Základem je výchova. „S velkou dávkou trpělivosti a důslednosti se vám podaří pejskovi vysvětlit, že má vaše krásné záhony nechat na pokoji,“ doporučuje Zuzana Novotná, odbornice na výchovu psů z webu Spokojenypes.cz.
Pokud chcete mít krásnou a precizní zahradu, je potřeba také promyslet správný výběr plemene. Někteří psi budou jen polehávat a pobíhat po zahrádce. Jsou však plemena, která jsou velmi aktivní, nebo je pro ně norování přirozené.
Kdo si hraje, nezlobí
Univerzální rada zní: zabavte svého pejska. „Pokud bude trávit celé dny sám na zahradě, je přirozené, že si bude hledat zábavu v podobě hrabání záhonků, pojídání všeho možného a nebo kousání zahradního nábytku,“ radí Novotná.
Psa berte pravidelně na dlouhé procházky, po kterých mu na lumpárny už nezbude energie. Vybavte se také hračkami, které pejska zabaví v době, kdy na něj nebudete mít zrovna čas.
„Je ale potřeba naučit psa také odpočívat, například po procházce nebo po krmení. Pejsek se naučí i v klidu ležet a nebude tak vyhledávat jinou zábavu,“ doplňuje.
Pokud se vám z jakéhokoli důvodu nepodaří psa jeho zlozvykům odnaučit, nezbude nic jiného, než zahradu přizpůsobit tomu, aby byla před čtyřnohým kamarádem v bezpečí. To však platí i naopak, zahrada by neměla skrývat nebezpečí ani pro něj.
Jak přizpůsobit zahradu psovi
Pokud máte aktivního pejska, určitě víte, co můžete očekávat. Pošlapané záhonky, rozhrabané krtince a mulčovací kůra a polámané rostlinky. Většině problémům můžete předejít tím, že zahradu pohybu psa uzpůsobíte.
Pokud máte větší zahradu, snadno oddělíte prostor, ve kterém se bude pes pohybovat. Případně záhonky obežeňte menším plotem.
Aktivní pes potřebuje hodně pohybu, je proto přirozené, že bude po zahradě rád pobíhat. Na jeho nejoblíbenější trase vybudujte malý chodníček a zabráníte tak vzniku nevzhledných udusaných míst. Každý hlídač rád svůj revír obíhá, můžete proto počítat s tím, že nejoblíbenější trasa povede právě po obvodu vaší zahrady.
Rostlinám a trávníku nejvíc škodí agresivní psí moč a exkrementy, které na zahradě vypalují suchá místa. Ty proto co nejrychleji odstraňte. Rozhodně však nepatří na kompost, kde by byly spíš na škodu.
Vytyčte pejskovi také místo, které bude jen jeho. Může se jednat o boudu nebo oplocenou část zahrady.
Je to také místo, kam budete moct pejska na nějakou dobu zavřít, v případě že přijde například návštěva, která nemá psy právě v oblibě. Ale pozor, rozhodně ho nenechávejte zavřeného celé dny v malém prostoru. Pes potřebuje vaši společnost a hlavně spoustu pohybu.
Bezpečné místo pro rostliny, ale i pro psy
Nebezpeční nejsou ale jen psi pro vaši zahradu, platí to i naopak. Zahrada může skrývat spoustu nebezpečí i pro vaše čtyřnohé kamarády.
Je to například řada rostlin, které na zahradách běžně rostou. K okusování lákají například živé ploty, které bývají často jedovaté. Například větvičky tisu mohou vašeho pejska vážně ohrozit.
Vyvarovat byste se měli také výsadbě dalších jedovatých rostlin, jako jsou například azalky, narcisy, koniklece a další. Přestože často pejska odpuzují už svou vůní, nikdy nemáte jistotu, že nepřevládne zvědavost.
Nebezpečí však nepředstavují jen jedovaté rostliny. Po práci po sobě pečlivě uklízejte – je potřeba schovat opravdu vše, o co by se mohl váš čtyřnohý kamarád poranit. Třeba o zahradní nářadí, barvy nebo hřebíky.
Pozor na chemická hnojiva a pesticidy
O tom, že mohou pesticidy a průmyslová hnojiva škodit životnímu prostředí a narušovat rovnováhu ekosystému, už nejspíš víte. Ohrozit ale můžou také vaše domácí mazlíčky. Zvlášť nebezpečné jsou pesticidy pro hmyz a drobné ptactvo, ale mohou způsobit otravu také domácích zvířat, jako jsou psi a kočky.
„Přestože samotná průmyslová minerální hnojiva nepředstavují při správné manipulaci velké nebezpečí, mohou způsobit zdravotní potíže, pokud se při neopatrném zacházení a špatném uskladnění dostanou do dosahu psů nebo domácích koček,“ říká Josef Jančář ze společnosti Escube, která se zabývá biodegradovatelnými přípravky zvyšující vitalitu rostlin.
Pokud jsou na zahradě tyto prostředky používány, je potřeba zajistit, aby se zvíře k ošetřeným rostlinám hned nedostalo.
„Lepší je se těmto přípravkům vyhnout úplně a dát přednost přírodním prostředkům a organickým hnojivům, které nejsou pro zvířata nebezpečná a rostlinám i půdě dodají dostatek živin a podpoří tak přirozenou obranyschopnost rostlin i udržení kvality půdy,“ dodává Jančář.
