Vzpomínáte, kdo Spartě vychytal poslední mistrovskou trofej? Bříza to kupodivu nebyl, ten slavil o sezonu dříve. V roce 2007 však byl v šestém finále proti Pardubicím drobný Tomáš Duba naprosto neprůstřelný.
Vychytal čisté konto, přispěl k výhře 2:0 a stal se hrdinou zlatého sparťanského duelu. Přinejmenším na patnáct let posledního.
Od té doby nastal v brankovišti Pražanů chaos. Velká jména často přicházela, aby za pár měsíců zase neslavně mizela. Naposledy třeba Alexander Salák, jehož konec ještě doprovázela bizarní kauza s návštěvou strip baru.
Až právě odchod někdejšího reprezentanta přinesl do sparťanské branky na čas kupodivu klid. Vedení se domluvilo na spolupráci se showmanem Júliem Hudáčkem, který vytvořil s Matějem Machovským možná až nečekaně pevný tandem.
Spartu dotáhli do finále, jenže v úterý v Třinci opět nastaly momenty, které musely fanouškům celku s rudým „S“ na prsou přijít jako vtíravé déjà vu.
Třinec - Sparta 7:3. Divočina, Oceláře dělí krok od mistrovského hattricku |
Hosté inkasovali sedm branek, na finálový duel nezvykle vysoký počet. Čtyřikrát lovil puk ze sítě Hudáček, tři góly obdržel náhradník Machovský. K tomu si v součtu připsali „jen“ dvacet úspěšných zákroků.
Jistě, je to jen jeden větší výpadek, nicméně výkyv v tak důležitém zápase je to, co Spartu sráží už roky.
Březen 2009. Petr Přikryl neutěsnil mezírku u bližší tyče, střela karlovarského Lukáše Pecha z velkého úhlu doskákala do sítě. Je srovnáno. Na druhé straně o chvíli později likviduje Lukáš Mensator akrobaticky únik Petra Tona.
Energie vyhrává třetí duel semifinále 5:3, ujímá se vedení v sérii. O pár týdnů později slaví titul, zato Sparta se musí smířit s bronzem.
Duben 2014. Po minutě a půl sedmého semifinálového utkání střídá Kometa brankáře. Marek Čiliak dvakrát inkasoval, do akce jde Jiří Trvaj. Vývoj zápasu se zásadně mění, před polovinou zápasu totiž Tomáš Pöpperle kapituluje už popáté a Sparta rázem prohrává 3:5. Snížení v poslední třetině už jí nepomůže.
Na střídačce sleduje Roman Málek celý duel zachumlaný do červené deky, kouč Josef Jandač nechává brankářskou jedničkou dotrápit se na ledě až do konce. A Sparta opět končí před branami finále.
Duben 2015. První semifinále proti Třinci. Trenéři sahají na začátku druhé třetiny k zajímavému tahu, místo Filipa Novotného posílají čelit trestnému střílení studeného Jaroslava Januse.
Útočník Radim Matuš si behkendovým blafákem připisuje svůj jediný gól v play off v šestnácti zápasech, Novotný se vzápětí do branky vrací. Ale dlouho tam nevydrží, zpackaný duel opět dochytává Janus.
Šestý zápas začíná Novotný, jenže závěr střetnutí si vytrpí znovu jen ze střídačky. Janus tentokrát nastupuje od úvodu druhé třetiny za nepříznivého stavu 0:2. Sparta srovná, tři minuty před koncem však proměňuje Zbyněk Irgl přesilovku a posílá Oceláře do finále.
„Obecně to nebyly vyložené kiksy, ale chytatelné věci, které potřebujete, aby brankář v klíčových momentech zvládl. A to se na Spartě nedařilo,“ glosuje sparťanská selhání v play off Jan Homolka, šéfkomentátor a hokejový moderátor O2 TV Sport.
Sparťanská specifika
Obecně platí, že Sparta láká. Jakmile přijede prakticky kamkoliv po republice, bývá návštěva nadprůměrná. Soupeři se chtějí vytáhnout, spousta z nich bere vzájemné zápasy jako derby.
Na druhou stranu působit ve Spartě není zdaleka pro každého. Být neustále pod drobnohledem, čelit tlaku ze všech stran. Neúspěch se jen tak neodpouští.
Statisticky nejlepší sezonyjedniček Sparty v základní části od konce Petra Břízy 2013/14 Tomáš Pöpperle (1,61 inkasovaného gólu na zápas, 93,6% úspěšnost zákroků) * - v sezoně probíhala výluka NHL |
A tak hráčská fluktuace bývá v pražském celku obvykle hodně divoká. Pro brankáře to v posledních letech platí dvojnásob. Možná už si ani nevybavíte, že si za Spartu zachytal v několika zápasech Petr Kváča nebo tehdy ještě sedmnáctiletý mladík Jakub Škarek.
Výčet jmen od titulu v roce 2007 je tedy pořádně dlouhý. Naleznete na něm kupříkladu i Dušana Salfického, Martina Altrichtra, Martina Faltra, Marka Pince, Tomáše Krále či zmíněného Málka.
