Naposledy reprezentoval loni v září na turnaji ve Zlíně proti Rusku, byl to jeho dvacátý start. Dostal jediný gól. Pak už se v týmu neobjevil. Místo aby jel na čtvrtý šampionát a možná si tam i poprvé zachytal, uvadal ve vítkovickém trápení a v dubnu pomáhal zachránit klub před sestupem. "Nešlo to. Jasná věc," nevymlouvá se. "Na gólmana určitě doléhá, že se prohrává. A my museli vyhrávat za každou cenu."
Teď je všechno jinak, Vítkovicím se daří. Mužstvo brání nejlíp ze všech a dostalo suverénně nejméně gólů. Na tom má velkou zásluhu nejen Prusek, ale i jeho parťák Jiří Trvaj. Září oba, proto jim trenér dává stejnou příležitost. "Když Prusek nechytal, nebylo to kvůli tomu, že by neměl formu. Trvaj je také velmi dobrý," vysvětluje trenér Alois Hadamczik. "Ale musím podotknout, že když Martin nastoupil, chytal výtečně nebo nadprůměrně."
V pondělí Prusek oslaví šestadvacáté narozeniny. Každý, kdo ho zná, tvrdí, že se nezměnil. Před fanoušky je stále ochotný a usměvavý, v kabině kamarádský. A na ledě? Dříč ve staré drátěné masce, nezvykle pohyblivý s výtečnými rozkleky, připomínající slavného krajana Haška. Výhrami získal ztracenou sebedůvěru, do formy mu zřejmě pomohlo i to, že v letní přípravě nemusel tolik běhat. Trenér Hadamczik raději proháněl hokejisty na rotopedech, a to se Pruskovi líbilo. "Na kole se nedá nic ošidit, tam je všechno zdokumentováno a nutí to pořádně trénovat."
 Brankář Martin Prusek vyráží jednu ze střel, jež ma měj vypálili vsetínští hokejisté. |
