V pražské Slavii totiž během letní přípravy prakticky nedostal šanci ukázat se v zápase, a tak sezonu odehrál v Dukle Trenčín. Nyní za sebou má první dva dny přípravy s Hradcem Králové, kde ve svých třiceti letech usiluje o to, aby si poprvé ve své kariéře zahrál v české nejvyšší soutěži.
„Do třetice snad bude všechno nejlepší,“ nechal se slyšet rodák z Prešova, jenž je jedním z adeptů na místo v týmu trenéra Petera Draisaitla.
Neúspěch dvou předchozích šancí zahrát si v české extralize vás neodradil, jak došlo k třetí?
Znám se s jedním z trenérů Tomášem Martincem, měl jsem zájem o zkoušku v Hradci a jsem velmi vděčný za to, že jsem tuto možnost dostal.
I přesto, že dvě předcházející nedopadly dobře a zvlášť ta první vám málem vzala nejen hokejovou kariéru, ale i život?
Tak to neberu. Prostě se to stalo a je to za mnou. Přestože to byla hodně velká komplikace, je to pro mě zkušenost do života, která mi na druhé straně hodně dala.
Tomáš Troliga
|
Málem jste ale přišel o nohu.
I tak. Měl jsem tehdy za sebou výbornou letní přípravu ve Znojmě pod trenérem Sýkorou a domluvené angažmá pro českou extraligu. Bohužel na první trénink na ledě jsem už nedojel.
Měl jste těžkou autonehodu, víte vůbec, co se vlastně stalo?
Asi čtyři kilometry před Znojmem, když už jsem ho měl vlastně nadohled, jsem zaspal.
Prý nehoda byla tak těžká, že jste málem přišel nejen o nohu, ale i o život.
To je pravda a dlouho jsem se z toho dostával. Místo toho, abych si na podzim toho roku zahrál za Znojmo českou extraligu, více než rok a půl jsem hrát nemohl vůbec. Absolvoval jsem pětadvacet operací, doktoři mluvili o tom, že s hokejem je konec. Přitom já jsem tehdy do Znojma jel s tím, že jsem domluvený na smlouvě a že ji jenom podepíšeme. Jak už jsem říkal, byl jsem skvěle připravený, vypadalo to na místo v prvním či druhém útoku. Bohužel to bylo pryč.
Podruhé jste se o českou extraligu pokoušel přesně před rokem v pražské Slavii, ale ani to vám nevyšlo. Proč?
Přesný důvod nevím, ale tehdy to bylo také komplikované. Byl jsem v Praze jen dva týdny, ale ani jsem nedostal šanci v zápase. Možná to bylo dané i tím, že se změnila pravidla, v týmu museli být mladí a pro nás starší tak byla místa jen v třech lajnách.
Sezonu jste pak odehrál v Trenčíně a pro vás vůbec nebyla špatná.
Lepší by bylo, kdybychom se dostali do play-off, o které jsme dlouho usilovali. Místo toho jsme museli odvracet nebezpečí, abychom nespadli do baráže. Ale i tak budu na tuhle sezonu vzpomínat docela rád.
Kvůli čemu?
V Trenčíně se totiž sešla výborná parta skvělých hokejistů. V brance Ján Lašák, v útoku třeba Róbert Petrovický a další. Jen kdybychom postoupili do play-off, byla by to výborná sezona.
