Základem ke zpevnění svahu, který se tyčí nad domem, je obyčejný trávník. „Kořeny trav svah zpevní. Záleží pochopitelně na tom, jaká je tam zemina. Jestliže však je lehká, písčitá, ani tráva to dostatečně nezpevní a v případě přívalových dešťů tam působí eroze, která začne odnášet zeminu pryč,“ říká Jaroslav Čuba ze Střední odborné školy Jarov, který vede učně zahradnického oboru. „Ale v případě, že je zemina dostatečně těžká a uléhavá, většinou může i ten trávník stačit,“ vysvětluje.
Co je nad zemí, to je i v půdě
Další možností je zasázet pokryvné dřeviny, většinou do 50 centimetrů. „Tím dosáhnete toho, že celý svah je prokořeněný jako síť,“ navrhuje pro větší rizikové svahy. Je možné osadit okrasné dřeviny jako euonymusy, ale třeba i obyčejný břečťan, který terén pokryje, zazelení a ochrání před erozí.
Pro ostré svahy pak doporučuje vyšší keře až do dvou metrů. „Je potřeba si uvědomit, že to, co mají rostliny nad zemí, mají většinou i pod zemí. Takže bych vybral například kvetoucí keře jako filadelfusy, forzýtie nebo spiraea. Na písčitých půdách dobře funguje třeba tamaryšek,“ pokračuje.
U velkých svahů se pak používají dřeviny. „Typickým příkladem dřeviny, která k nám byla zavlečena pro zpevňování svahů a železničních náspů, byl akát, se kterým se dnes bojuje jako s nepůvodní dřevinou,“ připomíná Čuba.
Dnes se už akát nepoužívá, u nově stavěných dálnic vidíte spíš keře a mezi nimi borovice, které mají hluboký kůlový kořen. „Dřív se používaly zmiňované akáty, jenže on je spíš plevelnou dřevinou, sice medonosnou a pro včely užitečnou, jenže dost vyčerpává půdu, listy jsou vlastně takové „nicotné“, takže do půdy nevrací skoro žádný humus. Kořeny kolem sebe vytvářejí takové prostředí, že kolem nich skoro nic neroste, snáší to vlastně jen bezinka. A šíří se pomocí výběžků, takže je dřevina vlastně nekontrolovatelná,“ říká zahradník.
Pozor na vrby u vody, dlouho nevydrží
Někdy se stává, že je potřeba zpevnit svah u vody a není pravda, že jej vždy zpevní vysazení vrb, o kterých se traduje, že v blízkosti vody stačí zapíchnou vrbový proutek a ujme se. Vrba se musí upevňovat ve vlhkých nebo dokonce mokrých půdách, takže mají množství drobných kořenů. Jenže když je půda písčitá a tím pádem vysýchavá, špatně koření a stromy klidně mohou i uschnout.
Navíc je to dřevina krátkověká, ve stáří trpí houbovitými chorobami a pak se strom snadno láme. Ale na druhou stranu – když se odstraní stará dřevní hmota, od základů začíná brzy obrůstat a dokáže nahradit sama sebe.
„Pro oblasti kolem vody, tedy ve stále vlhkých zeminách, bych zkusil tamaryšek, který i v přírodě roste kolem řek, ale klidně i spiraeu, která také potřebuje dost vody,“ doporučuje.
Myslete i na údržbu
Někteří lidé mají nad domem svah, který by chtěli oživit i zpevnit vysetím luční směsí travin, jenže je třeba zároveň myslet i na to, zda jsou připraveni jej pravidelně sekat alespoň dvakrát ročně. Ne každý je schopen vzít do ruky v prudkém svahu křovinořez nebo kosu a terén obhospodařit.
„Hodně se zapomíná i na inženýrské sítě. V tom svahu může vést kanalizace nebo elektrická síť. Pak není vhodné sázet rostliny, které mají příliš silný kořenový systém. Kořeny se dostanou i do kanalizace, protože hledají vláhu a pak ji ucpou nebo i roztrhnou,“ upozorňuje odborník.
