Názorně to předvedli v sobotním pátém čtvrtfinále play off s Hradcem Králové. Vondráček ve druhé části obracel na průběžných 2:1 a Mandát pět a půl minuty před sirénou vsítil vítěznou branku na 3:2.
Jejich přínos v celém čtvrtfinále vyzdvihl i kouč Marek Zadina; Pardubice také díky němu třaskavou a herně nesmírně vyrovnanou sérii ovládly výsledkem 4:1 na zápasy.
„Nazval bych to totální bitvou o každý kus ledu. Hradečtí jsou strašně rychlí, nepříjemní při forčekingu. To samé platilo i v jejich útočném pásmu, měli jsme problémy se přes ně dostat. Klobouk dolů před nimi, bylo to vážně těsné. Jsme rádi, že jsme to zvládli takhle v pěti zápasech,“ odfrknul si Mandát.
Pardubice - Hradec 3:2. Dřina završená postupem, favorita spasila čtvrtá lajna |
V závěrečném střídání jste se musel obejít bez hokejky a jedné rukavice, blokoval jste jen tělem. To jsou přesně momenty, které vás dostanou do varu, že?
Asi jo, trošku se do toho vžívám, je to můj úkol. Ale v play off to je přece jen ještě něco jiného - je jedno, jestli vás puk trefí do hlavy, do ruky, kamkoliv... Chcete ho za každou cenu zblokovat, aby to neskončilo v bráně. Ještě navíc, když všechny zápasy byly o jeden gól. Neskutečné. Obrovský kredit Hradci, za to, jak hrál, opravdu jsme to neměli vůbec jednoduché.
Soupeř byl v zápasech často lepší, překvapilo vás, že se proti vám takhle vytáhl?
Když vezmu základní část, bylo to s nimi stejné. Jen jeden zápas doma skončil 5:2 a tam jsme skórovali do prázdné. S Hradcem to je vždycky takové, připravovali jsme se na to. Myslím, že ta série ukázala náš charakter a sílu, zase jsme utkání dokázali otáčet. Na tom můžeme stavět. Samozřejmě jsou tam věci, které potřebujeme zlepšit, to je jasné. Teď si odpočineme a počkáme na dalšího soupeře.
Bolelo čtvrtfinále?
To bolí každá série. Pokud tomu tak není, tak hrajete špatně. Ale máme zhruba týden na to, abychom zregenerovali a byli zase v plné kondici.
Jak velkou radost máte z postupu? Při kvalitě kádru Dynama ho lze vnímat jako povinnost...
Povinnost to je možná podle vás a ze strany fanoušků (úsměv). Z naší rozhodně ne. Máme sice nejvyšší cíle, ale play off je tak nevyzpytatelné, že se může stát cokoliv. Hradec nám to předvedl - mohlo se to klidně přiklonit na jeho stranu, ale zaplaťpánbůh se to přiklonilo na naši.
Koho byste si přál do semifinále?
Uvidíme, co nám play off nadělí. Ve hře jsou pořád i Budějovice, když to s Třincem otočí. Je krásné play off hrát, loni jsem to v sedmadvaceti letech zažil poprvé, protože moje první dva roky jsme tu válčili na opačném pólu tabulky. Moc si to užívám, pořád to je pro mě nová zkušenost a stále se mám co učit. Jsem rád, že jsem tentokrát mohl takhle přispět k vítězství.
Tomáš Vondráček ani vy jste to při svých gólech možná ani nemohli trefit lépe.
Vondrc rozhodně ne. I když já popravdě jeho gól při hře moc neviděl, protože jsem schovával za bránou, abych to neschytal. A pak jsem jen zaregistroval, jak celá hala začala řvát. Byl jsem rád, že to tam padlo, prohlédl jsem si až na kostce, že to dal „do víka“. Pokud jde o ten můj, popravdě ani nevím, kam jsem vystřelil. Obstřeloval jsem obránce, který stál přede mnou, snažil jsem se to prostě hodit na bránu. Pak vstala jižní tribuna, takže jsem si říkal, že to je asi gól. To byla totální euforie. Je skvělé, že to byla postupová branka.
Podívejte se na postupovou branku Jana Mandáta:
Rozhodli jste, přitom vaše úloha obvykle tkví v něčem jiném.
V play off to tak chodí, že třetí nebo čtvrtá lajna rozsekne zápas. Ty první dvě si každý víc hlídá. Naší lajně říkají „vlčáci“, vyhovíme si jak na ledě, tak i mimo něj. Těžíme z výborného pohybu, agresivity a napadání. Možná jsme teď byli za tu práci odměněni. Fakt jsme si sedli, jsem rád, jak nám to ve čtvrtfinále klapalo. Ale začíná semifinále a tam to může být úplně jinak. Do půlnoci se z toho můžeme radovat, ale v neděli začíná nová etapa a tu musíme taky zvládnout.
Je rychlý postup při takové vyrovnanosti duelů bonus a zároveň i úleva?Stoprocentně. Kdybychom Hradec porazili čtyřikrát 6:1 a jednou prohráli nájezdy, lidi si asi řeknou, že to bylo jasné a že to tak mělo dopadnout. Ale tady je zřejmé, jak je play off těsné a jaký je Hradec houževnatý soupeř. Hodně nás trápil. Museli jsme ze sebe dostat to nejlepší, o to cennější ten postup je.
Že má Dynamo skvělé fanoušky, je známá věc. Co byste řekl k jejich podpoře ve chvílích, kdy jste museli dotahovat skóre? Zkraje série se vám to coby favoritům stalo několikrát.
Naši fanoušci jsou nejlepší v republice, ne-li na světě. Pořád to dokazují a my z nich doma hrozně těžíme. Zatím jsme tu neprohráli a oni jsou toho velkou příčinou. V koncích zápasů nás podrželi, šlo cítit, jak nás ženou dopředu. Bylo to i v pátém čtvrtfinále. Za stavu 2:2 jsme měli dvě střídání u Hradce v pásmu, oni vyhodili na icing a celá hala začala skandovat. Cítili, že tam je šance, a nakonec jsme z toho dali gól. Děkujeme jim za to, jak nás podporují. S Hradcem jsme všichni věděli, do čeho jdeme, že napětí mezi oběma fanouškovskými tábory bude velké. Snažíme se eliminovat sociální sítě, protože tam to je docela mazec.
Takže jste nezaznamenal trochu zklamané nálady, že rivala jasně nepřejíždíte?
Na to nemusím být ani na sociálních sítích, stačí se projít po městě. To jsem udělal před dvěma dny, chtěl jsem od hokeje trochu vypnout. Rozdal jsem asi osm podpisů a šest fotek a pokaždé jsem dostal otázku, proč už to není 4:0. Já je chápu. Chtějí úspěch, cítí, že by to letos mělo vyjít. Ale my hráči v kabině víme, jak moc je to těžké. Jsme pokorní.