„Musíme být optimisté, protože nastupovat do sezony se zkroušenými tvářemi by bylo špatně,“ říká 46letý kouč před pátečním prvním kolem s pražskou Spartou (od 18 hodin v Tipsport areně). „Já osobně mám velká očekávání, jak mužstvo bude fungovat, obměna kádru byla obrovská. Dvanáct hráčů je opravdu velký zásah. Ale když budou dobré výsledky, parta se bude tužit,“ dodává Holaň s tím, že jeho snem je dovést Dynamo do play-off.
Jste spokojený s kádrem, který se dal v Pardubicích nakonec dohromady?
To je těžká otázka. Byli jsme limitovaní rozpočtem. Nebylo jednoduché mužstvo po skončení baráže formovat, protože jsme skončili někdy 23. dubna. Hráči byli rozebraní, na trhu jich až tak moc kvalitních nezbylo. Když se objevili, nedosáhli jsme si na ně penězi. Tomu jsme se museli přizpůsobit. Nemůžeme mít přehnané ambice a musíme vycházet z toho, co v nynějším kolektivu je. Nelze na nikoho spoléhat jako na individualitu, ale musíme dřít po držkách a hrát za Pardubice jako jeden - to by nás mělo v sezoně zdobit. Takové motto jsme si dali i do kabiny; když si to hráči přečtou pokaždé, co půjdou na led, budou to i dělat.
Tým narostl do výšky i na váze.
Chtěli jsme vysoké hráče, bojovníky, srdcaře, kterým výsledky nebudou jedno a nebudou to tu brát jenom jako nějakou přestupní stanici. Tím byl ten výběr daný. Moje představa byla mít dvě pětky v uvozovkách hravější, třetí „checking“ a ve čtvrté mladé kluky, kteří budou brousit mantinely. Ale dneska to vypadá tak, že musíme makat jako tým. Každý hráč má svou roli, mluvil jsem s nimi o nich osobně. V tom máme čisto, jasno. Už je to jenom na hráčích, aby to plnili.
Myslíte, že se v převážně povedené zápasové přípravě kladně projevil try-out? Že hráči - nezávisle na tom, že se lajny točily - dávali do utkání všechno a nebrali je jenom jako tuctové přáteláky?
Může být. Mohlo se stát, že v té konkurenci se chtěl každý předvést, a tím, jak se později kádr ustálil, došlo možná podvědomě k určitému uspokojení. Hlavně v souvislosti s tím, aby se před blížící sezonou nikdo nezranil. I proto třeba v závěru přípravy přišly porážky. Ale to nic nemění na tom, že po každém hráči budu vyžadovat maximum.
Nakolik se sestava z posledního nepovedeného přáteláku s Prostějovem bude shodovat s tou pro první kolo se Spartou?
Měl jsem jeden útok (Vondráček-Tomášek-Treille), nehýbal jsem s ním celou přípravu a oni fungují. Kdyby to tak pokračovalo celou sezonu, bylo by to parádní. Potom máme odzkoušené dvojice, které spolu hrály loni. I druhá lajna mi tam nějak zapadla. Třetí a čtvrtá už byl výběr z hráčů, co přišli a v kádru zůstali. Obrany se samozřejmě proházely. Jsou tam tři noví lidi, což je celkem dost na to, že někteří nemají zkušenost s extraligou nebo i evropským hokejem. Čekáme, co přinesou první zápasy. Vědí však, co mají hrát, a je dobrá komunikace obránci-gólman, což je hodně důležité. Oproti loňsku se tohle diametrálně změnilo. V Americe spolu totiž hráči hodně mluví na ledě, z čehož plyne obrovské zjednodušení hry.
