„Nenajdete dvě tyto kočky se stejným ocáskem. Klidně se dá říct, že je pro ně jako pas nebo otisk prstu,“ popisuje chovatelka Oxana Bakulová pro Kino iDNES.cz plemeno, které se často označuje jako bezocasé.
Společné předky, a tedy i příbuznost s thajskými a siamskými kočkami, u tohoto samostatného plemene najdete. Všechny původně pocházejí ze Siamu, tedy dnešního Thajska, povahově se však podle chovatelů výrazně liší.
Mekongský bobtail je kočka přítulná a mazlivá, současně však i samostatná. Pozornost a mazlení jí dělá dobře, ale není na tom nijak závislá. Skvělým parťákem dokáže být dětem, podobně jako thajská kočka. A stejně jako ona je velice upovídaná a všechno hlasitě komentuje s různou intonací hlasu, takže si při výběru plemene dobře rozmyslete, nakolik je to pro vás přijatelné. Navíc je toto plemeno dlouhověké, dožívá se až dvaceti pěti let, a po tu dobu se o zvíře musíte postarat.
Jako některá další kočičí plemena, i bobtailové rádi aportují, což není to jediné, čím připomínají psa. Když se perou, nepoužívají moc drápky, jak je u koček obvyklé. Raději koušou. A stejně jako psi nezatahují drápky na zadních nohách. Prostě to neumějí, takže při chůzi cvakají o podlahu.
A fungují i jako hlídači, i když u nich většina návštěv projde. „Když někdo zvoní, vrčí. Běží se podívat, kdo přišel a všechno očichávají. A jsou to oni, kdo rozhodují, zda návštěvu pustí dál,“ usmívá se chovatelka.
