Až na to, že mluví německy a v Krušných horách bydlí na opačné straně hranice.
"Naše děti neznají jediného německého hokejistu. Zato se vždycky ptají, jak hrál Reichel, Šlégr nebo Branda," říká s hrdostí Sören Hildebrand.
S kamarády nevynechali ani páteční zápas na Spartě. "Dneska za tři body," hlásal hrdě jeden z nich.
Proč zrovna Litvínov? "Líbí se nám, že i největší hvězdy jsou patrioty.
Nezapomenou, kde mají kořeny," vysvětluje André Enderlein.
Do Litvínova vyrážejí čtvrtým rokem z vesnice Olbernhau, ležící 28 kilometrů za hranicemi. Co byl otevřen nový přechod, trvá jim cesta do třiceti minut. Když museli jezdit přes vzdálenější Horu svatého Šebestiána, měli to přes hodinu.
"Letos navíc začal klub na zápasy venku vypravovat autobus pro fanoušky," pochvaluje si Sörenův bratr Lars. Nejdál byli zatím ve Vsetíně.
Co na to manželky? "Tu svoji jsem vzal na zápas do Kladna. Byla nadšená. Už taky patří k ultras," směje se Enderlein.
Litvínov je v jejich okolí nejbližším hokejovým městem. Do Drážďan ani Crimmitschau nejezdí. "Spaatne," snaží se lámanou češtinou. "Samý cizinec, hrozný hokej, špatná technika. Taky tam nehraje žádný mistr světa nebo olympijský vítěz," shrnuje už německy jeden z Hildebrandů.
"Když před rokem přivezli do Litvínova Šlégr a Ručinský pohár mistrů světa, to byl zážitek!" Než vyrazil vstříc dalšímu hokejovému dobrodružství, zvedl palec a zakřičel: "Kubincak!"
