Brabantíkovi granule neodvažujte, sežere pak při venčení i exkrementy

  • 18
„Musím dát tátovi za pravdu, že ho málo krmíme,“ kaje se v prvním díle již VII. řady oblíbeného pořadu Kočka není pes jeden z majitelů věčně hladového brabantíka. Je to sice malý pejsek se sklonem k tloustnutí, to ovšem 90g denní dávka granulí nespraví. Zásadní problém je i v tom, že psa majitel nedokáže přivolat.

I nová řada jede v osvědčeném formátu a snaží se v každém díle vyřešit jeden problém psí, druhý kočičí. S osvědčenými znalci kočičí a psí duše, Klárou Nevečeřalovou a Rudolfem Desenským, kteří dokážou odhalit jádro problému a poradit s jeho řešením. Jak to zvládnou, to už je na majitelích.

Prvním problematickým mazlíkem je dvouletý brabantík Barnabáš z Prahy, s nímž si jeho majitelé a partneři Tomáš s Bohumilem tak trochu nevědí rady. Sice se mu snaží maximálně věnovat a hlídají mu i váhu a přesně mu odměřují denní příděl granulí. On to řeší neutuchající potřebou pojídat vše v okolí: požírá nalezené odpadky i exkrementy a na majitelův povel, který se ho snaží od kýžené dobroty odvolat, vůbec nereaguje. Není divu, že se bojí o jeho zdraví.

A bát by se o něj měli, protože jak okamžitě odhalí Rudolf Desenský, pejsek není vůbec socializovaný. Takže je nejistý a vůbec neví, jak má reagovat na cizí lidi nebo psy. To, že nemá zažité základní povely – přivolání či zastavení, je v kombinaci s jeho nejistotou časovanou bombou. Může třeba v panice vběhnout pod auto, nebo doopravdy sežrat něco, co ho může vážně ohrozit.

14. března 2022

Proto Desenský doporučuje, aby partneři v první řadě sjednotili svůj přístup vůči Barnabášovi, naučili ho základní poslušnosti a napravili zcela zásadní mezery v jeho socializaci. A protože pes nemá hlad až tehdy, když v misce nějaké žrádlo nechá, doporučil, aby brabantíkovi přestali jídlo odměřovat. Tabulky neodhadnou, jak je ten který den pro pejska energeticky náročný.

Odebrat od matky závislé kotě je trestný čin

Klára Nevečeřalová se pro změnu vydala do Neratovic za kočkou Allucou a její zodpovědnou, ale již zoufalou majitelkou Karolínou. Kočičku má odmalinka, sehnala ji přes inzerát a dostala se k ní jako koťátko, které se vešlo do ruky. Bohužel. Že je něco špatně, jí hned nedošlo.

Alluca svou majitelku trápí značkováním v koupelně.

Kočička Alluca nejprve Kláře Nevečeřalové prozkoumala její kufřík.

Klára tím ovšem vysvětluje závislost kočičky na majitelce (jednou se jí dokonce vyčůrala do postele, když se Karolína vrátila domů až pozdě večer. A hlavně konstatuje, že odebrat kotě závislé na matce je trestný čin. „Kotě nebo štěně nesmí být odebráno před třetím měsícem života od matky,“ konstatuje.

Není divu, že je kočička mazlivá, dohání, o co přišla. Majitelce a její rodině dělá radost, nicméně znepříjemňuje jim život svým značkováním koupelně – a to do vany i na podlahu. Přestože paní Karolína vyzkoušela snad všechno – od čištění jedlou sodou až po výměnu podlahy, její snahy jsou zatím marné.

Zato Klára má ve věci hned jasno. V koupelně je vlhko a paradoxně současně i průvan, takže je potřeba koupelnu odvlhčit s pomocí vysoušeče nebo odvlhčovače, aby Alluca neměla nutkání značkovat si vlhká místa. Také doporučila zašpuntovat vanu, aby se omezily cizí pachy v koupelně.