Účelem tomografu je odhalit zdraví kmene stromu. Jde o to, aby se dopředu poznalo, že se kmen může při zvýšené intenzitě větru zlomit. Přístroj si pořizují hlavně města a jejich správci městské zeleně, kteří mají zodpovědnost za bezpečnost obyvatel.
Tím však není řečeno, že by si službu prozkoumání zdraví stromu nemohl objednat i soukromý majitel. Mnozí lidé mají starý strom hned vedle chalupy nebo garáže a bojí se, že by jim mohl spadnout na stavení.
Rozhodně je levnější zaplatit čtyři nebo pět tisíc korun za měření a vyhodnocení stavu stromu než za generální opravu střechy. Ne všichni majitelé jsou ochotni tomograf pronajmout – to se týká hlavně případů, kdy jej vlastní přímo město, ale mají ho i mnohé soukromé sadařské firmy, jelikož jeho cena v posledních letech klesla.
Jak to funguje?
Stromový tomograf funguje na principu přenosu zvuku. Do stromu se po obvodu natlučou asi do centimetrové hloubky čidla propojená s počítačem. Vždy se umisťují do aktivního rostlinného pletiva, protože to se nepovažuje za poškození, strom tam dokáže velmi rychle regenerovat.
Arborista pak postupně klepe kladívkem na jednotlivá čidla. Tím, že jejich součástí jsou i senzory snímající zvuk, přenášejí dobu odezvy do programu. Zvuk se šíří jinak ve zdravém dřevě a pomaleji ve dřevě postiženém hnilobou. Když se proměří celý obvod, vznikne obrázek průřezu kmene.
Jak si akustickým tomografem pomáhají v Ústí?:
18. dubna 2018 |
„Nestačí samozřejmě proměřit jen jediný průřez. Zaměřujeme se na místa, která jsou evidentně na kmeni poškozená a z těchto průřezů si pak dáme dohromady obrázek o celkovém zdraví stromu. Je to i o zkušenosti, podobně, jako když lékař koukne na pacienta a už ví, zda je zdravý, nebo nemocný,“ vysvětluje arborista Ján Kokavec z Lesů hl. m. Prahy. Zkoumání by se nemělo provádět v době, kdy panují mrazy, protože zmrzlou mízou se šíří zvuk jinak a měření by mohlo být zkreslené.
„To, že zjistíme nějakou hnilobu nebo dutinu, nemusí být ještě problém. Podstatné je, aby byl vnější obvod kmene zdravý. Nelze přesně říci, kolik centimetrů to musí být, záleží na druhu dřeva, stáří stromu a jeho průměru. Ale srovnejte si to třeba s ocelovou trubkou. Ta je taky pevná, i když materiál samotný je jen po obvodu,“ přirovnává.
Existuje několik pravidel. Jedno z nich říká, že když je třetina průřezu stromu zdravá, je to v pořádku. Jiné pravidlo tvrdí, že u velmi starých stromů postačí, když je po obvodu jen třícentimetrová vrstva zdravého dřeva.
„Jde o to, že v každém případě se musí postupovat individuálně. Podíváte se na něj a vidíte, zda prosperuje, nebo začíná schnout, zda naleznete po obvodu nějaké dřevokazné houby. Pak můžete navrhnout třeba prořezání tak, aby se zmenšila jeho koruna, aby v případě velkého větru tolik nezatěžovala kmen,“ říká arborista.
„Touto metodou nemůžeme přesně změřit stav kořenového systému. Můžeme to však odhadnout podle toho, když kmen změříme úplně u země a pak v několika dalších výškách a vidíme, jak se hniloba šíří odspoda nahoru kmenem. Pak je pravděpodobné, že kořeny také nebudou v pořádku,“ popisuje.
Jde to i jinak
Existuje i jiná metoda, jak zjistit zdraví stromu, takzvané tahové zkoušky. Do určité výšky kmene se zavěsí lano a tahá se za něj. K patě kmene se umístí čidla, která měří průhyb a deformaci.
Existují tisíce vzorů, jak se která dřevina má chovat a podle výsledků se vždy poměřuje konkrétní případ se vzorem. Výsledkem se zjistí, jaký je kořenový systém stromu a to, zda se může zlomit v kmeni.
„Tuto metodu u nás používají jen asi tři firmy a je fakt, že je asi tak dvakrát až třikrát dražší než tomograf. Jde o o to, že celá procedura trvá mnohem déle. Zatímco my dokážeme zvládnout s tomografem jeden strom tak za čtyřicet minut, tady musíte navíc objednat technika, který vyleze na strom, umístí tam lano a pak ho musí i sundat. To vše to prodlužuje a tím i prodražuje,“ popisuje Kokavec.
