíjel dceru. Tam jsme si dali nějaké pivko, rozebírali jsme hokej. Ale že by tekla slivovice proudem, to už ne.
česká klika na Ukrajiněv Budivelniku Kyjev Petr Vampola (útočník, přišel z Plzně) Josef Jandač (trenér, od českého národního týmu) |
Já myslím, že si o tom budeme povídat ještě deset let. Byli jsme spolu strašně dlouho, že to vyvrcholilo takovýmhle úspěchem, je nádherný. To si budeme připomínat ještě hodně dlouho.
Který den jste si oslavy nejvíc užíval?
Určitě těch pár hodin od zápasu až po Staromák. Byli jsme sice strašně unavení, ale padlo pár piv i panáků. Ty bezprostřední emoce musely ven, užil jsem si to náramně.
Poté jste se spolu s Jaromírem Jágrem objevili i v Ostravě na Zlaté tretře a tam si popovídali se sprinterem Usainem Boltem. Byl to velký zážitek?
To bylo taky fajn, ale třeba se Staromákem se to nedá srovnat. Že jsem s Boltem na dráze, mi ani nepřišlo. Pořád mám totiž v hlavě ten náš úspěch.
Je skoro dva týdny od finále. Už to celé doznívá, nebo stále jedete naplno?
Pořád je co dělat. V úterý jsme měli beachtenisový turnaj v Praze, ve středu oslavy na náměstí ve Žďáře s Tomášem Rolinkem a Petrem Koukalem. A na pátek jsem od Karla Rachůnka pozvaný na tenisový turnaj. Tam si ještě sedneme a zavzpomínáme.
Vaše žena se učí na státnice, takže je asi ráda, že je doma sama.
Tak nějak. Já nebyl na tohle nikdy zvyklý, vždycky mě spíš držela doma nebo chtěla jezdit se mnou. Ale teď řekla: Jdi si, kam chceš a užij si to. Já budu mít aspoň klid na přípravu.
Paní Vampolová studuje fyzioterapii. To se vám jako hokejistovi může hodit, ne?
To jsem si taky myslel. Ale jen na začátku. Masáže totiž zatím proběhly jenom dvě, takže se bude muset zlepšit! Ale ne, musím jí pochválit, studium jí jde dobře.
Půjde za vámi do Kyjeva?
To ne. Buď bude dál studovat, nebo si udělá praxi. Už má se sestrou domluvený byt v Praze. Ale do Kyjeva je to kousek, létá tam přímý spoj, takže mě tam bude navštěvovat.
Co všechno víte o novém angažmá?
Má to hodně plusů. První je hodina a půl letadlem z Prahy. Je to pěkné město. Bude tam se mnou hodně Čechů, včetně trenéra Jandače. A čtvrté plus je, že jsme udělali na mistrovství úspěch, takže tam snad budeme mít určitý respekt.
Byl jste někdy v Kyjevě?
Nebyl. Bude to můj první zážitek s Ukrajinou.
Myslíte, že to bude jiné, než v Rusku?
To nevím. Ale v Rusku jsem už hrál, tak vím, jak to v KHL chodí. V tomhle týmu budu mít navíc trochu lepší pozici, než jakou jsem měl v Ufě. Tam to bylo fakt přeplněný.
