Charismatický trenér si totiž Pardubice zamiloval; měl zde dům a k fanouškům se vždy choval vřele. I díky tomu město přerovského rodáka vzalo za svého - a teď pro něj truchlí.
VZPOMÍNKA: Miloš Říha byl frajer, jehož čas měl přijít dřív |
Zpráva o Říhově odchodu pochopitelně hluboce ranila i jeho někdejší parťáky a svěřence. „Ani se mi k tomu nechce moc vyjadřovat. Věděl jsem, že je Miloš v nemocnici, ale ne, že to je až tak vážné,“ říkal pohnutým hlasem jeho asistent z let 2002-04 Jiří Seidl.
„Budu na něj vzpomínat jen v nejlepším. Než jsem s ním začal spolupracovat, dělal jsem jen u mládeže. Jako asistent u týmu dospělých jsem se od něj naučil spoustu věcí. Miloš dával hokeji hrozně moc, ale ne úplně všechno - uměl žít i na druhou stranu. Nebyl to fanatik, tak jako někdy lidi bývají, a to se mi na něm líbilo,“ uvedl Seidl.
Také dalším Říhovým kamarádem a kolegou ze střídačky Davidem Pospíšilem smutná novina otřásla. „Mluvil jsem s ním někdy v létě, kdy měl pořádat tradiční golfový turnaj pro kamarády. Ten se pak musel odložit, takže se dalo tušit, že na tom není zdravotně dobře,“ poznamenal Pospíšil.
Říhův kumšt podle něho spočíval v tom, že mužstvo uměl připravit na cokoli, co během sezony může potkat. „Nepodcenil sebemenší detail, kluky si ‚vypígloval‘ k obrazu svému. I když to někdy bolelo, z té cesty neuhýbal. A jsou za ním úspěchy,“ zdůraznil Pospíšil.
Masér Dynama Martin Mandys, řadu let neodmyslitelná postava pardubické střídačky, se s Říhou poprvé potkal někdy kolem roku 2000. „Byl to trenér s neskutečnými ambicemi, kdysi pozvedl celý pardubický hokej a podílel se na jeho úspěších. Za mě to byl pan trenér s velkým ‚T‘, je obrovská škoda, že hokejový svět přichází o takovou osobnost. Hodně mě to zasáhlo,“ řekl Mandys.
 |
Bývalý útočník Jan Kolář, nynější skaut a videokouč Dynama, měl o vážném zdravotním stavu Říhy informace od něj samého. „Říkal nám, že to není dobré, ale přáli jsme mu, aby to zvládl. Těžko se to komentuje, přišlo to náhle. Vždycky když uslyšíte ten verdikt, tak to člověka dostane. Patří mu velký dík za přínos pro celý český hokej,“ sdělil Kolář.
Pod Říhou kdysi dostal první velkou příležitost v pardubickém A-týmu - v obávané letce mladíků Kolář-Koukal-Průcha. „Kolikrát jsem od něj schytal nějaký ten ‚kartáč‘, ale nebylo to nic častého, spíš patřil k rozumnějším trenérům,“ vybavil si Kolář.
Pro přátele byl Říha velice oblíbeným kumpánem i mimo hokej. „Miloš byl nesmírně společenský člověk, s kamarády se vždycky scházel rád. Uměl se bavit a nikdo se s ním nenudil - tohle platilo v soukromí stejně jako na zimáku,“ konstatoval Pospíšil. „Když mě kdysi poprosil, abych mu odmoderoval jeden z těch golfových turnajů, stačil jsem říct asi tak dvě věty a pak už jsem ten mikrofon neviděl; sebral mi ho a mluvil sám,“ vzpomněl si.
Tvrdě makal, ale uměl se i bavit, vzpomíná Nedvěd na kouče Říhu |
„Byl kamarádský a člověk s ním zažil kupu legrace. Zážitků je opravdu hodně,“ potvrdil Mandys.
Seidl s Pospíšilem se také shodli na tom, že Říha neměl tak dlouho čekat na příležitost u reprezentace, respektive u ní měl zůstat déle. „Mohl se k tomu dostat už dřív, zasloužil si to. Možná v tom svaz trochu zaspal. Ale i tak byl strašně šťastný, když se pak trenérem nároďáku stal. Mluvili jsme o tom spolu hodněkrát. Byl nadšený, říkal, jak ho to baví,“ popisoval Seidl.
„Nedostal dost času na nějakou dlouhodobější práci, na to, aby víc prodal svoje bohaté zkušenosti a přenesl to ve výsledky. To oznámení, že nebude dál pokračovat, ho velmi zasáhlo. Zklamání z něj bylo cítit ještě po roce. Toho, že byl jmenovaný trenérem národního týmu, si velice vážil. Vždycky říkal, že za trenéra by měly mluvit výsledky, a ne pusa,“ řekl Pospíšil.
Vrátíme-li se do Pardubic, tam za Říhu výsledky rozhodně mluvily, zapsal se mezi místní trenérské legendy. „Měl vzácný dar, s tím se člověk musí narodit. Byl to šéf, dokázal mužstvo vybudit, přesvědčit ho. Všichni mu věřili. Rád vymýšlel nové věci, a když pak v zápase vyšly, měl z toho ohromnou radost,“ uvedl Seidl.
„Tým pod ním vždycky hrál atraktivní hokej pro lidi, plnil stadiony. Kdyby Miloš nebyl takový ‚lev‘ - tím narážím na tu hřívu, co měl na hlavě - a dokázal se v některých momentech víc uklidnit, věřím, že by ten titul měl. Neuměl moc prohrávat, porážky nesl špatně. Byl to vítězný typ,“ dodal k tomu Pospíšil.
