O parádně rozjetém finále
O takhle rozjeté sérii jste si mohli nechat zdát, že?
V koutku duše jsme doufali, že by se to mohlo povést a stalo se. Je to výborný. Teď to musíme potvrdit doma.
V kabině musí být perfektní nálada?
Samozřejmě. Když se ve finále dvakrát vyhraje venku, tak to lepší ani nemůže být. Na druhou stranu ale nemáme příliš velký oči. Víme, že Zlín je silný tým a určitě to ještě nezabalí.
Zlín byl pověstný propracovanou defenzívou a proti vám jako by narazil. Čím to?
My jsme docela ofenzivní mužstvo, i v základní části jsme dali nejvíc gólů. Asi ten útok máme lepší než ostatní mužstva.
Soupeře trápí zranění, možná i únava a teď navíc řeší situaci s brankáři. Myslíte, že na to může doplatit?
Je pravda, že v téhle sérii zatím Jánko Lašák jejich gólmany jasně předčil. Mají s tím trochu problémy, tak doufejme, že to ještě chvíli vydrží.
Nesvádí vás tyto okolnosti k větší euforii, než je zdrávo?
Většina hráčů je natolik zkušených, že vědí, že vést dva nula na zápasy není čtyři nula. V hokeji se může stát všechno. Série je pořád otevřená, my jsme udělali jen ten první základní krok k celkovému úspěchu.
Fanoušci nás motivují
Pardubice uchvátila hokejová horečka, hodně lidí chodí po městě s obarvenými hlavami. Vnímáte to?
To se děje už od začátku play-off. Ale je pravda, že těch lidí je čím dál tím víc. Je to to správné hokejové šílenství. Motivuje nás, když vidíme, jakou máme podporu lidí.
Jaká je atmosféra při play-off v Coloradu?
Vlasy se tam rozhodně nebarví. Jinak atmosféra v mužstvu je stejná, jen ti fanoušci to tolik neprožívají.
Jakto?
Nevím. Ta euforie je u nás větší. Hokejem se tu žije. Když v Pardubicích přijde na zápas devět tisíc lidí, vytvoří daleko lepší atmosféru, než v Americe, kde jich je dvacet tisíc. Klub třeba na každou sedačku připraví pro fanoušky nějaký třásně, a když s tím začnou všichni mávat, vypadá to pěkně. Ale to je všechno.
Milane, máte skvěle rozehranou sezonu, můžete vyhrát ligu i mistrovství světa. Uvědomujete si to?
(úsměv) Já zatím myslím jenom na ligu, chci uspět. To je pro mě momentálně prvořadý úkol. Ničím jiným se teď nezaobírám.
Skoro to vypadá jako by to byl váš velký sen?
Taky že jo. A rád bych si ho splnil. Když jsem začínal hrát v žáčcích, těžko jsem si mohl představit, že budu hrát za nároďák nebo v NHL. V tu chvíli je pro člověka bližší dostat se jednou do ligy a vyhrát ji.
Do pocitů Pavla Kubiny se dokážu vcítit
Sledujete kauzu okolo výroků Pavla Kubiny?
Vím, že dostal pokutu a zápasový distanc...
A překvapilo vás to. Dvě stě tisíc, to je dost, ne?
Těžko říct, je to rozhodnutí Standy Šulce a komise. Nechci to komentovat, je to jejich záležitost.
Dokážete ho jako hráč pochopit?
Dokážu. Bylo tam hodně emocí, vedli 3:1 na zápasy a nakonec vypadli. V takových chvílích hrajou nervy velkou roli. Člověk kolikrát řekne něco, co vůbec nechtěl.
Kubina mimo jiné pronesl, že se domů těšil a nakonec je českou ligou zklamaný. A není sám. Třeba Tomáš Vokoun se nechal slyšet, že v Evropě už hrát nebude. Co vy?
Jo? To bych nikdy neřekl. Mně se na začátku sezony nezdálo posuzování některých zákroků. Z NHL jsem byl zvyklý na úplně něco jiného. Tam se daleko víc píská hákování a držení, když je člověk bez puku. Chtějí tam hru oživit, aby padalo víc golů. Tady je to jiný. Nezbývalo, než se přizpůsobit.
