1. Rákosův pavilon
Ara hyacintový v Rákosově pavilonu Zoo Praha (expozice Pantanal, září 2019)
Pavilon pojmenovaný po mecenáši Zoo Praha Stanislavu Rákosovi jsme otevřeli 28. září 2019 a je určen pro nejvzácnější papoušky. Ti se v něm představují v prostředí, které má rostlinstvem, modelací terénu i výmalbou co nejlépe odpovídat lokalitám, kde žijí ve volné přírodě.
V pavilonu je vybudováno osm různých biotopů, jež obývají arové Learovi, trichové orlí, madové modrotemenní, amazoňané jamajští, kakaduové palmoví a další druhy. Pavilon vzbudil zájem návštěvníků i zahraničních odborníků a ohlasy od obou těchto skupin jsou veskrze příznivé.
Například britská recenzentka Rosemary Low uvedla, že biotop ary Learova v Rákosově pavilonu vypadá tak dokonale, že je na fotografiích k nerozeznání od skutečné scenérie v Brazílii.
2. Příjezd ďáblů
Na snímku z jara 2019 ukazuje David Schaap v tasmánské chovné stanici Cressy jednoho z ďáblů medvědovitých určených pro pražskou zoo.
Poslední dokončovací práce nám zbývají do jarního otevření „expozice australské fauny“. Její dominantní součástí bude stylizovaný Darwinův kráter, jehož reálný předobraz se nachází v Tasmánii a který budou v naší zoo obývat skuteční velvyslanci tasmánské přírody – ďábli medvědovití.
Tito pozoruhodní draví vačnatci patří k ohroženým druhům, přičemž největší hrozbou je pro ně přenosná forma rakoviny obličeje. Do jejich ochrany se zapojila i Zoo Praha, a to podporou projektu na ostrově nedaleko tasmánského pobřeží, kde byla vytvořena záložní populace zdravých ďáblů.
Nyní Tasmánie poskytla k nám do Prahy – jako teprve do druhé zoo v Evropě – čtveřici ďáblů medvědovitých. Přiletěli 3. prosince 2019.
3. Selátka pekari Wagnerova a jiná skvělá mláďata
Ohrožený pekari Wagnerův byl popsán nejprve z fosilního záznamu a až do roku 1971 považován za vyhynulý druh.
Celkem se v Zoo Praha za rok 2019 (zcela přesně tedy do odpoledne 31. prosince) narodilo či vylíhlo 1 176 mláďat 214 druhů savců, ptáků a plazů. Některá se vzápětí dostala do popředí zájmu médií i veřejnosti – jako například sameček lachtana jihoafrického nebo mláďata lemurů kata – zatímco jiná zůstala poněkud v pozadí.
Přitom mnohé z těchto odchovů jsou z odborného a ochranářského hlediska velice hodnotné. Příkladem mohou být dvě mláďata pekari Wagnerova narozená 4. května 2019.
Početnost tohoto druhu čítá v přírodě nanejvýš několik tisíc jedinců a v Evropě ho chová pouze sedm institucí v počtu 45 jedinců, přičemž pravidelné odchovy se daří jen v Tierparku Berlin.
Narození pražských mláďat přitom přišlo jen pár měsíců poté, co desítky pekariů v paraguayské chovné stanici podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci.
4. Zvířata v pohodě
Lední medvěd Tom se věnuje zábavě s koulí spletenou z prutů vinné révy. Pohazuje si s ní a potápí se – až ji nakonec úplně rozcupuje.
Hlavním naším komunikačním tématem byl v roce 2019 enrichment, tedy zpestřování života zvířat a stimulace jejich přirozeného chování. Pod heslem „Zvířata v pohodě“ se promítl do programu v areálu, do obsahu připravovaného pro média a na internet i do outdoorové reklamy.
Veřejnost se tak mohla seznámit s nejrůznějšími podobami enrichmentu. Celá řada druhů zvířat dostávala nejrůznější hlavolamy s ukrytou potravou nebo hračky, po výbězích jim byly rozmisťovány kartáče, o které se mohla třít a drbat.
Lední medvědy až překvapivě aktivizovala vůně bazalky a u goril měl úspěch speciální bublifuk. Na výrobě enrichmentových pomůcek se přitom měli možnost podílet i návštěvníci a tyto aktivity budou nadále pokračovat.
5. Pomáháme na pěti kontinentech
Nový, v pořadí druhý, Toulavý autobus projíždí kamerunským venkovem. Tento projekt opakovaně ocenila jedna z největších osobností světové ochrany přírody Jane Goodall.
Stejně jako v předchozích osmi letech proběhl v roce 2019 letecký transport koní Převalského do Gobi. Počet „převaláků“ přepravených z ČR do Mongolska armádními letouny CASA tak vzrostl na 34.
Zoo Praha však realizuje či podporuje celou řadu dalších aktivit na záchranu ohrožených druhů, a to již na pěti kontinentech (Evropa, Asie, Afrika, Austrálie, Jižní Amerika).
Jedním z našich profilových projektů je Toulavý autobus, který v Kamerunu realizujeme od roku 2013. Jeho cílem je získat děti z vesnic v okolí rezervace Dja pro ochranu přírody.
Na počátku roku 2019 jsme do provozu slavnostně uvedli nový Toulavý autobus, který se od původního liší i programem svých jízd – kromě vzdělávacího programu a výletu za gorilami do Mefou absolvují školáci také exkurze věnované agrolesnictví.
