Před více než dvaceti lety stála králíkárna u každé chalupy, ale postupně jich ubylo. Dnes se králíkárny pomalu vrací podobně jako kurníky pro slepice.
Více v článku Slepice do každé rodiny. Jak na jejich chov krok za krokem.
Mazlíček na hraní, nebo čistě užitkové zvíře?
V našich zemích se králíci původně chovali společně ve stájích s dobytkem a živili se tím, co vypadlo ze žlabů a jeslí. Teprve v sedmdesátých letech 19. století lidé začali importované králíky chovat ve vlastním příbytku. Kupodivu ale ne pro maso a kůži, ale pouze pro potěšení a zábavu dětí.
Fotogalerie chovu králíků |
Zvíře chované cíleně pro užitek - pro maso a kůži - se z králíka stalo až s rozšiřujícím se chovem. Zdá se tedy, že králík vždy balancoval na hraně: u někoho vítězí jeho roztomilost, u jiného vidina kusu žvance na talíři. Pro kůže už se chov králíků nevyplatí ani náhodou. Před revolucí jste dostali ve výkupu za jednu vysušenou kůži maximálně sedm korun, dneska se štěstím dvacku.
Jako domácí mazlíčci se králíci ukazují jako inteligentní tvorové, kteří sice bez problémů zvládnou život v bytě, současně ale dokážou i napáchat nemalé škody na zařízení. Umí však být docela čistotní, naučíte je i na kočičí záchod. V době granulí pak není problém, aby se po stránce výživy o dospělého králíka postaral školák. Obstarat ale celoročně celou králíkárnu, to už tak snadné není.
Králík je býložravec, ale musí se na něj opatrně s krmením
Králíci jsou býložravci, tomu samozřejmě musí odpovídat i jejich jídelníček. Jeho základem by mělo být seno. A od jara do podzimu zelená píce, tedy v podstatě čerstvá tráva, ale s tou musíte opatrně.
"Nesmí být mokrá, nesmí se zapařit. Mělo by se jí dávat jen tolik, kolik králíci hned sežerou, aby si ji nezašlapali do podestýlky a nekontaminovali vlastním trusem," varuje Lenka Skoupá z pražského Toulcova dvora, kde chovají národní plemena králíků, jak uchránit králíky před zdravotními problémy.
Nutné očkování!Především u venkovních králíků se doporučuje očkování proti myxomatóze a králičímu moru. V obou případech se jedná o smrtelné onemocnění přenášené bodavým hmyzem, které se následně přenáší z králíka na králíka a během několika dnů může zlikvidovat celý chov. Králíci se očkují už ve věku 10 týdnů, přeočkování je třeba každé 4 až 6 měsíců. |
Králíkům totiž nejčastěji hrozí kokcidióza, což je parazitární onemocnění, které decimuje chovy králíků na celém světě. Jednobuněčné kokcídie se běžně vyskytují v trávicím traktu dospělých králíků, nesmí se ale přemnožit. Z těla se dostávají s trusem, a protože milují teplo a vlhko, přemnožují se ve vrstvě podestýlky v nedostatečně vyklízených kotcích. Člověk se nákazy obávat nemusí, ale pro králíky je nezvládnutí kokcídií ze strany chovatele likvidační.
Proto se vyplatí soustředit se na prevenci. Očkování ovšem neexistuje, spočívá v něčem jiném. "My podáváme králíkům granule s kokcidiostatiky, kterými lze krmit celoročně. To je také nejsnadnější způsob prevence pro zájmové chovatele," vysvětluje Skoupá.
Další možností je podávání octové vody, kdy se dávkuje lžíce octa na litr vody. Většina králíkáren už dnes má napáječky, aby měli králíci kdykoliv přístup k čisté vodě. "Dobrou zkušenost máme i s přidáváním vrbových větviček, které jsou kyselé a rovněž mohou kokcidie v trávicím traktu eliminovat," dodává Skoupá.
Králíkům se také přidávají jadrná krmiva, především ječmen a oves, z okopanin krmná řepa a mrkev. A protože králíkům podobně jako jiným hlodavcům stále dorůstají přední řezáky a musí si je vhodnou stravou ubrušovat, dostávají i takzvaný okus. "Dobře jim k tomu poslouží tvrdý chléb nebo větve ovocných stromů," radí zkušená chovatelka.
Chcete začít s užitkovým chovem?
V tom případě uděláte nejlíp, když zajedete za zkušeným chovatelem, od kterého koupíte nejen první králíky, ale odnesete si i cenné praktické rady. Navíc budete mít komu zavolat, když se dostanete do úzkých.
Pro začátek vám postačí dvě samice a samec, pro které budete potřebovat až sedm kotců: jeden pro samce, po jednom pro obě samice a po dvou pro odchov mláďat od každé samice.
Samice jsou březí měsíc, mláďata se rodí holá a slepá. Po porodu je najdete v hnízdě z chlupů a podestýlky, které si samice sama vybuduje v rohu kotce. Anebo můžete zvolit kotec s takzvaným kotištěm, tedy jakýmsi umělým hnízdem se samostatnými dvířky, kde má králice pocit bezpečí a mláďata si tam "schová". Po třech týdnech už mláďata začnou ochutnávat suché krmení a na šesti týdnech je nejdříve možné je od samice odstavit.
Teprve pak můžete samici nechat znovu připustit. Pokud ji ale nechcete příliš vysílit, udělejte to jen dvakrát až třikrát do roka. "Velkochovy připouštějí králičí samice i každé čtyři až osm týdnů, ale kdo chce mít silná zdravá zvířata, tak to neudělá," říká chovatelka. Stejná samice vám pak vydrží v chovu i šest let.
Vybrat si můžete třeba z českých národních plemen
Pro užitkový chov zapomeňte na zakrslé králíčky určené na mazlení pro děti. Poohlédněte se spíše po středních až velkých plemenech. Například ´moravský modrý´ je opravdu obr mezi českými králíky, nabere vám až pět a půl kilogramu váhy. Navíc je zdravý, otužilý, rychle roste a přitom nemá velké nároky na krmivo.
Ke středně velkým plemenům patří ´český strakáč´, nejčastěji s modrými nebo černými skvrnami. Vykrmíte ho na 3,3 až čtyři kilogramy. Problémem ale v jeho případě bývá dědičnost barev - jednobarevná bílá mláďata hynou. Středně velký (3,8 až 4,2 kg) je i ´český luštič´, špinavě žlutý králík s jemným šedomodrým nádechem, nebo ´moravský bílý hnědooký´. Ten dosahuje váhy 3,3 až 4 kg.
Český černopesíkatý králík
Mláďata českého strakáče
Český červený králík
Mezi malá plemena pak patří ´český černopesíkatý´, jehož vykrmíte na 2,5 až 3,25 kg, nebo ´český červený´, který je na tom v dospělosti s váhou zhruba stejně.
Zástupce našich národních plemen můžete vidět i v Praze na Toulcově dvoře (více info v článku Noemova archa je farmou s domácími zvířaty uprostřed Prahy). Chovatele jednotlivých plemen najdete bez problémů na internetu.
