Už je to osm let, co se vrátil z italského angažmá a hokej poprvé v životě pustil z hlavy. Nedostal nabídku z ligy, a tak si otevřel hospodu, začal vozit zboží a tloustnout.
"První týdny to bylo špatné. V duchu jsem čekal, že se do Budějovic vrátím. Měl jsem zažitý stereotyp. Ráno vstát a jít na trénink. Najednou to nebylo."
Tehdy přestal trénovat a nabral 20 kilo navíc. "Já toho moc nesním. Jenže, jak se podívám na svíčkovou, přiberu čtyři kila. A navíc jsem na sladké."
Od kariéry dobře rostlého hospodského ho nakonec odvrátil hokej. Vzal nabídku z Jindřichova Hradce a postoupil s ním do extraligy. Spoluhráči si z něj tenkrát dělávali legraci. "Ty bláho, ty seš tak tlustej, že nemusíš mít ani nárameníky," pokřikovali po něm.
Suchánek, narostlý dvanáct centimetrů pod dva metry a tehdy výrazně přes metrák, to vzal se svým smyslem pro humor. Několik zápasů skutečně odehrál bez ramenních chráničů. Teprve, když ho začaly pobolívat modřiny, které si v zápasech přivodil, znovu se navlékl do plné výstroje. "Byla to ode mě hloupost," připustil pak.
Možná to byl nerozvážný krok, ale svědčí o tom, co tenhle obrovitý bek je schopen pro hokej podstoupit. Aby se vrátil zpátky do hry, trávil týdny v posilově. Nakonec shodil 17 kilo. A aby si váhu udržel, radikálně změnil jídelníček. Vynechává guláš s knedlíky a párky. Jí jenom kuřecí maso, zeleninu a těstoviny.
"V mých letech je to dřina. Chci odevzdat, co ve mně je. Nechci lidi zklamat," říká. Na stadionech je pořád populární postavou. Loni si zahrál v Utkání hvězd.
Na rozdíl od Janeckého nemá dar elegantního bruslení. Musí viditelně dřít, aby stačil o desítky let mladším hokejistům. Ale dělá to s radostí a s čím dál větším zapálením. "Když jsem byl mladší, tak jsem to neprožíval," říká.
"Čím jsem starší, tím mám větší zodpovědnost. Přemýšlím, aby porážek bylo co nejméně."
"První týdny to bylo špatné. V duchu jsem čekal, že se do Budějovic vrátím. Měl jsem zažitý stereotyp. Ráno vstát a jít na trénink. Najednou to nebylo."
Tehdy přestal trénovat a nabral 20 kilo navíc. "Já toho moc nesním. Jenže, jak se podívám na svíčkovou, přiberu čtyři kila. A navíc jsem na sladké."
Od kariéry dobře rostlého hospodského ho nakonec odvrátil hokej. Vzal nabídku z Jindřichova Hradce a postoupil s ním do extraligy. Spoluhráči si z něj tenkrát dělávali legraci. "Ty bláho, ty seš tak tlustej, že nemusíš mít ani nárameníky," pokřikovali po něm.
Suchánek, narostlý dvanáct centimetrů pod dva metry a tehdy výrazně přes metrák, to vzal se svým smyslem pro humor. Několik zápasů skutečně odehrál bez ramenních chráničů. Teprve, když ho začaly pobolívat modřiny, které si v zápasech přivodil, znovu se navlékl do plné výstroje. "Byla to ode mě hloupost," připustil pak.
Možná to byl nerozvážný krok, ale svědčí o tom, co tenhle obrovitý bek je schopen pro hokej podstoupit. Aby se vrátil zpátky do hry, trávil týdny v posilově. Nakonec shodil 17 kilo. A aby si váhu udržel, radikálně změnil jídelníček. Vynechává guláš s knedlíky a párky. Jí jenom kuřecí maso, zeleninu a těstoviny.
"V mých letech je to dřina. Chci odevzdat, co ve mně je. Nechci lidi zklamat," říká. Na stadionech je pořád populární postavou. Loni si zahrál v Utkání hvězd.
Na rozdíl od Janeckého nemá dar elegantního bruslení. Musí viditelně dřít, aby stačil o desítky let mladším hokejistům. Ale dělá to s radostí a s čím dál větším zapálením. "Když jsem byl mladší, tak jsem to neprožíval," říká.
"Čím jsem starší, tím mám větší zodpovědnost. Přemýšlím, aby porážek bylo co nejméně."
