Dva měsíce před devětačtyřicátými narozeninami se nezničitelný útočník vrátil do sestavy hokejového Kladna v zápase druhé nejvyšší soutěže a při vítězství 7:5 nad první Jihlavou si připsal asistenci.
Z některých Jágrových dávných spolužáků jsou prarodiče. Spousta hokejistů, kteří s ním seděli v kabině, dospěla ve svých zemích do důchodového věku. Řada jeho bývalých koučů se odebrala na věčnost.
Jágr ve středu načal svou 33. profesionální sezonu. Za vlastní klub nastoupil poprvé od porážky v Litvínově, která 6. března znamenala pro Kladno pád z extraligy.
Původně plánoval, že se zapojí později. Změnil názor, když soupisku Rytířů poničily zranění a nemoci. Ač byl zvyklý na bouřlivou kulisu a výsadní pozici, v aréně bez diváků plnil roli křídla čtvrtého útoku. Vida, čeho všeho se dočkal!
O výjimečnosti jeho sportovního životopisu svědčí také události staré deset, dvacet a třicet let.
V prosinci 1990 vlasatý mladíček trpěl v Pittsburghu. Jen pomalu se učil anglicky. Na ledě postrádal sebedůvěru. Stýskalo se mu po rodině a kamarádech: „Rozbrečel jsem se přímo v šatně,“ přiznal v knize Z Kladna do Ameriky. „Nemohl jsem se ovládnout. Vyšel jsem před stadion a pořád jsem brečel.“
V šestnácti partiích za sebou neskóroval, v sedmi utkáních v řadě se nezmohl ani na bod. Chtěl utéct domů. Spasil ho nápad manažera Craiga Patricka, jenž z Calgary přivedl Jiřího Hrdinu.
Se zkušeným krajanem v mužstvu se Jágr znovu rozesmál, šprýmoval. Čeští kumpáni spolu hráli tenis a vyráželi do společnosti. „Zase jsem měl radost ze života,“ vzpomínal Jágr.
Krátce po Hrdinově příchodu rozjel sérii sedmi zápasů s bilancí 5+5. Krize byla zažehnána a Penguins zamířili za prvním Stanley Cupem.
V prosinci 2000 se Jágrova situace též měnila k lepšímu. Na podzim se nejlepší útočník na světě v Pittsburghu soužil pod trenérem Ivanem Hlinkou. Nevonělo mu několik novinek, které krajan zavedl. Chyběli mu schopní parťáci. Štvalo ho, že se neprosazuje v zakončení, jak byl zvyklý.
Náladu mu zásadně zlepšila přísně tajná zpráva. Dozvěděl se ji jako jeden z prvních. Mario Lemieux se vrací. Majitel Penguins a Jágrův idol se rozhodl po třech a půl letech opět navléci uniformu Penguins, což číslo 68 povzbudilo.
16. prosince 2000, jedenáct dní před Lemieuxovým comebackem, se Jágr zaskvěl hattrickem při remíze 4:4 v Montrealu. Za sedm minut otočil z 1:3 na 4:3 pro Pittsburgh.
„Cítím se fakt dobře. Zase budu tím hráčem, jakým jsem býval,“ sdělil reportérům poté, co si z brusle vytáhl ortopedickou vložku, jež ho omezovala v pohybu. Jak řekl, tak udělal. Sezonu zakončil pátým triumfem v produktivitě NHL.
V prosinci 2010 působil třetím rokem v dobrovolně zvoleném vyhnanství v KHL. Za sibiřský Avangard Omsk válel v lajně s Romanem Červenkou. Před tradičním předvánočním moskevským turnajem národních mužstev přispěl dvěma trefami k vítězství nad Astanou 3:2. Po ní se gólem a asistencí podílel na vítězství nad Chabarovskem 4:0.
Pochvaloval si osobní volnost i vysokou výkonnost mančaftu pod finským koučem Raimem Summanenem, s nímž se o pár měsíců později v kabině zle pohádal.
Asi nejhorší hokej, ale jsem rád! Jen na extraligu teď nemám, řekl Jágr |
Doma jeho popularita jen kvetla. Předtím na jaře podruhé pomohl reprezentaci k titulu z mistrovství světa. Na podzim mu pak prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy.
Čekalo se, že brzy naplno převezme od otce vedení kladenského oddílu.
Málokdo tušil, že se hokejový kmet v devětatřiceti vydá z Omsku zpět do NHL, kde stráví ještě šest a půl sezony.
V poslední době jej tělo zrazuje víc, než by si přál.
Už se neprohání po těch nejslavnějších scénách.
Dosud jej však nezastavila zranění, trpké porážky ani kvapně pádící čas.