„Panuje u nás menší trpělivost dát trenérům možnost, aby prokázali, že jejich cesta přinese výsledky,“ říká bývalý kouč Václav Sýkora. A Vladimír Vůjtek, další penzista a uznávaná trenérská kapacita s mezinárodními zkušenostmi, připojuje: „Těmhle dvěma se ale daří a vedení si jich váží.“
Martinec řídí Hradec Králové, který rozehrál semifinále play off proti Holaňovým Vítkovicím.
Úterní vstup zvládl po výhře 1:0 na nájezdy Hradec, ve středu od 17.30 se hraje druhý mač série (online reportáž na iDNES.cz/sport).
Ve stínu Pešána či Varadi
Souboj o finále s drobnou nadsázkou ukazuje, jak se v extralize vyplácí věrnost. Po avizovaném rozloučení Patrika Augusty s Libercem jde o klání aktuálně nejdéle sloužících trenérů v nejvyšší soutěži.
Holaň převzal Vítkovice v červenci 2020. Martinec řídí Mountfield od března 2021. Za Martincův nástup by šel označit i podzim 2017, pokud nepočítáme hradecký pokus s Vladimírem Růžičkou, při němž byl na sezonu odvelen k mládeži.
„Čas je pro trenéra určitě výhodou,“ přemítá Vůjtek. „Poznáte tým, v němž si do tří let vybudujete kostru. Když se to povede, výkony mají stoupající úroveň. I hráči pochopí, co po nich chcete.“
Vítkovice - Hradec 0:1N. Nadvládu brankářů ukončili bezchybní hosté v nájezdech |
„Dost i záleží, jaký má trenér vliv na tvorbu mužstva,“ navazuje zase Sýkora. „Například současné složení Hradce odpovídá víc představám hokeje, jaký Tomáš Martinec chce hrát. Oproti minulosti má mladší tým, který je hodně bruslivý a rychlý.“
Martince (49) a vlastně ani Holaně (51) byste asi z fleku nezařadili mezi vrcholné představitele nedávného proudu progresivních trenérů jako Pešán, Varaďa nebo Petr, kteří se z extraligových střídaček dostali i k řízení reprezentačních výběrů.
Poctivě však ještě nespadají ani do kategorie mimořádně zkušených a schopných, ale občas i výstředních machrů okolo šedesátky typu Hořavy nebo Rulíka.
Martinec s Holaněm proplouvají tak nějak mezi oběma skupinami. A ve vrcholící sezoně mohou konečně opentlit trenérské životopisy pronikavým úspěchem v extralize.
Martinec z ní má bronz z jara 2017, kdy na hradecké střídačce fungoval jako asistent Petra Draisaitla. Holaň extraligovou placku coby trenér ještě nezískal, ač v ní už dřív vedl Vítkovice a po nich i Spartu, Boleslav nebo Pardubice. Zkusil i pár neobvyklých štací v cizině – norském Lillehammeru, ukrajinském Berkutu Kyjev, běloruském Němanu Grodno nebo rakouském Feldkirchu.
Ve zlatém věku
Pro úspěch oba nacházejí příhodné podmínky. Nejde jen o kvalitu plejerů na soupiskách, ale na mysli je právě věk. „Jsou v nejlepším letech,“ říká Vůjtek. „Mezi 47 až 60 je trenér dostatečně zkušený. Má ale zároveň i dost síly, rychle reaguje při zápase i tréninku. Při něm stále ještě dokáže poradit hráčům při práci s holí. Vše i předvede, jen to samozřejmě není v rychlosti.“
Nadšený Holaň: Je to jako v pohádce! Vyzdvihl Muellera, kritizoval rasismus |
Konkrétně Vůjtek by o vhodném trenérském období mohl vyprávět. V 68 letech vyhlížel důchod, když k němu doputovala nabídka prodloužit si bohatou kariéru o sezonu na střídačce české reprezentace. Zaujal líbivou hrou, ale později přiznával, že jako kouč měl už co dělat, aby dění na ledě stíhal. Bez pomoci kolegů by nedokázal fungovat.
