Petr Leška chtěl zabrnkat na nervy slávistického brankáře a tak k němu přijel po druhém inkasovaném gólu a smál se mu. "Chtěl jsem ho trošku rozhodit," přiznal sparťasnký útočník.
Škodolibé gesto se mu ale vymstilo. Málek se naopak zdravě nabudil, chytil Šimíčkovu šanci v prodloužení a celkem pětatřiceti zákroky dotáhl Slavii až k samostatným nájezdům. A v nich pak Lešku vychytal.
"Penalty jsem chtěl, věřil jsem si na ně," tvrdí Málek. V extralize pustil v samostaném nájezdu gól naposledy před rokem, ve čtvrtfinále mu ho dal pardubický Kudrna.
Málek chytil i první nájezd, který prováděl Ujčík. Pak ho ale přesltili Kratěna a Broš. Jenže stříleli i slávisté, trefil se Duda, Sailer a Beránek. A pak ležela tíha odpovědnosti na Leškovi.
"Ani jsem nebyl nervózní, nepřipouštěl jsem si, že je to všechno na mě," vyprávěl sparťanský centr. "Trenér se ptal, kdo chce jet. Přihlásili se čtyři hráči a nikdo další se nehlásil, tak se zeptal mě a já řekl, že klidně pojedu," říkal po zápase klidně.
Slávisté se chytili kolem ramen, o totéž se na druhé střídačce pokoušel sparťanský kapitán Nedvěd. Připojil se ale jen hlouček kolem něj, "naganské" gesto ostatní nestrhlo. A Leška se rozjel, vystřelil mezi betony a sledoval, jak puk míří do Málkova těla.
"Samozřejmě jsem věděl, že když budu dělat nějaký blafák a pošlu puk po ledě, tak se Málek roztáhne a dá tam beton. Věděl jsem, že tím asi neuspěju, tak jsem volil střelu. A bohužel špatně."
Sotva se Málek zvedl, už ho zavalili radující se spoluhráči. "Říkal jsem si: třetí nájezd už nesmím pustit, to bych se styděl."
