„Já nezvedám vůbec nic, jsem jen velký fanoušek,“ zlehčuje s úsměvem svoji roli. Zase je ve svém živlu, zase žije s kabinou, do které chodí před zápasem, po něm i během přestávek. „Ale ten adrenalin mi nechyběl, zbytečně se totiž nervuji, protože to prožívám.“
Sedmačtyřicetiletý Eliáš neumí dělat nic napůl. Když ho na sklonku listopadu klub představil jako poradce pro sportovní záležitosti, hned se do toho obul. Trenérovi Aleši Totterovi i asistentům Danielu Tvrzníkovi a Pavlu Kolaříkovi je k ruce, jak jen může.
Se zesnulým trenérem na dresu. Hokejové Litoměřice pomáhají jeho rodině |
„Hodně věcí vidí trošku jinak než my, má spoustu zkušeností z odlišného prostředí, obohacuje nás plno drobnostmi. Pro kluky je persona,“ líčí Tvrzník. „Má energii, je na každém tréninku, po každé třetině komunikuje s námi i s hráči. Můžeme mu jen poděkovat. Na jeho zkušenosti by se skládala celá první liga dohromady.“
Ani sám Eliáš, po velikánovi Jaromíru Jágrovi druhý nejúspěšnější Čech v zámořské NHL, nepředpokládal, že se zapojí tolik. „Když jsem v republice, chodím pravidelně. Neplánoval jsem to, ale jak Aleš, tak kluci jsou v pohodě s tím, že přidám ruku k dílu. Spoustu věcí řešíme jak s realizačním týmem, tak s hráči. Na tréninku jsem taky, baví mě přesilové formace, celkově pojetí hry.“
O systém v početních výhodách se Eliáš stará spolu s Tvrzníkem. „A myslím, že na jejich úspěšnosti je to znát,“ chválí ho asistent. Slavia zvedla využití přesilových her na 21,2 procenta, v tom je už třetí nejlepší v soutěži. „Snažíme se naše přesilovky měnit, na každého soupeře je hrát trošku jinak, abychom pro ně byli nečitelní. A zatím se to daří.“
Patrik EliášHokejová legenda, druhý nejproduktivnější český hráč v NHL po Jaromíru Jágrovi. Během 1 240 zápasů za New Jersey Devils nasbíral 1 025 bodů za 408 gólů a 617 asistencí. Sedmačtyřicetiletý rodák z Třebíče získal s Ďábly v letech 2000 a 2003 Stanleyův pohár. Má olympijský bronz z Turína 2006 a stejné medaile z mistrovství světa 1998 a 2011. Dvojnásobný vítěz ankety Zlatá hokejka, člen Síně slávy českého hokeje. |
Rady třebíčského rodáka se ovšem jen na přesilovky neomezují. „Jsem hráč, který rozumí celoplošnému hokeji, nejen přesilovkám, takže se bavíme o všem. Když něco vidím, řeknu i názor co se týče hráčů. Zatím to funguje,“ pochvaluje si Eliáš, konzultant z nejpovolanějších.
Před jeho i Totterovým nástupem do Slavie se tým plahočil u dna s pěti výhrami, během jejich působení už zvítězil desetkrát. Aktuálně je sice stále předposlední, ale díky šňůře čtyř úspěšných výsledků oživil šanci na vyřazovací část. Ovšem i sestup je stále blízko, do druhé ligy padá poslední.
„Kluci se chytili, ale to je o trenérech, ne o mně. A taky o tom, jak to přijímají. Když nebudou plnit, co říkáme, může stát na střídačce Scotty Bowman a nepomůže to,“ jmenoval Eliáš trenérskou veličinu NHL. „Přišel jsem do situace, kdy jsem měl před sebou jen půlku sezony, tím to je ovlivněné. Na druhou stranu vidím, že spousta kluků progres dělá, to mě těší. Zvedají se, bojují, plní, co se po nich chce, jsou teď na vlně. A začínají si víc věřit. Uvědomují si, že to je správná cesta, ale ještě je před námi plno práce.“
Legenda pomůže hokejové Slavii. Eliáš se stal sportovním poradcem klubu |
Slavia je pro Eliáše možná osudová, vyrůstal v třebíčské, teď je v pražské. „Znám se s majiteli,“ vysvětluje, proč kývl na spolupráci. „Bavíme se delší dobu, nevzniklo to ze dne na den. Byli ve špatné situaci, tak jsem řekl, že jim nějakým názorem, pohledem pomůžu. Najednou je z toho, že chodíte na každý trénink, když můžete, na zápasy. Baví mě to, je to fajn!“
Že by dvojnásobnému českému mistrovi vypomohl i na ledě, to ne, přestože hokejový kmet Jágr naskakuje v extralize i po padesátce. Kariéru Eliáš uťal v březnu 2017. „Na tréninku si párkrát zastřílím, ale gólmani jsou na mě dobří, já už jsem takový slabší,“ zavrhuje autor 408 gólů v NHL návrat do dresu.
Hodně podobnou roli jako ve Slavii plní i v New Jersey Devils, s nimiž spojil celou svou zámořskou kariéru a kde ho zbožňují. Jeho dres klub slavnostně vyřadil a Eliášovo číslo 26 vyvěsil ke stropu haly Prudential Center. Několikrát v sezoně za velkou louži létá.
„Vrátil jsem se domů před dvěma týdny, byl jsem v Americe na čtyři dny. Nepomáhám tam do takové míry jako ve Slavii, že bych řešil s trenéry systém, ale jinak je to podobné. Kluci z Devils mají za sebou tři měsíce sezony, rozebírám s nimi, jak se kdo cítí, co jim vadí, co funguje, co ne. A pak předám informace. Jsem spojka mezi managementem a trenéry. Myslím, že kluci včetně Čechů Vaněčka a Paláta mě rádi vidí,“ vykresluje Eliáš, jak funguje u Ďáblů.
I proto zatím neřeší, jestli se jeho pozice ve Slavii zvýrazní. Třeba funkcí sportovního manažera či ředitele. „Necháváme to otevřené, což je fajn, že majitelé to takhle berou. Dává mi to prostor trávit čas s rodinou a věnovat se povinnostem s týmem Jersey,“ tvrdí legendární útočník.
Jeho dvě dcery sportují, starší se vrhla na atletiku, mladší na fotbal. „Hokej nedělají, i když bruslí dobře a baví je to,“ prozrazuje Eliáš. „Potřebuju prostě volnější režim, ale zase to není o tom, že budu na Slavii jednou za týden. Pokud vás něco zajímá a chcete se tomu věnovat, tak tomu propadnete.“