Šéfy střídaček nynějších semifinalistů spojuje i řada dalších náležitostí. Oba jsou patrioti. Pocházejí z hokejových rodin.
Holaň navazuje na tátu Miloše, jenž se coby útočník podílel na jediném vítkovickém titulu v roce 1981. Později Holaň senior proslul jako trenér tamní mládeže.
Hradecký kouč Martinec dlouho hrával v extralize, stejně jako slavnější bratr Patrik, který vyhrál bodování i titul se Spartou a vysloužil si angažmá v ruské superlize. Rodinné role se v trenéřině trošku otáčí, aktuálně je úspěšnější mladší Tomáš.
Co se dá všechno vymyslet
Holaň s Martincem mají i upřímný zájem o hokej. Rádi se nimrají ve hře. Lpí na maličkostech. Nechybí jim kuráž. Například Martinec na přelomu roku opakovaně při prodloužení tři na tři odvolával gólmana a snažil se urvat vítězství s prázdnou bránou a čtyřmi bruslaři. Holaň zase v sezoně pro MF DNES barvitě líčil, jak po návštěvě semináře reprezentačního kouče Jalonena se ve Vítkovicích s kolegy okamžitě zabýval možnou úpravou přihrávek v přesilovkách.
„Má svoji představu, chce hrát celoplošný hokej. Když to jde, hrají Vítkovice nátlakověji. Když to nejde nebo se drží výsledek, umí odcouvat do středního pásma, ve kterém hrají velmi důsledně a důrazně. A hráči si systém vžili,“ hodnotí vítkovická legenda Vůjtek.
Kouč Martinec po postupu v nelehké sezoně: Posílily nás těžké zápasy |
K dobru můžete Holaňovi třeba ještě přičíst, že po štaci v NHL i jinde ve světě napřímo zvládne hovořit s americkými tahouny Vítkovic Muellerem, Kriegerem a Raskobem.
Jeho hradeckému protějšku zase k duhu přidejte, že důvěrně zná chod klubu. V nejrůznějších trenérských a manažerských pozicích v něm pracuje už 11 let. „Tomáš vždy hodně horoval, aby v týmu bylo co nejvíc odchovanců,“ vzpomíná Sýkora. Martince vedl nejdříve jako kouč, později mu bývalý svěřenec dělal trenérského pobočníka v hradeckém áčku.
Moc let u týmu může i škodit
Martinec má jistotu, že bude pokračovat, ať vyřazovací boje dopadnou jakkoli. Mountfield krátce před play off oznámil, že s ním prodloužil smlouvu o další dvě sezony. Stejnou novinu jen o dva měsíce dříve zveřejnily i Vítkovice, kde si pochvalují práci Holaně i celého sportovního úseku.
Docela nezvyk v době, kdy začali trenéři po extralize zase rotovat jak figurky na orloji. „Vím, že mnozí kolegové si už z toho dělají legraci, když ráno před tréninkem u nich v kabině potkají někoho cizího. Automaticky se hned ptají, jestli přichází na jejich místo,“ pousměje se Sýkora. „Trenér má v dnešní době neustále napůl sbalený kufr.“
Martinec s Holaněm spíš mohou vzhlížet k nejdéle sloužícím koučům v extralize. Rostislav Vlach vedl Zlín šest let. Sousední Vsetín koučoval Zdislav Tabara ještě o rok déle. Nad všemi ční 14 let Vladimíra Růžičky ve Slavii.
„Nejsem zastánce takhle dlouhých angažmá. Trenér si po čase zvykne na hráče, začne jim promíjet chyby. Nebo si vytvoří oblíbence, kvůli nimž nedostanou příležitost noví,“ zmiňuje Vůjtek. „Ideální je pro trenéra po třech letech vyměnit prostředí, do kterého se za pár sezon zase může vrátit.“
Takové myšlenky Martinec s Holaněm nemají. Teď zápolí o to, kdo si do trenérské vizitky bude moct připsat: Finalista play off 2023.