„Jalovec dříve běžně rostl v řídkých pastevních lesích a na extenzivních pastvinách. Jenže ty z naší krajiny zmizely a s nimi i jalovec. Z brouků, kteří se jeho dřevem živí, se ve střední Evropě staly vymírající vzácnosti,“ popisuje Lukáš Čížek, entomolog z Biologického centra Akademie věd ČR.
Ačkoli z přírody jalovec prakticky vymizel, v zahradách a parcích se jako okrasné dřeviny stále častěji začaly vysazovat různé druhy jalovců a blízce příbuzné túje. Broukům chvíli trvalo, než si nově nabídnuté potravy všimli.
U nás se jako první v exotických jalovcích objevil drobný hnědý tesařík Poecilium glabratum. „Půl století byl u nás považován za vymřelý druh, dokud nebyl jeho původní výskyt prokázán na jediné lokalitě v Bílých Karpatech. Po roce 2000 byl pak z ničeho nic nalezen na několika místech jižní Moravy v okrasných dřevinách,“ říká Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.
Přímo v Praze se objevili další dva brouci původně vázaní na jalovce. Jedním je tesařík Semanotus russicus, který byl nejblíže zaznamenán v několika rezervacích na Slovensku, kde je přísně chráněn. Dalším je krasec Lamprodila festiva.
„V posledních asi dvaceti letech se však tito vzácní brouci šíří střední i západní Evropou. Pomáhá jim výsadba exotických tújí a hlavně mezinárodní obchod s jejich sazenicemi,“ říká Čížek. „Část u nás prodávaných tújí pochází z Itálie, kde jsou tito brouci hojní. Když do stromků určených na export nakladou vajíčka, kamiony jejich potomstvo rozvezou po Evropě,“ vysvětluje.
Rozšíření v Británii i Soči
Kolem roku 2000 se tesařík Semanotus russicus objevil ve Velké Británii, kde nikdy nežil. Krasce Lamprodila festiva zase nedávno našli ve Vídni a Budapešti. „A dostal se i do ruského Soči. Během příprav na zimní olympiádu v roce 2014 tam totiž vysadili obrovské množství okrasných dřevin. Brzy po olympiádě byl tento brouk nalezen poprvé, dnes už je v Soči běžný,“ uvádí Konvička.
Zatímco zmínění tesaříci žerou zejména odumírající i oslabené stromy, krasci napadají i zdravé stromy. Podobně jako krasec lipový umí způsobit úhyn zdravé lípy i jeho blízký příbuzný krasec Lamprodila festiva dokáže zahubit zdravé túje, jalovce a cypřiše.
Napadá hlavně osluněné stromy. Těm následně rezaví jehličí a usychají. Zda je viníkem skutečně krasec, se pozná podle oválných otvorů, jimiž se dospělí brouci vykousávají ven ze dřeva.
„Na území České republiky představuje krasec Lamprodilla festiva nový druh škůdce. Je to však asi nejhezčí škůdce, jaký u nás žije,“ uzavírá Čížek s tím, že příběh tohoto brouka může posloužit jako příklad, že i umělé biotopy ve městech se mohou stát útočištěm ohrožených druhů.
