Dorazil se dvěma plastovými přepravkami, z nichž místo koťat vytáhl okaté a ušaté sovy. Zahnutým zobákem i rozpětím křídel vzbuzovaly respekt, přestože jim byly zhruba dva tři měsíce.
Našly se na Praze západ jako několikadenní mláďata, vypadlá z hnízda. „Bez lidské pomoci by tito kalousové nepřežili,“ konstatuje David Zítek, který je tehdy zavezl kolegům z ČSOP do kladenské záchranné stanice na „vykrmení a výchovu“ a teď je vrací do jejich revíru. Že je den, to jim prý vůbec nevadí. „Je tu spousta míst k úkrytu, kde zbytek dne přečkají. V noci už se mohou pokusit o lov a více si to tu prohlédnout. A je tu louka i pole, mají tu tedy reálnou šanci se dobře uchytit.“
Mláďata kalouse ušatého |
Vypiplat sotva ochmýřená mláďata kalousů v tato sebevědomá samostatná zvířata přitom není vůbec jednoduché. „Nejprve se krmí ručně syrovým masem, po dvou až třech hodinách ve dne v noci. Jakmile mláďata trochu povyrostou, už se musí naučit žrát sama, nejprve samozřejmě dostávají mrtvá kuřata a myši,“ vysvětluje Zítek.
Aby se ovšem tyto sovy naučily pořádně létat i lovit, a byly tedy schopny i samostatného života ve volné přírodě, umístili je posléze záchranáři do velké rozletové voliéry. „Tam dostávají v přepravce živé myši, a dokud je všechny samostatně neuloví, nemají šanci být vypuštěny ven. Musíme si být jistí, že v přírodě obstojí a dokážou si potravu obstarat,“ konstatuje záchranář.
Zda se zvířecí záchranka v Praze udrží, záleží na darech
I když v Praze žijete, většinou ani netušíte, jak široká je paleta lesních či lučních živočichů, kteří žijí kolem vás. Obklopují vás, když jedete s dětmi lesoparkem na na kole, nebo si jen tak zaběhat. Ve velkoměstě plném zeleně se jim daří, protože tu chybí predátoři. A biodiverzita tu díky tomu mnohdy větší než v okolí menších obcí.
Pražská zvířecí záchranka ČSOP pomáhá zvířatům 6 let„Kdokoli najde zraněného či jinak handicapovaného volně žijícího živočicha a chce mu pomoci, může ideálně hned z místa nálezu zavolat ochráncům přírody na telefonní číslo Pražské zvířecí záchranky 774 155 185 a poradit se s odborníky,“ doporučuje David Zítek. Pražská zvířecí záchranka pomohla od zahájení činnosti v roce 2009 (čtěte zde) více než dvěma tisícům zvířat. Dalším pak díky instrukcím, které dali lidem po telefonu. Přesto se potýká s existenčními problémy. Například má k dispozici jediný zásahový vůz, který brzy doslouží a na nový ČSOP nemá finance. Pokud tedy chcete podpořit záchranu volně žijících živočichů, můžete jakoukoli částku zaslat na účet 33553322, kód banky je 0800, v.s.: 1111. |
Velikou skupinou jsou právě ptáci. Proto také pracovníci Pražské zvířecí záchranky Českého svazu ochránců přírody v sezoně každý den řeší až desítku případů nalezených ptačích mláďat. „Od prvních jarních dnů lidé neustále volají, že našli opuštěná mláďata sojek, strak, kavek, kosů nebo sýkorek, ať jim jedeme pomoci. S létem pak střídají pěvce například poštolky, nebo právě sovy. Přitom většinou stačí ptáče vysadit na strom, rodiče bývají poblíž. Ptáci navíc nemají čich, takže se o mládě či mláďata posléze zase postarají,“ konstatuje zkušený zvířecí záchranář. (Podobné je to se zajíčky, více zde.)
Případ kalousů byl ovšem jedním z těch, kdy tohle neplatí, protože mláďata byla příliš malá, navíc podchlazená a hladová. Ale měla štěstí. Lidé je našli včas a ujali se jich v záchranné stanici napojené právě na Pražskou zvířecí záchranku. Pokud ta kvůli neustálým finančním problémům skončí, dalším zraněným či jinak handicapovaným zvířatům v Praze už se podobné pomoci dostat nemusí.
