Adamský: Do nynější sezony jdu, jako by měla být poslední

Po prvním mistrovském titulu v roce 2011 třinečtí hokejisté v následující sezoně skončili už v předkole play off. Útočník Martin Adamský, který pamatuje oba extraligové triumfy, věří, že po tom letošním vítězství se něco takového opakovat nebude.

Vítkovice vs. Třinec

Online reportáž v úterý od 17.30

Zatímco před osmi roky Oceláři vstoupili do sezony dvěma porážkami, nyní po výhře nad Kladnem 6:2 a prohře v Brně 1:2 na nájezdy urvali čtyři body. V úterý je od 17.30 v Ostravě čeká předehrávka 33. kola s Vítkovicemi.

Třinečtí od svého prvního titulu neprošli mezi nejlepších osm celků jen dvakrát. Podruhé v sezoně 2015 až 2016, když prohráli finále s Litvínovem. To rovněž skončili v předkole play off. A také se Zlínem.

„Pro nás je důležité, že po loňském finále s Kometou, kdy jsme byli druzí, jsme letos ligu vyhráli,“ zdůraznil Adamský. „To desáté místo po prvním titulu byla nějaká shoda náhod. Nevím už, co se stalo. Je to skoro deset let a od té doby jsme prakticky pořád na špici. My nežijeme minulostí.“

Takže na tuto sezonu jste se dobře připravili?
Stoprocentně. Ukázaly to přípravné zápasy i Liga mistrů. V ní jsme sice dvakrát prohráli, ale troufnu si říct, že jsme byli lepší. Máme chuť se znovu o pohár pro mistra porvat.

I vy máte pořád velkou motivaci?
Obrovsky jsem se na extraligu těšil, protože roky mi přibývají a těch sezon už moc nebude. Chuť mám však pořád stejně velkou. Vyhrát titul a jít nyní do další sezony je pro mě největší motivace. Euforie a oslavy byly velké, ale dodaly nám síly pro tento extraligový ročník. Úspěchů ve sportovním světe je málo. Klidně můžete hrát dvacet let a nic nevyhrajete. Titul jsem získal už dvakrát a do nynější sezony jdu, jako by měla být poslední.

Sezonu jste rozjeli bez tří zkušených hráčů, kteří jsou na marodce - bez útočníka Martina Růžičky a obránců Lukáše Krajíčka a Vladimíra Rotha. Je to bez nich těžší?
Co si budeme vykládat, Martin je střelec, umí dávat góly. Určitě chybí, ale nemůžeme čekat, až se uzdraví, a brečet, že nám schází. My ostatní to musíme vzít za něho a počkat, až se vrátí (zřejmě až v lednu či únoru - pozn. red.). Hlavně, aby se vrátil do mužstva, které bude v co nejlepší formě a na co nejlepším umístění.

A jak se vyrovnáte s absencí obránců, k nimž po utkání v Brně přibyl i Tomáš Kundrátek?
O Lukášovi nemá smysl hovořit, to je zkušenost sama. Zraněný je ale i Kuba Matyáš, i když ten je zatím na začátku kariéry. A Roťáka (Rotha) už neberu jako zraněného. Už začal trénovat a všichni počítáme s tím, že co nevidět do hry naskočí. Jak to bude s Tomášem, uvidíme.

Znovu hrajete dvě soutěže, extraligu a Ligu mistrů. K tomu vás v prosinci stejně jako loni čeká Spenglerův pohár. Je pro vás extraliga nejdůležitější?
Pokud budu mluvit za sebe, ale myslím, že i ostatní to mají stejné, tak extraliga je top, protože Liga mistrů nemá takovou úroveň, jakou by měla mít. Když ji srovnáme s fotbalem, tak tam nejsou takové peníze, aby to byla ta největší klubová soutěž. Majitelé klubů ji dotují, hráči za to taky nic nemají, ba naopak jako třeba Vlado Dravecký, který udělal v Lahti hloupý faul a musel ze svého zaplatit pokutu. Je to takové nefér vůči týmům a majitelům. Ani lidé na Ligu mistrů nechodí.

Až na Třinec, kde jsou návštěvy hodně dobré...
To ano, tady fanoušci přišli. Ale možná, kdyby do toho vstoupily ruské kluby, tak se prestiž Ligy mistrů zvedne. Zatím však tu nejvyšší úroveň nemá. Pro mě je tak důležitější česká liga.