Nejblíže k roli dlouhodobé stálice měl ale Tomáš Pöpperle. Nyní sedmatřicetiletý gólman ve Spartě začínal, učil se jako dvojka za Petrem Břízou. Přes Německo a zámoří se do mateřského klubu oklikou vrátil, s přestávkami strávil v pozici týmové jedničky šest sezon.
„Asi měl být právě tím, kdo Petra Břízu nahradí, ale vždy něco chybělo, aby to zavřel v ten pravý moment. Vyhrál titul v Berlíně, šel do NHL, udělal fajn kariéru. Mohl z ní však vytěžit i víc, získat trofej také se Spartou,“ přemítá Homolka.
Před šesti lety byl extraligovému triumfu blízko. Svého náhradníka tehdy ve finále do hry vůbec nepustil, nakonec však smutnil. Dlouhých 85 minut držel Spartu v šestém duelu s Libercem, pak mu ale do sítě propadla nenápadná střela Martina Bakoše. A bylo po nadějích.
Poslední roky tráví Pöpperle opět v Německu, Fischtown vyměnil za Kolín. „Ve Spartě je určitě velký tlak. Je to i tím, že se čeká titul, je na ni upřená pozornost a klub má neustále velké ambice. Tlak si na sebe můžete vytvořit v každém týmu, ale samozřejmě je Sparta v Česku specifická,“ zdůrazňuje účastník světového šampionátu z roku 2006.
Pražané experimentovali i s několika zahraničními gólmany. V brance se protočilo několik Slováků, jeden ročník odchytal v pozici jedničky Fin Sami Aittokallio. Ve zmíněném finále proti Liberci kryl Pöpperlemu záda Danny Taylor.
Kanaďan, který reprezentuje Bělorusko, ovšem speciální tíhu nepociťoval. „Jistě, tlak tam je, ale úplně stejný jako v dalších velkých městech. V Petrohradě, v Moskvě nebo třeba v Berlíně a Mnichově. Každá liga má týmy, od kterých se čeká, že budou nahoře. Hledáte příběh tam, kde není,“ vzkázal současný gólman Ingolstadtu v odpovědi na dotaz, čím pro něj bylo působení ve Spartě výjimečné.
Jenže stejná otázka nadále zůstává: Proč ještě Sparta nenašla nového Břízu? Proč se svým rozpočtem nedokáže podepsat brankáře, na kterého by se mohla plně spolehnout?
„V první řadě je to právě výjimečností Petra Břízy,“ myslí si Homolka. „Srovnávat s ním kohokoliv je skoro až nemožné. Nemáme náhled do kabiny, ale zároveň tuším, že Bříza byl v dobrém smyslu ten blázen, který by radši snědl puk, než aby prohrál.“
Mizérie s náznakem zlepšení
Ve stále ještě probíhající sezoně se Sparta prezentuje hodně odvážným stylem. Preferuje útok, snaží se střílet góly, bavit. Pohledem do statistik však zjistíme, že z dlouhodobějšího hlediska v rámci jednoho ročníku se na své gólmany spolehnout může.
Statisticky nejhorší sezonyjedniček Sparty v základní části od konce Petra Břízy 2009/10 Jan Chábera (2,72, 89,8 %) |
Pokud se zaměříme na čísla ze základní části a brankáře, kteří nastoupili aspoň do 15 duelů, držel si Machovský pátou nejlepší úspěšnost zákroků, rovných 92 procent. Lepší byli pouze Ondřej Kacetl (Třinec), Jan Strmeň (České Budějovice), Branislav Konrád (Olomouc) a Henri Kiviaho (Hradec Králové).
Ve statistice obdržených gólů na zápas by Machovskému (2,27) patřila za dodržení stejných kritérií sedmá příčka.
Spartu srážely nevyrovnané výkony Saláka, který naopak společně s olomouckým Janem Lukášem statisticky patří mezi vůbec nejhorší brankáře. Jako jediní měli úspěšnost pod 90 procenty.
„Příchodem Hudáčka zachránila Sparta sezonu. Salák prostě nebyl dobrou volbou. Je to pan brankář, ale už jsem z něj necítil právě takové to ‚břízovství‘, touhu,“ myslí si Homolka.
Klíčové však bude, jak si sparťané opět poradí v rozhodujících momentech. Vypjatých chvílích šestého finále. A třeba i sedmého?
Trenérský štáb nyní každopádně čeká řešení složité otázky. Dostane důvěru od úvodu znovu Hudáček? Nebo se šance chopí Machovský? Tak jako tak stojí Sparta na hraně vyřazení a smutného stříbrného konce.
„Vsadil bych na Hudáčka. Dostal hloupou branku, ale to Kacetl také. Sparta prohrála jako tým. Jestli je jí po sezoně podaří dotáhnout přestup Kováře, tak jí dorazí nejlepší dostupný brankář, ale zatím má o něco lepší dvojici přece jen Třinec, což se projevilo,“ uzavírá Homolka.
