On je otcovsky plácal po zádech. "Nemáte se zač stydět," utěšoval je.
Kovalčuk, Ovečkin, Fjodorov – mladé ruské hvězdy jsou často označovány za zhýčkané primadony. Za drzé floutky, kteří se autoritám smějí. Ale omyl – Fetisova uznává každý. Je to ohromná osobnost. Hokejový car.
Ve Vídni ho uvedli do Síně slávy mezinárodního hokeje. "Je to jedna z největších poct, jaké jsem vůbec mohl dosáhnout," svěřil se. Na památku dostal lesklou plaketu. Pokorně ji políbil.
Legenda v Síni slávy Býval nejlepším obráncem slavné sovětské mašiny. Získal 11 medailí z mistrovství světa, z toho 7 zlatých. Dva olympijské triumfy. Uplatnil se pak i v NHL, vyhrál dvakrát Stanley Cup.
"Ale teprve teď mám kompletní sbírku," řekl. Je to ctihodná postava! Další oceněný, švédská legenda Mats Näslund, uznale pravil: "Je to pro mě velká čest, že budu do Síně slávy uveden ve stejnou chvíli jako Sláva."
Když Fetisov po sobotním zápase odcházel ze Stadthalle, obklopovala ho skupina ozbrojenců. A nebylo to laciné divadlo. Ochranka a rakouští policisté měli ruce položené na zbraních. Připraveni na všechno.
Na sličnou dívku, která chtěla nevinně projít kolem, přísně štěkli: "Z cesty!" Fetisov spěchal na letiště, do Vídně totiž přicestoval na jediný den.
Coby ruský ministr sportu paradoxně nemá na hokejový šampionát moc času. Jeho ministerský kolega Lavrov ho netrpělivě tahal za rukáv, když se Fetisov jen trochu zapovídal s ruskými novináři. Před halou už přece čekala limuzína.
Přesto dbal na dobré mravy. Žurnalisty neodbyl. Ujišťoval je, že ruský hokej čekají krásné časy. "Až do semifinále jsem se na hokej díval doma v televizi. A byl jsem ohromen. Sborná hrála v Rakousku skvěle."