6. Nové druhy a další významné příchody
Kagu chocholatý patří k nelétavým ostrovním druhům – stejně jako např. vyhubený dronte mauricijský – a je řazen do zcela samostatné čeledi.
Rok 2019 byl rokem příchodů významných zvířat nejen díky ďáblům medvědovitým, ale také kagu chocholatým, vodnicím posvátným nebo ketupám Pelovým.
Endemity Nové Kaledonie kagu chová jen hrstka zařízení a jsou zajímaví jak vzhledem, tak svými projevy. Vodnice posvátné neboli „šourkové žáby“, které žijí v jezeře Titicaca, poskytla Denver Zoo pouze do několika vybraných zoologických zahrad v Evropě.
Konečně největší africkou „rybí“ sovu ketupu Pelovu chováme jako jediná zoo na světě. V souvislosti s příchody zvířat musím alespoň zmínit také novou samici tapíra jihoamerického Taluen, která přicestovala až z Francouzské Guyany, a samce hrocha obojživelného jménem Tchéco, který přijel z francouzské zoo v Plaisance-du-Touch, aby nahradil loni uhynulého Slávka.
7. Úspěšné „šípové žáby“
Jedna z nejkrásnějších „šípových žab“ pralesnička fantastická. Stejně jako tomu bylo u jiných výstav v Gočárových domech, mohli se návštěvníci účastnit komentovaných prohlídek.
Z výstav probíhajících na různých místech areálu zoo budí největší pozornost dočasné expozice živočichů v Gočárových domech. Tuto novodobou tradici jsme v roce 2017 započali výstavou sklípkanů, která se již potřetí zopakovala i v roce 2019.
Kromě ní a výstavy štírů v tomto roce proběhla také premiérová výstava „šípových žab“. Na ní měli návštěvníci možnost seznámit se s celkem třiceti druhy pralesniček; taková kolekce dosud v Česku nebyla představena a právem sklidila velký úspěch.
K vidění byly jak nejjedovatější žáby světa (mj. pralesnička strašná, která představuje nebezpečí i pro člověka), tak jedny z vůbec nejmenších žáb (pestře zbarvené pralesničky rodu Ranitomeya, které měří 10 až 12 mm).
8. Netradiční suvenýry
Porcelánové figurky goril byly v černé a bílé verzi vyrobeny nejprve v očíslovaných sběratelských sériích a teprve poté začala jejich běžná produkce.
„Papouščí“ vánoční ozdoby, porcelánové sošky goril a knižní Atlas trusu výrazně vybočily z tradiční podoby merchandisingu zoologických zahrad. V Čechách foukané a ručně malované vánoční ozdoby v podobě šesti druhů papoušků z Rákosova pavilonu jsme uvedli do prodeje u příležitosti jeho otevření.
Bílé a černé sošky gorily, které byly na základě původního návrhu vyrobeny v porcelánce Royal Dux v Duchcově, jsou určeny náročnějším zákazníkům. A nové rozšířené vydání Atlasu trusu se stalo doplňkem trvalé výstavy replik trusu a koprolitů na stěně nových velkokapacitních toalet.
Tato výstavka ostatně spolu s Atlasem vzbudila pozornost médií v mnoha zemích celého světa.
9. Zahájení výstavby nového pavilonu goril
Pohled od jihozápadu z ulice Pod Hrachovkou na vstup do pavilonu
Předáním staveniště firmě Strabag začala 29. října 2019 po mnoha letech průtahů, způsobených mimo jiné Městskou částí Praha-Troja, výstavba nového pavilonu goril.
Bezprostředním podnětem k zahájení příprav na jeho výstavbu pro nás byla povodeň v roce 2013, která ukázala, že evakuace rodinné skupiny goril ze stávajícího pavilonu je prakticky nemožná.
Nový pavilon bude umístěn na opačném konci zoologické zahrady, pod Sklenářkou, a nabídne více prostoru jak gorilám, tak návštěvníkům. Těm by měl evokovat cestu středoafrickým venkovem až do nitra deštného lesa.
Zásadním přínosem pavilonu bude i možnost chovat v Zoo Praha vedle rodinné skupiny goril nížinných také skupinu samců a přispět tak k řešení jejich přebytku v evropských zoologických zahradách.
10. Návštěvnický rekord
Přízeň návštěvníků Zoo Praha se projevuje mnoha způsoby. K tradici patří i to, že zvířatům přinášejí k Vánocům dárky v podobě ovoce a zeleniny, ořechů nebo suchého pečiva.
Nový návštěvnický rekord Zoo Praha je nyní definován číslem 1 456 526. Až do Vánoc ovšem nebylo jisté, že dosavadní rekord z roku 2016 skutečně padne. Skutečnost, že se ho i přes handicap zhoršující se dopravní obsluhy Zoo Praha (absence lávky od Stromovky, problémy s příjezdem do Troji i s parkováním) přece jen podařilo překonat, je třeba přičíst otevření Rákosova pavilonu.
Mezi další vlivy to lze přičíst i zvířecím přírůstkům, službám pro návštěvníky i programu v areálu – a zejména neutuchající přízni veřejnosti, které se Zoo Praha dostává. Svědčí o ní i sponzorské dary, adopce zvířat nebo příspěvky na sbírková konta.
Například na výstavbu výše uvedeného nového pavilonu goril přispěli příznivci Zoo Praha částkou převyšující 36 milionů korun.
