„Cítili jsme, že nám zase teče do bot, že naše pozice není ideální. Přistoupili jsme k zápasu zodpovědně, hodně nás podržel i Machy (Machovský) v brance. Naštěstí jsme to zvládli,“ ulevil si 20letý Simon, který si ve statistikách polepšil na devět branek a devět přihrávek.
Tři góly jste vstřelili v přesilových hrách, dva při signalizované výhodě. Co jste v těchto situacích oproti předchozím zápasům změnili?
Celkově jsme k přesilovkám přistoupili jinak. Předtím to bylo lehkovážné. Teď jsme do nich šli, chtěli získat každý puk. A přiklonilo se k nám i štěstí.
Vy jste dvakrát zakončoval prakticky do prázdné branky, zvednou takové akce sebevědomí?
Vždycky potěší, když se povede pěkná kombinace. Ale padají i ošklivé góly a je vlastně úplně jedno, jak se puk do branky dotlačí.
Zlín dvakrát snížil na rozdíl jediného gólu, na 3:2 hned půl minuty po vaší brance. Byly to pro vás nejsložitější situace v zápase?
Bylo to nepříjemné. Ale zase nás to vrátilo rychle zpátky na zem a naštěstí jsme celý zápas udrželi náš výkon nahoře. Stejně důležité bylo, že jsme dokázali ubránit jejich dlouhou přesilovku pět na tři.
V závěru se na ledě přiostřilo, z čeho vyplynulo několik rvaček?
Asi se to dalo čekat, oni už to pak neunášeli. Bylo vidět, že chtějí provokovat, že se chtějí prát. Ale my jsme to brali s nadhledem. Jen Šlajsík (Jan Schleiss) je takový raplík, tak to nezvládl (smích). Ale zase vyhrál bitku, i to se počítá.
