Petr Šenkeřík přicházel na jih Čech částečně jako náhrada za končícího kapitána Pavla Pýchu. Absence bývalého karlovarského zadáka byla znát v úvodu ročníku zejména v přesilovkách, kdy se v elitní formaci točilo několik obránců. A třicetiletý Šenkeřík hned při premiéře ukázal své přednosti.
Jak ocenil takovou premiéru v budějovickém dresu pokladník Roman Vráblík?
Byl docela hodný. Čekal jsem, že mě to bude stát víc. Ještě, že není pokladník Pecháček, to bych to měl dražší (směje se na kolemjdoucího spoluhráče Lukáše Pecha, pozn. autora).
Naskočil jste poprvé po doléčení zraněného ramene. Pomohla vám rychlá trefa, abyste nabral jistotu na ledě?
Určitě, trochu jo. Ale spíš jsem se i tak rozkoukával, dlouho jsem nehrál a herní praxe mi chybí. Kluci mi pomohli a hlavně jsme vyhráli. Já bych se měl cítit každý zápas lépe a lépe.
Hned jste naskočil i do první obranné dvojice a hlavně na modrou čáru v elitní přesilovkové pětce, kam se s vámi počítalo jako s první volbou.
Chci pomáhat týmu a přesilovky jsou důležité. Je na trenérech, jak to poskládají, ale myslím, že jsme si docela sedli. Lukáš Pech s Milanem Gulašem jsou hrozně šikovní hráči, s nimi se hraje skvěle. Vyhovíme si a snad nám to bude dál padat. Nevyhrajeme s přesilovkami každý zápas, ale mohla by to být naše velká zbraň.
Hrachovina o Budějovicích: Stavíme lego od začátku. Výhru v Brně si užil |
Milan Gulaš je hlavním střelcem, ale soupeři ho hlídají o to pečlivěji. Mohlo by to znamenat víc prostoru na střelbu pro vás?
To nevím. Naopak si myslím, že oproti tomu, jak hrál Milan v Plzni, to máme vyváženější. Možností je tam víc - z druhé strany Pecháček, před brankou Dan Voženílek nebo Jindra Abdul. K tomu Jirka Ondráček. Obránci si nemohou hlídat jen Guliho.
 |
Vystřelit však umíte i vy, což jste potvrdil. Bude vás to teď lákat pálit o to víc?
Uvidíme. Něco máme secvičeného, ale vždy je třeba reagovat na aktuální situaci. Osobně radši přihrávám, ale v Brně už jsem střílet musel. A byl z toho gól.
Pomohla vám výhra v Brně po třech porážkách i psychicky?
Jo, už jsme to potřebovali. Vedli jsme v zápase 2:0, ale přál jsem si, ať přidáme třetí gól. Viděl jsem soupeře, že jsou takoví odevzdaní. Hodně jsme jim to znepříjemňovali. Ale dostali jsme je zpátky do hry po mém zbytečném vyloučení. Naštěstí jsme to dovedli do vítězného konce. Ukázala se síla týmu, že jsme zdolali tak silného soupeře.
Podobně agresivně nastoupíte i v pátek doma proti Spartě?
Takový začátek, jako jsme měli v Brně, by byl ideální vždycky. Hraje se nám pak lépe, získáme jistotu a soupeř to má o to těžší. Zkusíme vletět i na Spartu a urvat další tři body.
Pražané však jen jednou prohráli, aktuálně mají sérii pěti úspěchů v řadě. Čeká vás jeden z nejtěžších možných soupeřů.
Hodně těžký je každý zápas. Letos už se sestupuje, a tak vám nikdo nedá nic zadarmo na Kladně, ve Zlíně ani se Spartou. Dobře se připravíme, chystáme si taktiku a věřím, že budeme úspěšní.
Atmosféru v zaplněné budějovické hale si poprvé užijete přímo na ledě. Jak se těšíte?
Moc. Všechny zápasy jsem sledoval na tribuně a potil jsem se tam víc než kluci na ledě, jak jsem byl nervózní. Kulisa je skvělá. Nečekal jsem, že lidé až takhle fandí. Těším se, až si to užiju na vlastní kůži.
Zápasy proti Spartě jsou pro každého velmi atraktivní. Máte nějakou osobní vzpomínku proti tomuto týmu?
Asi ne. V O2 areně, kde teď hraje Sparta domácí zápasy, jsem dal svůj první extraligový gól, ale to jsem byl ještě ve Slavii. To je asi jediné.
